29 C 339/2022-27 — Okresní soud v Ústí nad Labem

Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení žalované částky ve výši 5 564 Kč jako dlužného příspěvku za motorové vozidlo s příslušenstvím včetně poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva (nákladů na upomínání) a náhradu nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný je provozovatel osobního automobilu [registrační značka], [VIN kód], přičemž předmětné vozidlo vedené v registru vozidel nemělo v období od [datum] do [datum] uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalovaný tak podle § 4 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen zákona) byl povinen uhradit žalobkyni příspěvek za dobu, kdy vozidlo bylo provozováno v rozporu s tímto zákonem bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Současně se žalobkyně domáhal zaplacení úroku z prodlení dlužného příspěvku. Dle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. platí, že musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Podle § 4 tohoto zákona pak platí, že vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. Výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu. Soud ve věci rozhodl bez jednání, když žalobkyně s tímto souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud proto předpokládal, že s rozhodnutím bez jednání nemá námitky (§ 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), § 101 odst. 4 o. s. ř.). Z listin založených ve spise soud zjistil, že žalovaný prochází na základě porovnávání dat s jednotlivými pojistiteli a Ministerstvem dopravy dle § 15 odst. 1, 3 zákona jako vlastník výše uvedeného vozidla s tím, že v předmětném období nebylo uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu takového vozidla. Dle § 4 odst. 3 a 4 zákona platí, že výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla, osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výše denních sazeb pro jednotlivé druhy vozidel stanoví vyhláška. V daném případě se jedná o osobní automobil s objemem válců motoru nad [číslo] cm3 do [číslo] cm3 s denní sazbou dle přílohy zákona ve výši 47 Kč, počet dní bez pojištění činí za období od [datum] do [datum], celkem 112 dnů, tj. 5 264 Kč. Dále žalobkyně požadovala náhradu nákladů za upomínání ve výši 300 Kč Celkem tak dluh činil 5 564 Kč. Výzva k úhradě zákonného příspěvku byla žalovanému doručena a příspěvek se stal splatným dne [datum] (účinky doručení má i nevyzvednutí písemné výzvy k úhradě dle § 24c odst. 4 zákona). Soud dále vycházel z provedených důkazů, zejména výzvy k úhradě zákonného příspěvku, rozhodnutí o registraci, výpisu z MVČR a dalších listinných důkazů, ze kterých plyne, že žalovanému vznikl dluh na pojistném dle žaloby. Do prodlení se zaplacením pojistného se žalovaný dostal dne [datum] a od tohoto dne je žalobkyně oprávněna požadovat zaplacení úroku z prodlení (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení). Soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni vedle dlužné jistiny i úrok z prodlení tak, jak v žalobě navrhla žalobkyně. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 400 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč. Dále by žalobkyni obecně náležela náhrada nákladů zastoupení advokátem, kterému by obecně náležela odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 264 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Protože však u zdejšího soudu byla podána obdobná žaloba na stejného žalovaného pro shodné vozidlo za období bezprostředně navazující, které mohlo být uplatněno jednou společnou žalobou, kde náhrada nákladů řízení včetně odměny advokáta již byla žalobkyni přiznána (sp. zn. 29 C 342/2022, kde byla žaloba podána dříve), a to i při zohlednění součtu základů pro odměny v obou věcech. Soud tedy žalobkyni na náhradě nákladů řízení v této věci přiznal pouze částku 400 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovanému třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.