30 C 106/2022-15 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne [datum] domáhala na žalované zaplacení částky 1.990 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalované byla poskytnuta zdravotní péče nehrazená ze zdravotního pojištění: (i) doprovod dítěte dne [datum], a to včetně stravného, za což si žalobkyně dne [datum] vyúčtovala 2 x 250 Kč (za doprovod) a 160 Kč (za stravování), tj. celkem 660 Kč, s tím, že tato částka byla splatná do sedmi dnů po vystavení faktury, tj. do 12.2.2019, (ii) doprovod dne [datum], za což si žalobkyně dne [datum] vyúčtovala 250 Kč, s tím, že tato částka byla splatná do sedmi dnů ode dne vystavení faktury, tj. do 3.3.2019. V období od [datum] do [datum] byly žalované žalobkyní vyúčtovány regulační poplatky za návštěvy lékařů poskytujících ambulantní péči na různých odděleních žalobkyně ve dnech: [datum] – [datum] → 120 Kč, [datum] → 90 Kč, [datum] → 90 Kč, [datum] → 30 Kč, [datum] → 30 Kč, [datum] → 90 Kč, [datum] → 90 Kč, [datum] → 90 Kč, [datum] → 90 Kč, [datum] → 90 Kč, [datum] → 90 Kč, [datum] → 90 Kč a [datum] → 90 Kč, v celkové výši 1.080 Kč. Žalovaná, třebaže byla vyzvána ke zjednání nápravy, dlužnou částku dosud neuhradila. Žalobkyně se tak podanou žalobou domáhala zaplacení 1.990 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a po celé řízení zůstala zcela pasivní. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud po skutkové stránce zjistil, že žalované byla ze strany žalobkyně opakovaně poskytnuta zdravotní péče nehrazená ze zdravotního pojištění: (i) doprovod dítěte ve dnech [datum] až [datum] v [nemocnice], [anonymizováno], a to včetně stravného, za což si žalobkyně dne [datum] vyúčtovala 2 x 250 Kč (za doprovod, když se nejednalo o doprovod, jenž by byl nutný ze zdravotních důvodů) a 160 Kč (za stravování), tj. celkem 660 Kč, s tím, že tato částka byla splatná do sedmi dnů po vystavení faktury, tj. do 12.2.2019, (ii) doprovod ve dnech [datum] až [datum] v [anonymizováno] nemocnici v [obec], za což si žalobkyně dne [datum] vyúčtovala 250 Kč, s tím, že tato částka byla splatná do sedmi dnů ode dne vystavení faktury, tj. do 3.3.2019, když se nejednalo o doprovod, jenž by byl nutný ze zdravotních důvodů. V obou případech se doprovod týkal nezletilého [jméno] [příjmení], [rodné číslo]. Uvedené ceny odpovídají vnitropodnikovému ceníku žalobkyně ([nemocnice], [anonymizováno] a [ulice] nemocnice v [obec], [anonymizováno]). Žalované byly vedle toho ještě v období od [datum] do [datum] ze strany žalobkyně vyúčtovány regulační poplatky za poskytnutí ústavní péče a za návštěvy lékařů poskytujících ambulantní péči na různých odděleních žalobkyně ve dnech: [datum] – [datum] → poplatek ve výši 120 Kč (poskytnutí ústavní péče – 2 x 60 Kč), [datum] → poplatek ve výši 90 Kč, [datum] → poplatek ve výši 90 Kč, [datum] → poplatek ve výši 30 Kč, [datum] → poplatek ve výši 30 Kč, [datum] → poplatek ve výši 90 Kč, [datum] → poplatek ve výši 90 Kč, [datum] → poplatek ve výši 90 Kč, [datum] → poplatek ve výši 90 Kč, [datum] → poplatek ve výši 90 Kč, [datum] → poplatek ve výši 90 Kč, [datum] → poplatek ve výši 90 Kč a [datum] → poplatek ve výši 90 Kč, v celkové výši 1.080 Kč. Žalovaná v termínu splatnosti, jakož ani později, třebaže byla vyzvána ke zjednání nápravy, na zdravotní péči nehrazenou ze zdravotního pojištění a na regulační poplatky ničeho nezaplatila. 5. Lze shrnout, že žalovaná žalobkyni nezaplatila částku ve výši 1.990 Kč. 6. Po právní stránce soud věc posoudil jako občanskoprávní vztah dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ NOZ“), jakož i ustanovení zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o veřejném pojištění“), dle jehož § 12 písm. m) platilo, že pojištěnec je povinen poskytovateli zdravotní péče a služeb, tj. žalobkyni, hradit regulační poplatky dle § 16a zákona o veřejném pojištění. Dle § 16a odst. 1 zákona o veřejném pojištění je pojištěnec povinen hradit poskytovateli zdravotní péče a služeb (žalobkyni) regulační poplatek ve výši 90 Kč (dříve 30 Kč) za využití lékařské pohotovostní služby. Dle odst. 1 písm. f) téhož ustanovení (ve znění účinném do 30.11.2011) je zákonný zástupce povinen hradit regulační poplatek ve výši 60 Kč za každý den, ve kterém je poskytována ústavní péče, s tím, že to platí i pro pobyt průvodce dítěte, je-li podle § 25 zákona o veřejném pojištění hrazen ze zdravotního pojištění. Z § 25 odst. 1 zákona o veřejném zdraví vyplývá, že je-li při hospitalizaci pojištěnce ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče nutná celodenní přítomnost průvodce vzhledem a) ke zdravotnímu stavu pojištěnce, nebo b) k nutnosti zaškolení průvodce pojištěnce v ošetřování a léčebné rehabilitaci doprovázeného pojištěnce, je pobyt průvodce pojištěnce do dovršení šestého roku věku doprovázeného pojištěnce včetně hrazenou službou; pobyt průvodce pojištěnce staršího 6 let je hrazenou službou jen se souhlasem revizního lékaře. 7. Z předložených listinných důkazů je patrné, že v projednávané věci se nejednalo o pobyt, který by s ohledem na zdravotní stav nezletilého vyžadoval celodenní přítomnost průvodce (žalované). Nelze navíc odhlédnout od skutečnosti, že nezletilému v době pobytu v zařízení žalobkyně již bylo téměř deset let. Za takové situace bylo pro pobyt průvodce (žalované) v zařízení žalobkyně důležité, aby takový pobyt mohl být hrazen z veřejného zdravotního pojištění, kromě toho, že u nezletilého byly (budou) dány zdravotní důvody vyžadující celodenní pobyt průvodce (žalované), aby s tímto pobytem rovněž vyslovil souhlas revizní lékař. Z předložených listinných důkazů není zřejmé, že by revizní lékař vyslovil souhlas s pobytem žalované v zařízení žalobkyně. Tato skutečnost má pak za následek, že pobyt žalované v zařízení žalobkyně není hrazen z veřejného zdravotního pojištění, a že naopak je žalovaná povinna žalobkyni za takový pobyt zaplatit částku dle jejího ceníku. 8. Lze shrnout, že nárok žalobkyně na zaplacení regulačních poplatků ve výši 90 Kč, resp. ve výši 30 Kč, plyne z § 12 písm. m) ve spojení s § 16a odst. 1 zákona o veřejném pojištění. Nárok žalobkyně na zaplacení regulačních poplatků za poskytnutí ústavní péče ve dnech [datum] – [datum] ve výši 120 Kč (2 x 60 Kč) plyne z § 16a odst. 1 písm. f) zákona o veřejném pojištění, ve znění účinném do 30.11.2011. A konečně nárok žalobkyně na zaplacení doprovodu, resp. pobytu žalované v zařízení žalobkyně, je potom dán § 25 odst. 1 zákona o veřejném pojištění. 9. Žalovaná jednotlivé dílčí nároky (poplatky) ve stanovené lhůtě neuhradila řádně a včas, pročež se následující den po splatnosti jednotlivých faktur ocitla v prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1968 NOZ). Za období prodlení pak žalované vznikla povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení (§ 1970 NOZ) ve výši stanovené dle nařízení vlády (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) 10. S ohledem na výše uvedené soud výrokem I. tohoto rozsudku žalobě zcela vyhověl. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o.s.ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. 12. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.