30 C 301/2022-14 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhala na žalované zaplacení částky ve výši 12.168 Kč s odůvodněním, že žalobkyně vyplácela důchod panu [jméno] [příjmení], [datum narození], zemř. [datum], s tím, že ještě dne [datum] mu poukázala splátku důchodu ve výši 13.168 Kč, třebaže s ohledem na jeho úmrtí nárok na tuto dávku již zanikl. Z bankovního účtu, kam byl poukázán důchod, žalovaná prostřednictvím platební karty vybrala peněžní prostředky ve výši 13.168 Kč, z nichž žalobkyni dosud vrátila částku ve výši 1.000 Kč. Žalovaná dále ničeho nezaplatila, třebaže žalobkyni požádala o splátkový kalendář. Žalobkyně se tak podanou žalobou domáhala zaplacení částky 12.168 Kč a náhrady nákladů řízení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a po celé řízení byla zcela pasivní. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud po skutkové stránce zjistil, že žalovaná uznala co do důvodu a výše svůj dluh vůči žalobkyni ve výši 13.168 Kč (viz Dohoda o úhradě dluhu vzniklého z titulu přeplatku na dávce důchodového pojištění ve splátkách ze dne [datum]), jenž vznikl tak, že žalobkyně vyplácela panu [jméno] [příjmení], [datum narození], zemř. [datum], starobní důchod. Žalobkyně mu ještě dne [datum] poukázala splátku důchodu ve výši 13.168 Kč, třebaže s ohledem na jeho úmrtí nárok na tuto dávku již zanikl. Z bankovního účtu, kam byla poukázána dávka důchodu ve výši 13.168 Kč, žalovaná prostřednictvím platební karty vybrala peněžní prostředky ve výši 13.168 Kč, z nichž žalobkyni dosud vrátila toliko částku ve výši 1.000 Kč (viz výzva ze dne [datum], resp. ze dne [datum]). Žalovaná byla v těchto výzvách žalobkyní kromě jiného upozorněna na to, že pokud nebude dodržovat sjednaný splátkový kalendář, může se žalobkyně zaplacení dlužné částky domáhat i prostřednictvím soudního řízení. Žalovaná navzdory těmto výzvám ničeho nezaplatila. Lze proto uzavřít, že žalovaná dosud žalobkyni nezaplatila částku ve výši 12.168 Kč. 5. Dle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ NOZ“), platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 téhož ustanovení platí, že bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 6. Z předložených listinných důkazů je patrné, že na straně žalované došlo k bezdůvodnému obohacení, když žalovaná užila peněžní prostředky (důchodovou dávku), které byly ze strany žalobkyně vyplaceny na bankovní účet [jméno] [příjmení], [datum narození], zemř. [datum]. Peněžní prostředky byly vyplaceny na bankovní účet dne [datum], tj. až po úmrtí pana [jméno] [příjmení]. V důsledku úmrtí pana [jméno] [příjmení] však nárok na vyplacení této dávky zanikl. Nárok na vyplácení této dávky zaniká smrtí poživatele starobního důchodu. U žalované tím, že peněžní prostředky (splátku důchodu) z bankovního účtu pana [jméno] [příjmení] po jeho úmrtí vybrala a užila je, třebaže jeho úmrtím nárok na výplatu této dávky zanikl, došlo k bezdůvodnému obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1 NOZ. Žalovaná získala majetkový prospěch plněním bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 NOZ), pročež je povinna takto získaný majetkový prospěch, tj. v tomto konkrétním případě peněžní prostředky ve výši 12.168 Kč, o které se bez právního důvodu obohatila, vydat, a to žalobkyni. Soud nezjistil, že by žalované svědčil spravedlivý důvod dle § 2991 odst. 1 NOZ, na jehož podkladě by žalovaná nemusela žalobkyni vydat bezdůvodné obohacení. 7. Dle § 2053 NOZ platí, že uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 8. Předmětné ustanovení upravuje vyvratitelnou právní domněnku trvání uznaného dluhu v okamžiku jeho uznání. Uznáním dluhu tak dochází k přesunu důkazního břemene na dlužníka, který musí v případě sporu prokázat, že dluh, jehož splnění se věřitel na dlužníkovi domáhá, nevznikl. 9. V rovině procesního práva vyvratitelná domněnka nachází svůj odraz v § 133 o.s.ř., které určuje, že dokud není dokázán opak, platí za prokázanou skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka. Skutečnost, které svědčí vyvratitelná právní domněnka, není předmětem procesního dokazování, a nebyla-li v řízení domněnka existence uznaného závazku vyvrácena, soud musí mít podle § 133 o.s.ř. tuto skutečnost za prokázanou. 10. K výše popsanému soud doplňuje, že v posuzované věci mj. vyšel i z toho, že žalovaná v listině ze dne [datum] ve smyslu § 2053 NOZ uznala co důvodu a výše svůj dluh vůči žalobkyni. Uznáním dluhu, o jehož platnosti a důvodnosti nemá soud z hlediska obsahových a formálních náležitostí žádných pochybností, přešlo na žalovanou důkazní břemeno ohledně prokázání toho, že žalobkyni nedluží předmětnou částku, a že tedy žalobkyní požadovaný dluh nevznikl či již zanikl. Žalovaná ovšem v řízení neuvedla žádné okolnosti, kterými by mohla prokázat opak, tj. že dluh nevznikl či již naopak zanikl, když byla zcela pasivní. 11. S ohledem na výše uvedené soud žalobě výrokem I. tohoto rozsudku zcela vyhověl. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o.s.ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. 13. Dle § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění účinném od 1.1.2022 (dále jen„ SOP“) je navrhovatel (žalobkyně) v tomto řízení od soudního poplatku osvobozen. Dle § 2 odst. 3 SOP platí, že je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Vzhledem k tomu, že žalobkyně je v tomto řízení od soudního poplatku osvobozena, jakož i s přihlédnutím ke skutečnosti, že jejímu návrhu bylo vyhověno, vznikla žalované povinnost zaplatit za toto řízení soudní poplatek ve výši 1.000 Kč. Jeho výše byla stanovena dle sazebníku soudních poplatků - položka 1, bod 1, písm. a). S ohledem na právě uvedené proto soud výrokem III. tohoto rozsudku uložil žalované povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Ústí nad Labem soudní poplatek ve výši 1.000 Kč, a to do tří od právní moci tohoto rozsudku. 14. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod. Soud nepřehlédl, že žalovaná v podání ze dne [datum] požádala žalobkyni o to, aby dlužnou částku vzhledem ke své aktuální nedobré majetkové situaci mohla splácet prostřednictvím měsíčních splátek ve výši 500 Kč. Žalobkyně této žádosti vyhověla. Žalovaná ovšem uhradila toliko dvě splátky ve výši 500 Kč, tj. celkem 1.000 Kč. Z důvodu, že ačkoliv žalobkyně žalované poskytla dobrodiní splátek, když tato jej v zásadě nikterak nevyužila, soud uvážil, že za dané situace nevidí žádný smysl v tom, aby žalované opětovně poskytl dobrodiní splátek, když žalovaná žalobkyní poskytnutou možnost splátek řádně nevyužila.