30 C 335/2022-55 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši 3.429 Kč představující dlužné úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu, které byl žalovaný povinen platit žalobkyni z titulu nájemní smlouvy, jež byla uzavřena dne [datum]. Nájemní vztah skončil dne [datum]. Žalovanému vznikl za období [datum] – [datum] dluh na vyúčtování služeb ve výši 3.429 Kč. Žalovaný, třebaže byl vyzván ke zjednání nápravy, na dlužnou částku ničeho neuhradil. Žalobkyně se tak podanou žalobou domáhala zaplacení částky 3.429 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení byl zcela pasivním. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud po skutkové stránce zjistil, že žalovaný s žalobkyní uzavřel dne [datum] nájemní smlouvu. Nájemní vztah skončil dne [datum]. Žalovanému vznikl za období [datum] – [datum] dluh na vyúčtování služeb ve výši 3.429 Kč, který byl splatný dne [datum]. Žalovaný ve lhůtě splatnosti, jakož ani později, třebaže byl vyzván ke zjednání nápravy, na dlužnou částku ničeho neuhradil. 5. Lze uzavřít, že žalovaný žalobkyni nezaplatil částku ve výši 3.429 Kč. 6. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že mezi účastníky řízení byla platně uzavřena nájemní smlouvu dle § 685 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“), na základě které vznikla žalovanému povinnost platit žalobkyni nejen nájem, nýbrž i úhradu za plnění spojené s užíváním bytu v rozsahu sjednaném nájemní smlouvou, když žalovaný měl vyúčtování tohoto plnění za rok 2019 zaplatit nejpozději do [datum], což ovšem žalovaný v termínu splatnosti neučinil Žalovaný se tak následující den, tj. dne [datum], dostal do prodlení (§ 517 odst. 1 občanského zákoníku) s úhradou plnění spojeného s užíváním bytu, resp. jeho vyúčtování, pročež žalobkyni od toho dne vzniklo právo požadovat po žalovaném úrok z prodlení dle § 517 odst. 2 občanského zákoníku a § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném ke dni, kdy se žalovaný dostal do prodlení. 7. S ohledem na výše uvedené soud žalobě výrokem I. tohoto rozsudku zcela vyhověl. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.089 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3.429 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a.t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 9. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.