33 C 107/2022-19 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 10 964 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že zjistila, že žalovaný je vlastníkem nákladního automobilu [registrační značka], [VIN kód] (dále jen„ Vozidlo“), s nejvyšší povolenou hmotností do 3500 kg včetně, přičemž toto vozidlo nemělo v období od [datum] do [datum] uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu z provozu vozidla. Tím vznikla žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek ve výši 86 Kč za každý den, kdy nebylo uzavřeno pojištění, a též povinnost uhradit náklady za mimosoudní vymáhání ve výši 300 Kč. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 2. Soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a zjistil následující skutečnosti z důkazů, které jsou uváděny v závorce za tím kterým dílčím skutkovým zjištěním. 3. Žalovaný je evidován v registru vozidel jako vlastník Vozidla od [datum] (zjištěné údaje o vozidle). 4. K Vozidlu nebylo v období od [datum] do [datum] sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne [datum]). 5. Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě žalované pohledávky (předžalobní upomínka ze dne [datum], sledování zásilek ze dne [datum], potvrzení o podání zásilky ze dne [datum], upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne [datum], výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne [datum]). 6. Na základě účastníky provedených důkazů, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 7. Žalovaný je evidován v registru vozidel jako vlastník Vozidla od [datum]. K Vozidlu nebylo v období od [datum] do [datum] sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu Vozidla. Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě žalované pohledávky. 8. Při právním posouzení věci soud vycházel z následujících zákonných ustanovení: 9. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ z. p. o. p. v.“) nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené; b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen„ pozemní komunikace“), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. 10. Podle § 4 odst. 1 z. p. o. p. v. vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. 11. Podle § 4 odst. 2 z. p. o. p. v. při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. 12. Podle § 4 odst. 3 z. p. o. p. v. výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. 13. Podle § 4 odst. 5 z. p. o. p. v. výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. 14. Podle § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), dále jen„ Vyhláška“, denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 z. p. o. p. v. se stanoví pro nákladní automobil s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg včetně ve výši 86 Kč. 15. Podle § 2a Vyhlášky výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 z. p. o. p. v . činí 300 Kč. 16. Podle § 513 o. z. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. 17. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 18. Žalobkyně má vůči žalovanému právo na zaplacení částky 10 964 Kč s příslušenstvím odpovídající nezaplacenému příspěvku (§ 1 odst. 2 a § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, dále jen„ z. p. o. p. v.“) ve výši 10 664 Kč za dobu od [datum] do [datum], kdy žalovaný provozoval nákladní automobil [spz], [VIN kód], bez toho, že by uzavřel pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla a 300 Kč na paušálních nákladech za mimosoudní vymáhání. Výše příspěvku se určí součtem hodnoty vypočtené vynásobením výše příslušné denní sazby pro daný druh vozidla počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem včetně nákladů na jeho mimosoudní vymáhání (§ 4 odst. 3 z. p. o. p. v. a § 2 a § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.). Podle vyhlášky č. 205/1999 Sb. činí denní příspěvek pro nákladní automobil s nejvyšší povolenou hmotností do 3500 kg včetně 86 Kč za každý den. Žalovaný neměl v rozhodném období uzavřeno zákonné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a příspěvek ve smyslu shora uvedeném nezaplatil žalobkyni ani na výzvu. Následujícím dnem po splatnosti došlo k prodlení žalovaného. Žalobkyně má tak nárok i na úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 19. Co do úroku z prodlení z nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč soud žalobu neshledal důvodnou. Soud dospěl k závěru, že se jedná o příslušenství jistiny, konkrétně o náklady spojené s uplatněním pohledávky (§ 513 o. z.). Soud proto žalobu zamítl co do úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 300 Kč od [datum] do zaplacení. 20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná kromě nepatrné části předmětu řízení (co do úroků z prodlení z částky 300 Kč), nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 868 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 964 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (sepis žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 800 Kč ve výši 168 Kč a dále nákladů účastníka nezastoupeného advokátem dle § 151 odst. 3 o. s. ř. v částce 100 Kč. 21. Odměnu advokátu za sepis předžalobní výzvy soud nepřiznal, neboť předžalobní výzvu učinila přímo žalobkyně. Ustanovení § 142a odst. 1 o. s. ř. sice předpokládá pro nárok účastníka na přiznání náhrady nákladů řízení výzvu k plnění, předcházející minimálně 7 dnů před podáním žaloby, toto ustanovení však nikterak neukládá účastníku, aby takovou výzvu podal prostřednictvím svého zástupce. Může ji proto učinit sám, a i v takovém případě mu na náhradu nákladů řízení v případě úspěchu ve sporu vznikne nárok. Žalobkyně v posuzovaném případě vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu, který je předmětem tohoto řízení písemnou upomínkou, a žalovaný na ni adekvátně, tedy plnou úhradou dlužné částky, nereagoval. Opakovaná výzva zástupce žalobkyně před podáním žaloby byla již zbytečným, tedy neúčelným, nákladem v situaci, kdy žalovaný po předchozí upomínce žádnou ochotu k zaplacení dluhu nejevil (shodně též usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18. 11. 2015, č. j. 8 Co 145/2015-41). Namísto toho za tento úkon přiznal soud žalobkyni paušální náhradu výdajů ve výši 100 Kč dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb.