33 C 120/2022-51 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 99 161,49 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplaceného úvěru. Žalobkyně žalovanému poskytla na základě smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] částku 100 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni úvěr v 60 měsíčních splátkách po 3 048,27 Kč, počínaje dnem [datum]. Strany si sjednaly úrok ve výši 22,20 % ročně. Žalovaný své závazky nehradil řádně a včas. Žalovaný dluží na jistině 96 363,52 Kč, na úroku 9 153,09 Kč, na smluvních poplatcích 2 797,97 Kč, na úroku z prodlení 4 492,02 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 105 516,61 Kč ode dne [datum] do zaplacení. Hodnocení úvěruschopnosti žalovaného bylo individuální. V tomto případě byl použit příjem ve výši [částka], který byl doložen potvrzením o výše příjmů. Při hodnocení úvěruschopnosti klienta banka porovnávala příjem žalovaného a jeho výdaje na splátky, nesplátkové výdaje, náklady na vyživované osoby a ostatní deklarované výdaje. Vůči jiným věřitelům měl žalovaný závazky ve výši [částka] měsíčně. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 2. Ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet ze dne [datum], výpisu z běžného účtu ze dne [datum], sazebníku poplatků za produkty a služby pro fyzické osoby nepodnikatele platný od [datum] soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalovanému dne [datum] úvěr ve výši 100 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit žalobkyni spolu s úroky ve výši 22,20 % ročně a poplatky v 60 měsíčních splátkách po 3 048,27 Kč. První splátka byla splatná do [datum] Součástí smlouvy jsou obchodní podmínky a sazebník poplatků žalobkyně. 3. Z všeobecných produktových podmínek účinných od [datum] a spotřebitelského splátkového úvěru účinného od 1. 8. 2017 soud zjistil, že žalobkyně byla oprávněna úvěr prohlásit splatným v případě prodlení žalovaného. 4. Z platební historie na č. l. 28, 29 spisu, výpis z úvěrového účtu ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] soud zjistil, že žalovaný uhradil pouze částku 9 842 Kč. 5. Z upomínky ze dne [datum], [datum], poštovního podacího archu ze dne [datum] a oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně opakovaně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek. 6. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně prohlásila úvěr za splatný ke dni [datum]. 7. Předžalobní výzva byla zaslána žalovanému dne [datum] (z poštovního podacího archu ze dne [datum] a oznámení o právním zastoupení ze dne [datum]). 8. Z žádosti o úvěr ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný v žádosti o úvěr uvedl měsíční příjem ve výši [částka] a měsíční výdaje ve výši 0 Kč. 9. Z potvrzení o výši příjmu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný dosahoval za poslední 3 měsíce před žádosti o úvěr průměrného měsíční příjmu ve výši [částka]. 10. Z přehledu angažovanosti na č. l. 26 spisu soud zjistil, že žalovaný ke dni žádosti o úvěr splácel již úvěry splátkami v souhrnné výši [částka] měsíčně. 11. Na základě účastníky předložených listinných důkazů, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, které soud shledal zcela důvěryhodnými, neboť nezaznamenal žádnou skutečnost, která by jejich věrohodnost zpochybňovala, a taktéž žádný z účastníků takovou skutečnost netvrdil. Listinné důkazy si navzájem neodporují a tvoří spolu jednotný logický celek postačující k učinění spolehlivého závěru o následujícím skutkovém stavu: 12. Žalobkyně poskytla žalovanému dne [datum] úvěr ve výši 100 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit žalobkyni spolu s úroky ve výši 22,20 % ročně a poplatky v 60 měsíčních splátkách po 3 048,27 Kč. První splátka byla splatná do [datum] Součástí smlouvy jsou obchodní podmínky a sazebník poplatků žalobkyně. Žalobkyně byla oprávněna úvěr prohlásit splatným v případě prodlení žalovaného. Žalovaný uhradil pouze částku 9 842 Kč. Žalobkyně opakovaně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek. Žalobkyně prohlásila úvěr za splatný ke dni [datum]. Předžalobní výzva byla zaslána žalovanému dne [datum]. Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl měsíční příjem ve výši [částka] a měsíční výdaje ve výši 0 Kč. Žalovaný dosahoval za poslední 3 měsíce před žádosti o úvěr průměrného měsíční příjmu ve výši [částka]. Žalovaný ke dni žádosti o úvěr splácel již úvěry splátkami v souhrnné výši [částka] měsíčně. 13. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku účinného ke dni uzavření smlouvy (zákon č. 89/2012 Sb., dále jen„ o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“). 14. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 15. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 16. Podle § 87 z. s. ú. ve znění účinném do 28. 5. 2022 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 17. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 18. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 19. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 20. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 21. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala provedení kontroly úvěruschopnosti žalovaného v souladu s požadavkem náležité péče ve smyslu § 86 z. s. ú. a § 87 z. s. ú. ve znění účinném do 28. 5. 2022. Když žalobkyně nedoložila, že se před poskytnutím úvěru dotazovala žalovaného na jeho pravidelné výdaje. Z takto kusých údajů nelze při zkoumání úvěruschopnosti vycházet. Soud zdůrazňuje, že statistická data mohou sloužit pouze k validaci tvrzení žalovaného, nelze tvrzení žalovaného v žádosti o úvěr těmito daty nahrazovat. Na těchto závěrech soudu nemůže nic změnit ani prohlášení žalovaného ve smluvních podmínkách, že poskytnuté údaje jsou úplné a správné. Poskytovatel spotřebitelského úvěru nemůže smluvním prohlášením přenášet důkazní břemeno ohledně provedení kontroly úvěruschopnosti na spotřebitele jako slabší smluvní stranu (srovnej rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014, ve věci C -449/13, CA Consumer Finance SA). 22. Ust. § 86 z. s. ú. a § 87 z. s. ú. jsou transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES ze dne [datum], o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS. Soud proto musí tato ustanovení výklad v souladu s právem Evropské unie a judikaturou Soudního dvora Evropské unie (tzv. eurokonformní výklad). Soud v tomto směru odkazuje na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014 ve věci C -449/13, ze kterého se podává, že pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dosta