33 C 30/2014-679 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou (původně vzájemným návrhem ve věci vedené pod sp.zn. 33 C 96/2013, který byl vyloučen k samostatnému řízení) doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala určení, že je výlučnou vlastnicí budovy [adresa] na pozemku parc. [číslo] tohoto pozemku (při zohlednění aktuální právní úpravy se jedná o zmíněný pozemek, jehož součástí je stavba zmíněné budovy - dále též“ předmětná nemovitost”), jež se nachází v katastrálním území Chabařovice, a to vůči žalovanému, jenž je od [datum] zapsán v katastru jako vlastník předmětné nemovitosti na listu vlastnictví [číslo] neboť měl vlastnické právo k předmětné nemovitosti nabýt darováním od svého otce, který měl k předmětné nemovitosti restituční právo. Žalobkyně zdůraznila, že předmětnou nemovitost nabyla (spolu s manželem, který ovšem před zahájením tohoto řízení zemřel) na základě kupní smlouvy v dobré víře v ujištění prodávajícího a ve stav státem vedených zápisů v katastru nemovitostí a že takto nabytého vlastnického práva nemůže být zbavena. Přitom odkázala na rozhodovací praxi Ústavního soudu, která se dotýká principů ochrany dobré víry a ochrany nabytých práv, a podle které v materiálním právním státě musí být poskytována ochrana osobě, která učinila určitý právní úkon s důvěrou v určitý, jí druhou stranou prezentovaný skutkový stav, navíc potvrzený údaji z veřejné, státem vedené evidence. Žalobkyně dále uvedla, že předmětnou nemovitost se svou rodinnou zvelebila, rozšířila a zrekonstruovala, a to především do prvních let tohoto tisíciletí, předmětnou nemovitost nadále užívá ona i její širší rodina, její manžel a její švagrová dříve v předmětné nemovitosti provozovali své podnikání; další investice a dispozice s předmětnou nemovitostí jsou pro ni s ohledem na zápis vlastnického práva žalovaného v katastru nemovitostí v současnosti nemožné; je ve starobním důchodu, jiné nemovité věci nevlastní, odnětím vlastnického práva by žalobkyně ztratila dlouhodobě budované obydlí a zdroj obživy své i své rodiny. 2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, neboť je přesvědčen, že právě jemu svědčí vlastnické právo k předmětné nemovitosti. Uvedl, že jeho otec [celé jméno žalovaného] (který v řízení původně vystupoval na jeho místě) jako restituent dle zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, v roce 1992 uplatnil nárok na vydání předmětné nemovitosti vůči statutárnímu městu [obec] (léípe řečeno jeho právnímu předchůdci) a dalším osobám, na něž byla předmětná nemovitost postupně převedena, tj. i vůči žalobkyni, která (jako poslední v řadě těchto osob) byla v katastru nemovitostí zapsána jako její vlastník. Rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem z [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve spojení s (doplňujícím) rozsudkem téhož soudu z [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem z [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla statutárnímu městu [obec] uložena povinnost vydat otci žalovaného předmětnou nemovitost a vůči ostatním osobám (tj. i vůči žalobkyni) byla žaloba zamítnuta, neboť neměly postavení povinné osoby. Dále žalovaný podrobně popsal, že (a jak) se jeho otec domáhal, aby katastrální úřad zapsal jeho vlastnické právo k nemovitosti v souladu s rozhodnutím soudů v restituční věci, a to nejprve ve vkladovém řízení. Katastrální úřad však návrh na vklad zamítl s odůvodněním, že jej není možné provést, jelikož v katastru nemovitostí není jako vlastník předmětné nemovitosti zapsána povinná osoba, nýbrž žalobkyně, na niž rozsudky nedopadají, resp. vůči které soud žalobu zamítl. Otec žalovaného tento svůj názor posléze neprosadil ani v dalším řízení před soudy. S přihlédnutím k závěrům Vrchního soudu v Praze, formulovaným v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], kterým rozhodl o jeho odvolání proti (zamítavému) rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ve věci zápisu jeho vlastnického práva k nemovitosti do katastru nemovitostí, se otec žalovaného ještě pokusil docílit změny zápisu záznamem (neúspěšně) a nakonec podal žalobu o určení vlastnického práva, s tím, že rozsudek bude sloužit jako podklad zápisu, když jinak změnu zajistit nelze; řízení zdejší soud vedl pod sp. zn. [spisová značka]. V průběhu takto zahájeného soudního řízení však Katastrální úřad svůj (původně odmítavý) postoj přehodnotil a do katastru nemovitostí nakonec zapsal vlastnické právo k nemovitosti ve prospěch otce žalovaného, který proto vzal svou žalobu o určení vlastnického právu zpět a řízení sp. zn. [spisová značka] bylo zastaveno. Otec žalovaného v průběhu zdejšího řízení převedl vlastnické právo k předmětné nemovitosti darovací smlouvou na žalovaného. Žalovaný dále uvedl, že předmětnou nemovitost několikrát jako dítě navštívil, když sem jezdil o prázdninách za tetou svého otce, sám žije v pronajatém bytě v [obec], v jehož blízkosti vlastní několik nemovitostí bez vyšší hodnoty a rodinný dům, v němž provozuje své podnikání, dále je příjemce starobního důchodu. 3. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla žaloba zamítnuta. Tento rozsudek byl rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], potvrzen. K dovolání žalobkyně byly rozsudek zdejšího soudu, č. j. [číslo jednací] a rozsudek krajského soudu, č. j. [číslo jednací], rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], zrušeny a věc vrácena zdejšímu soudu k dalšímu řízení. Důvodem zrušení soudních rozhodnutí, byla okolnost, že soudy při posuzování otázky nabytí vlastnického práva žalobkyně od nevlastníka dostatečně důsledně nevycházely z ustálené judikatury Ústavního soudu, reprezentované především nálezem sp. zn. I. ÚS 2219/12, když nebyly důsledně zohledněny všechny právně významné okolnosti případu. 4. V následně změněném obsazení senátu zdejší soud rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], žalobě vyhověl. Krajský soud usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], posledně zmíněný rozsudek zdejšího soudu zrušil z důvodu, že odvoláním napadený rozsudek byl vydán soudkyní, u níž lze mít pochybnosti o nepodjatosti, a nařídil, aby byla věc přidělena soudci jinému. 5. Zdejší soud v poněkolikáté změněném obsazení senátu v souladu s § 119 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též „o. s. ř.“), sdělil obsah všech dosavadních přednesů účastníků a též obsah důkazů provedených soudem v řízení před vydáním v pořadí prvního rozsudku ze dne [datum]. Se skutkovými závěry, jež soud v přechozím řízení z takto provedených důkazů učinil, se soud v současném obsazení ztotožnil, a proto je nebylo zapotřebí opakovat (srov. též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Ustanovení § 119 odst. 3 o. s. ř. však nedopadá na případ, kdy ke změně obsazení senátu došlo z důvodu, že ve věci rozhodoval soudce vyloučený podle § 14 odst. 1 o. s. ř. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). K důkazům provedeným soudkyní v době od rozhodnutí Nejvyššího soudu do vydání v pořadí druhého rozsudku zdejšího soudu ze dne [datum] proto soud přihlížet nemohl a proto ty z nich, jež považoval za potřebné ke zjištění skutkového stavu za účelem rozhodnutí věci, provedl, a provedl též důkazy další. 6. Na základě provedeného dokazování soud pak dospěl k těmto skutkovým zjištěním. 7. Z výpisu katastru nemovitostí k listu vlastnictví [číslo] v k. ú. [obec] ze dne [datum] soud zjistil, že k tomuto dni byli v katastru nemovitostí zapsáni jako vlastníci pozemku parc. [číslo] budovy [adresa] na pozemku [číslo] manželé [jméno] a [jméno] [příjmení] s tím, že nemovitosti patří do bezpodílového spoluvlastnictví manželů. Jako nabývací titul je uvedena kupní smlouva ze dne [datum], podle které bylo vlastnické právo ve prospěch manželů [příjmení] do katastru nemovitostí vloženo s právními účinky vkladu ke dni [datum]. Z výpisu se dále podává zapsané zástavní právo ve prospěch [právnická osoba] ve výši 1 321 000 Kč, které bylo do katastru nemovitostí vloženo s právními účinky vkladu ke dni [datum]. Shodně zapsaný právní stav vyplývá i z výpisu téhož listu vlastnictví ze dne [datum] a ze dne [datum]. 8. Z kupní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že byla uzavřena mezi [celé jméno svědka] jako prodávajícím a manželi [jméno] a [jméno] [příjmení] (žalobkyní). Touto smlouvou se prodávající závazal převést do bezpodílového spoluvlastnictví kupujících manželů pozemek parc. [číslo] dům [adresa] v k. ú. [obec], jež jsou zapsány na listu vlastnictví [číslo] o nichž prodávající prohlásil, že je jejich výlučným vlastníkem na základě kupní smlouvy ze dne [datum], čj. V11 [číslo], a dále prohlásil, že na převáděných nemovitostech vázne zástavní právo ve prospěch [právnická osoba] ve výši 1 321 000 Kč, a že na nich neváznou jiné dluhy, závazky, zástavní práva věcná práva ani právní povinnosti a že mu nejsou známy žádné jiné okolnosti, které by bránily jeho oprávnění s nemovitostmi nakládat. Kupující se zavázali poukázat d