§ 129 občanský zákoník – Právo soudu prohlásit právnickou osobu za neplatnou
Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · účinné od 1. 7. 2018 · Občanské právo · neoficiální nadpis
Stručně: Soud může prohlásit právnickou osobu za neplatnou i bez návrhu, pokud při jejím založení došlo k závažným chybám. Soud může sám od sebe rozhodnout o neplatnosti právnické osoby, aniž by to někdo navrhl. (§ 129 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 1. 7. 2018)
Klíčová fakta
- Týká se: soud
- Odkazuje na: § 145
- Judikatura: na § 129 odkazuje 132 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 89/2012 Sb.
(1) Soud prohlásí právnickou osobu po jejím vzniku za neplatnou i bez návrhu, pokud
a) zakladatelské právní jednání chybí,
b) zakladatelské právní jednání nemá náležitost nezbytnou pro právní existenci právnické osoby,
c) právní jednání zakladatelů odporuje § 145 nebo
d) právnickou osobu založilo méně osob, než je k tomu podle zákona třeba.
(2) Dnem, kdy je právnická osoba prohlášena za neplatnou, vstupuje do likvidace.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Soud může sám od sebe rozhodnout o neplatnosti právnické osoby, aniž by to někdo navrhl.
- K neplatnosti dojde, pokud chybí zakladatelská smlouva nebo listina, nebo pokud nemá potřebné náležitosti.
- Právnická osoba bude prohlášena za neplatnou i v případě, že ji založil nedostatečný počet osob.
- Dnem prohlášení za neplatnou vstupuje právnická osoba do likvidace.
Na co si dát pozor
- Soud prohlásí právnickou osobu za neplatnou, pokud zakladatelské právní jednání odporuje § 145.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 129
Jak soudy aplikují § 129
Držitelem je ten, kdo s věcí nakládá jako s vlastní nebo kdo vykonává právo pro sebe (§ 129 odst. 1 obč. zák.). Je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným (§ 130 odst. 1 věta první obč. zák.). Oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o věc movitou, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost (§ 134 odst. 1 obč. zák.).
Držitelem je ten, kdo s věcí nakládá jako s vlastní nebo kdo vykonává právo pro sebe (§ 129 odst. 1 obč. zák.). Je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným (§ 130 odst. 1 věta první obč. zák.). Oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o věc movitou, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost (§ 134 odst. 1 obč. zák.).
Od 1. ledna 1992 bylo vydržení pozemku možné (§ 129 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník) v desetileté vydržecí době, jde-li o nemovitost, s možným započtením oprávněné držby právního předchůdce.