33 C 395/2021-114 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 45 976 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplaceného úvěru. Žalobkyně žalovanému poskytla na základě smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] částku 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni úvěr v 72 měsíčních splátkách po 974,91 Kč, počínaje dnem [datum]. Strany si sjednaly úrok ve výši 11,90 % ročně. Žalovaný své závazky nehradil řádně a včas. Žalovaný dluží na jistině 43 876,20 Kč, na úroku 2 251,39 Kč, na smluvní pokutě 2 100 Kč, na úroku z prodlení 1 3314,10 Kč a úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 46 127,59 Kč ode dne [datum] do zaplacení. Hodnocení úvěruschopnosti žalovaného bylo individuální. V tomto případě byl použit příjem ve výši 21 771 Kč, který byl žalovanému poukazován na účet vedený u žalobkyně. Žalovaný zároveň uvedl v žádosti celkový čistý měsíční příjem domácnosti ve výši 50 000 Kč. Při hodnocení úvěruschopnosti klienta banka porovnávala příjem žalovaného a jeho výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Vůči žalobkyni měl žalovaný ke dni žádosti o úvěr závazky v měsíční splátce 10 083,35 Kč. Vůči jiným věřitelům měl žalovaný závazky ve výši 673 Kč měsíčně. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 2. Ze smlouvy o úvěru Expres půjčka ze dne [datum], formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, žádosti o úvěr na č. l. 83 spisu, výpisu z úvěrového účtu ze dne [datum], sazebníku poplatků za produkty a služby pro fyzické osoby nepodnikatele platného od [datum] a platební historie ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalovanému dne [datum] úvěr ve výši 50 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit žalobkyni spolu s úroky ve výši 11,90 % ročně v 72 měsíčních splátkách po 974,91 Kč. První splátka byla splatná do [datum] Součástí smlouvy jsou obchodní podmínky a sazebník poplatků žalobkyně. 3. Z všeobecných produktových podmínek účinných od [datum] a základních produktových podmínek spotřebitelského splátkového úvěru účinných od [datum] soud zjistil, že žalobkyně byla oprávněna úvěr prohlásit splatným v případě prodlení žalovaného. 4. Z platební historie ze dne 18. 10. 2021 a výpisů z úvěrového účtu ze dne 31. 7. 2020, 30. 6. 2020, 29. 5. 2020, 30. 4. 2020, 31. 3. 2020, 28. 2. 2020, 31. 1. 2020, 31. 12. 2019, 29. 11. 2019, 31. 10. 2019, 30. 9. 2019, 30. 8. 2019, 31. 7. 2019, 28. 6. 2019, 31. 5. 2019, 30. 4. 2019, 29. 3. 2019, 28. 2. 2019, 31. 1. 2019, 31. 12. 2018 a 30. 11. 2018 soud zjistil, že žalovaný uhradil pouze částku 14 738,75 Kč. 5. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne [datum] a poštovního podacího archu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 48 315,61 Kč do [datum]. 6. Předžalobní výzva byla zaslána žalovanému dne [datum] (z poštovního podacího archu ze dne [datum] a výzvy k úhradě dluhu ze dne [datum]). 7. Výši příjmu žalovaného žalobkyně prověřovala na základě výpisu z účtů žalovaného. Měsíční výdaje žalovaného před poskytnutím úvěru převyšovaly příjmy žalovaného (výpisy z běžného účtu na č. l. 52-79 spisu). 8. Za měsíc červenec 2018 utratil žalovaný za hazardní hry částku 19 000 Kč, zatímco jeho měsíční příjem činil 19 581 Kč (výpisy z běžného účtu na č. l. 63-66 spisu). 9. Na základě účastníky předložených listinných důkazů, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, které soud shledal zcela důvěryhodnými, neboť nezaznamenal žádnou skutečnost, která by jejich věrohodnost zpochybňovala, a taktéž žádný z účastníků takovou skutečnost netvrdil. Listinné důkazy si navzájem neodporují a tvoří spolu jednotný logický celek postačující k učinění spolehlivého závěru o následujícím skutkovém stavu: 10. Žalobkyně poskytla žalovanému dne [datum] úvěr ve výši 50 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit žalobkyni spolu s úroky ve výši 11,90 % ročně v 72 měsíčních splátkách po 974,91 Kč. První splátka byla splatná do [datum] Součástí smlouvy jsou obchodní podmínky a sazebník poplatků žalobkyně. Žalobkyně byla podle obchodních podmínek oprávněna úvěr prohlásit splatným v případě prodlení žalovaného. Žalovaný uhradil pouze částku 14 738,75 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě částky 48 315,61 Kč do [datum]. Předžalobní výzva byla zaslána žalovanému dne [datum]. Výši příjmu žalovaného žalobkyně prověřovala na základě výpisu z účtů žalovaného. Měsíční výdaje žalovaného před poskytnutím úvěru převyšovaly příjmy žalovaného. Za měsíc [měsíc] [rok] utratil žalovaný za hazardní hry částku [částka], zatímco jeho měsíční příjem činil [částka]. 11. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku účinného ke dni uzavření smlouvy (zákon č. 89/2012 Sb., dále jen„ o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“). 12. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 13. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 14. Podle § 87 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 15. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 17. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 18. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 19. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprovedla kontrolu úvěruschopnosti žalovaného v souladu s požadavkem náležité péče ve smyslu § 86 z. s. ú. a § 87 z. s. ú. Výdaje žalovaného převyšovaly příjmy žalovaného. Žalovaný vydával většinu svého měsíčního příjmu na hazardní hry. Za těchto okolností neměl být úvěr poskytnut. Na těchto závěrech soudu nemůže nic změnit ani prohlášení žalovaného ve smluvních podmínkách, že poskytnuté údaje jsou úplné a správné. Poskytovatel spotřebitelského úvěru nemůže smluvním prohlášením přenášet důkazní břemeno ohledně provedení kontroly úvěruschopnosti na spotřebitele jako slabší smluvní stranu (srovnej rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014, ve věci C -449/13, CA Consumer Finance SA). 20. Ust. § 86 z. s. ú. a § 87 z. s. ú. jsou transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS. Soud proto musí tato ustanovení výklad v souladu s právem Evropské unie a judikaturou Soudního dvora Evropské unie (tzv. eurokonformní výklad). Soud v tomto směru odkazuje na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014 ve věci C -449/13, ze kterého se podává, že pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady. Článek 8 odst. 1 směrnice 2008/48 musí být vykládán zaprvé v tom smyslu, že nebrání tomu, a