34 C 126/2022-18 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou, podanou nadepsanému soudu dne [datum] (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 404,73 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela účastnické smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] dne [datum], [číslo] dne [datum], na jejichž základě se zavázala poskytovat žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně zprostředkování platebních transakcí ve prospěch třetích stran a žalovaný se zavázal za tyto služby platit ceny dle vyúčtování. Součástí účastnické smlouvy [číslo] ze dne [datum] byla kupní smlouva a dohoda o splátkovém kalendáři na koncové zařízení typu [typ zařízení] [anonymizována dvě slova]. Na základě kupní smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému koncové zařízení a žalovaná se zavázala hradit za poskytnuté zařízení kupní cenu a pojistné formou splátek, přičemž část kupní ceny žalovaný uhradil jako akontaci při převzetí zařízení a zbylou částku ve výši 4 000 Kč pak měl hradit ve splátkách po 200 Kč. Poskytnuté služby třetích stran, splátky koncového zařízení a pojištění koncového zařízení byly vyúčtovány fakturou [číslo] na částku 134,13 Kč (služby, pojistné) splatnou dne [datum], fakturou [číslo] na částku 299 Kč (splátka, pojistné), splatnou dne [datum], fakturou [číslo] na částku 299 Kč (splátka, pojistné), splatnou dne [datum], fakturou [číslo] na částku 72,60 Kč (pojistné), splatnou dne [datum], fakturou [číslo] na částku 3 600 Kč (splátka) splatnou dne [datum]. Žalovaný přestal hradit poskytnuté služby třetích stran a předepsané splátky, tudíž žalobkyně zbývající splátky zesplatnila a žalovanému zbylo na poskytnutých službách třetích stran ve výši 99 Kč, splátkách koncového zařízení 4 000 Kč a pojistného ve výši 355,73 Kč k úhradě 4 404,73 Kč. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Dne [datum] uzavřela žalobkyně se žalovaným účastnickou smlouvu [číslo] dne [datum] smlouvu [číslo] v nichž se žalovaný zavázal za poskytované služby elektronických komunikací platit sjednanou cenu uvedenou ve vyúčtování. Součástí smlouvy byly i všeobecné podmínky, obchodní podmínky platebních služeb a ceník. Dle všeobecných podmínek mohl žalovaný provádět i platební transakce prostřednictvím sítě žalobkyně a způsobilého elektronického komunikačního zařízení, kterým mohl hradit zboží a služby poskytovaných třetími stranami, kdy částku zaplacenou žalobkyní na základě žalovaným provedených platebních transakcí byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni spolu s cenou za služby dle vyúčtování. V rámci účastnické smlouvy [číslo] si dále žalovaný zakoupil od žalobkyně koncové zařízení typu [typ zařízení] [anonymizována dvě slova] za cenu 4 001 Kč, přičemž žalovaný se po odečtení akontace ve výši 1 Kč zavázal cenu za toto zařízení splácet v 20 měsíčních splátkách ve výši 200 Kč. Dále si účastníci sjednali pojištění ve výši 99 Kč měsíčně. Splatnost splátek se řídila datem splatnosti jednotlivých vyúčtování. Účastníci si ujednali, pro případ nehrazení příslušných splátek, splatnost všech dosud neuhrazených splátek. Služby poskytované třetími stranami, měsíční splátky koncového zařízení a poplatek za pojištění byly žalovanému vyúčtovány fakturami, konkrétně fakturou [číslo] částka 134,13 Kč (služby, pojistné) se splatností dne [datum], fakturou [číslo] částka 299 Kč (splátka, pojistné) se splatností dne [datum], fakturou [číslo] částka 299 Kč (splátka, pojistné) se splatností dne [datum], fakturou [číslo] částka 72,60 Kč (pojistné) se splatností dne [datum]. Tím, že žalovaný řádně nehradil splátky koncového zařízení, žalobkyně žalovanému vyúčtovala fakturu [číslo] částku 3 600 Kč se splatností [datum], jíž byly doúčtovány zbývající měsíční platby za koncové zařízení. Žalovaný svůj dluh neuhradil. 5. Mezi žalobkyní jako poskytovatelem služeb elektronických komunikací a žalovaným jako zákazníkem byla uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací ve smyslu § 63 zákona č. 127/2005 Sb., jejíž součástí jsou i všeobecné podmínky. Jestliže prostřednictvím sítě elektronických komunikací byly žalovanému poskytnuty služby třetích stran, je podle výše uvedeného ustanovení všeobecných podmínek žalovaný povinen uhradit cenu těchto služeb (§ 2 písm. n) zákona) přímo žalobkyni. Žalobkyně má proto nárok na zaplacení dlužné částky 99 Kč. Mezi účastníky byla dále uzavřena kupní smlouva dle ust. § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a pojistná smlouva dle ust. § 2758 odst. 1 o. z., na jejichž základě žalovaný koupil od žalobkyně koncové zařízení a zavázal se uhradit kupní cenu koncového zařízení (§ 2118 o. z.) v měsíčních splátkách po 200 Kč a uhradit žalobkyni pojistné (§ 2782 odst. 1 o. z.) v měsíčních splátkách po 99 Kč. Žalovaný své povinnosti ze smlouvy porušil, a tím se ocitl v prodlení se zaplacením vyúčtovaných poskytnutých služeb třetích stran ve výši 99 Kč, vyúčtované kupní ceny koncových řízení ve výši 400 Kč a zaplacením dlužného pojistného ve výši 355,73 Kč. Neplacením splátek zařízení se dosud neuhrazené splátky staly splatnými, celkem 3 600 Kč. 6. S ohledem na výše uvedené rozhodl soud, že žaloba je důvodná, a proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou pohledávku. 7. Žalovaný se dostal do prodlení dnem následujícím po splatnosti jednotlivých faktur, vždy od tohoto dne má žalobkyně právo na zaplacení úroku z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., avšak soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení od [datum], tak jak žalobkyně požadovala (srov. § 153 odst. 2 o. s. ř.). 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ust. § 6 odst. 1 v návaznosti na ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 404 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (příprava a převzetí věci, výzva k plnění, podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč podle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. 9. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. 10. Lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena jako třídenní podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.