34 C 206/2022-60 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou podanou nadepsanému soudu se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozhodnutí. Žalobu odůvodnila tím, že původní věřitel [právnická osoba] (dále jen„ Banka“) s žalovaným uzavřel dne [datum] Smlouvou o bankovních produktech a službách, v níž se Banka zavázala poskytnout žalovanému k jeho běžnému účtu úvěr do limitu 5 000 Kč. Žalovaný nebyl oprávněna čerpat peněžní prostředky nad tento sjednaný limit. Banka umožnila dne [datum] žalovanému úvěr čerpat. Žalovaný překročil sjednanou výši úvěrového limitu a úvěr nesplácel řádně a včas. Poskytnutí peněžních prostředků bylo úročeno sazbou 21,99 % p. a. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil podmínky ujednání o poskytnutí úvěru, Banka aktuální výši nepovoleného přečerpání ve výši 4 930,50 Kč převedla na nově zřízený úvěrový účet, a to za účelem jeho uhrazení ve splátkách, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný přesto povinnost nesplnil, a proto Banka úvěr zesplatnila ke dni [datum]. Dlužná pohledávka ke dni zesplatnění činila na nesplacené jistině částku 2 676,14 Kč a smluvních poplatcích částku 1 200 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a zůstal pasivní. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). 4. Na základě listin předložených žalobkyní soud dospěl k tomuto závěru o skutkové stavu věci. [právnická osoba] dne [datum] otevřela a vedla pro žalovaného účet (Smlouva o poskytování bankovních a platebních služeb), prostřednictvím něhož žalovaný čerpal sjednaný úvěr ve výši 5 000 Kč úročený roční sazbou 21,99 % (Dispozice se sjednanými parametry kontokorentního úvěru ze dne [datum]). Žalovaný byl povinen poskytnuté peněžní prostředky splácet ve výši 50% měsíčního kreditního příjmu a zaplatit smluvní poplatky ve výši 1 200 Kč. Z důvodu nesplácení (výpisy z účtu) Banka úvěr zesplatnila ke dni [datum] (dopis ze dne [datum]) a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky 4 930,50 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] (Smlouva o postoupení pohledávek), což bylo žalovanému dne [datum] oznámeno (dopis ze dne [datum]). 5. Po právní stránce soud věc posoudil takto. Původní věřitel s žalovaným uzavřeli dle ustanovení § 2662 o. z. smlouvu o účtu, kterou se žalobkyně zavázala vést pro žalovaného účet v českých korunách a žalovaný se zavázal čerpat z účtu peněžní prostředky do výše kryté vkladem. V návaznosti na smlouvu o účtu uzavřeli účastníci podle § 2395 o. z. úvěrovou smlouvu, kterou původní věřitel umožnil žalovanému čerpat ze svého účtu i částky nekryté vkladem až do debetního zůstatku na účtu ve výši 5 000 Kč a žalovaný se takto čerpané peněžní prostředky zavázal vrátit i s tím, že je dluh úročen úrokem ve výši 21,99 % ročně. Žalovaný čerpal v souladu se smlouvou o úvěru od věřitele úvěr 5 000 Kč, který byl povinen vrátit, což neučinil a dluh nezaplatil ani poté, kdy jej věřitel upomenul. V souladu se smlouvou je žalovaný kromě povinnosti vyrovnat dluh na účtu rovněž povinen zaplatit žalobkyni dohodnutý úrok ve výši 21,99 % z dlužné částky a smluvní poplatky 1 200 Kč. Z důvodu prodlení žalovaného se zaplacením žalované částky má žalobkyně právo i na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni v souladu s § 1879 o. z. 6. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 546 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 876 Kč sestávající z částky 1 000 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 000 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 600 Kč ve výši 546 Kč. 8. Soud nepřiznal odměnu za úkon právní služby předžalobní výzvu, neboť výzvu Banky ze dne [datum] lze svým obsahem považovat za předžalobní výzvu. 9. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovanému třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod. 10. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.