34 C 306/2022-44 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou se žalobkyně vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 4 653,76 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdce ([právnická osoba]) s žalovaným uzavřel Smlouvu o úvěru [číslo] na základě které se zavázal žalovanému poskytnout částku 10 000 kč a žalovaný se jí zavázal splácet v měsíčních splátkách ve výši 551,66 Kč, počínaje dnem [datum], přičemž splátka byla složena z jistiny, úroku 18, 5 % p.a. a poplatků. Banka dne [datum] částku 10 000 Kč převedla na bankovní účet žalovaného. Žalovaný povinnost úvěr splácet neplnil, a proto Banka úvěr ke dni [datum] zesplatnila. Banka postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou ze dne [datum]. Žalovaný dluží na jistině částku 8 502,41 Kč, smluvním úroku 677,24 Kč, smluvním poplatku 250 Kč, kapitalizovaném úroku z prodlení 8,54 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Účastníci se k této výzvě nevyjádřili, proto soud věc projednal a rozhodl bez přítomnosti účastníků na základě důkazů založených ve spise. 4. Na základě listin předložených žalobkyní soud zjistil, že původní věřitel [právnická osoba] uzavřel s žalovaným dne [datum] Smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet [anonymizována dvě slova] [číslo] na základě které se zavázal umožnit žalovanému čerpat peněžní prostředky do výše 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v měsíčních splátkách ve výši 551,66 Kč, se splatností k 15. dni v měsíci, počínaje dnem [datum]. Sjednaná roční úroková sazba činila 18,5 %. Dne [datum] žalovaný čerpal 10 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný splátky úvěru řádně a včas nehradil, původní věřitel ke dni [datum] úvěr zepslatnil a vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky 9 438,19 Kč nejpozději do [datum]. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. 5. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům. Původní věřitel a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), na základě které byl úvěrující (žalobkyně) povinen poskytnout úvěrovanému (žalovaný) na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky (10 000 Kč), a úvěrovaný (žalovaný) byl povinen poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit ujednané úroky (ust. § 2395 o. z.). Uvedené povinnosti byly žalovaným porušeny, čímž se ocitl v prodlení (ust. § 1968 o. z.). Za období prodlení pak žalovanému rovněž vznikla povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení (ust. § 1970 o. z.) ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 934 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8 752,41 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 500 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 1 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 400 Kč ve výši 1 134 Kč. 7. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovanému třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod. 8. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.