7 C 322/2022-19 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobce se žalobou podanou Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne [datum] domáhal soudního rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku 1 049Kč s příslušenstvím. Svou žalobu žalobce odůvodnil tím, že žalovaný cestoval dne [datum], vlakem společnosti [právnická osoba] [číslo] na trase [obec] – [obec], bez platné jízdenky. Žalovanému vznikla povinnost uhradit požadovanou částku jízdné ve výši 49 Kč, pokutu za nehlášenou jízdu ve výši 1 000 Kč [právnická osoba] postoupila pohledávku vůči žalovanému žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaný do dnešního dne částku ve shora uvedené výši nezaplatil, proto byl žalobce nucen obrátit se na soud se svoji žalobou. 2. Podle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka, vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. V souladu s tímto ustanovením soud jednal v nepřítomnosti žalovaného dne [datum], neboť žalovaný se k jednání řádně nedostavil bez omluvy, i když byl řádně předvolán. 3. Dle § 2550 občanského zákoníku smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 4. Podle § 2578 občanského zákoníku podrobnější úpravu přepravy osob a věcí stanoví jiný právní předpis, zejména předpisy, kterými se stanoví přepravní řády, nestanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropských společenství. 5. Na základě provedeného dokazování má soud za zcela prokázané, že smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že pohledávka vůči žalovanému byla postoupena žalobci společností [právnická osoba], jak vyplynulo z oznámení o postoupení pohledávky. 6. Na základě provedeného dokazování má soud dále za zcela prokázané, že žalovaný v den uvedený v žalobě cestoval vlakem [číslo] na trati [obec] - [obec] a při kontrole pověřeným pracovníkem se neprokázal platnou jízdenkou. Tato skutečnost je prokázána listinou potvrzení o nedodržení SPPO ze dne [datum] a zprávou o závadách. 7. Žalovaný tím, že se neprokázal pověřenému pracovníkovi žalobce platnou jízdenkou, porušil shora uvedené právní předpisy § 7 a § 15 vyhlášky ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu a proto žaloba žalobce byla shledána důvodnou a proto ji soud vyhověl, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozsudku. Výše žalované částky byla řádně stanovena dle platného ceníku a to jízdné ve výši 1x 49 Kč, a příplatek za nehlášenou jízdu ve výši 1 x 1 000 Kč. 8. Žalobce se rovněž žalobou domáhal zaplacení příslušenství pohledávky, které specifikoval jako úroky z prodlení z dlužné částky dle vládního nařízení, [číslo]. 9. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Žalovaný byl se zaplacením dlužné částky v prodlení, a proto soud přiznal žalobci právo i na úroky z prodlení v zákonné výši. 11. O nákladech řízení v předmětné věci bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 věty prvé občanského soudního řádu, podle kterého soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění nebo bránění práva účastníku, který měl ve věci plný úspěch, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. 12. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu soud přiznal náklady řízení v plné výši 1 489 Kč. Náhrada nákladů řízení představuje soudní poplatek ve výši 400 Kč, náklady právního zastoupení 3 úkony á 200 Kč dle § 14b odst. 1 vyhl. 177/1996 Sb., 3x režijní paušál á 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhl. 177/1996 Sb., DPH ve výši 21 %. 13. Žalovanému byla uložena splnit povinnost do tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 věty prvé občanského soudního řádu.