7 C 50/2022-25 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobce se žalobou podanou Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne [datum] domáhal soudního rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit částku 2 835,75 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu žalobce odůvodnil tím, že tím, že na základě rámcové smlouvy o finančních službách ze dne [datum] uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] a žalovanou byl žalované zřízen účet [číslo]. Žalovaná se zavázala dle této smlouvy platit ceny za služby a produkty poskytované [právnická osoba] v souladu s platným sazebníkem [obec] spořitelny a užívat účet dle smluvních podmínek. Žalovaná přečerpala limit povolených finančních prostředků ve shora uvedené výši. Nepovolený debetní zůstatek nebyl přes upomínky a výzvy právního předchůdce žalobce uhrazen a proto byla pohledávka převedena dne [datum] na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. Žalovaná dlužnou částku neuhradila. [právnická osoba] postoupila žalobci pohledávku vůči žalované na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] dne [datum]. Dlužná částka činí jistinu ve výši 2 835,75Kč, úrok z prodlení ve výši 132,24Kč ke dni postoupení pohledávky. Žalovaná do dnešního dne debetní zůstatek neuhradila, proto byl žalobce nucen obrátit se svoji žalobou na soud. 2. Podle §101 odst.3 občanského soudního řádu nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka, vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. V souladu s tímto ustanovením soud jednal v nepřítomnosti žalované dne [datum], neboť žalovaná se k jednání řádně nedostavila bez omluvy, i když byla řádně předvolána. 3. Žalobce se k jednání řádně omluvil. 4. Ze smlouvy rámcové o finančních službách ze dne [datum], obchodních podmínek vyplynulo, že společnost [právnická osoba] uzavřela rámcovou smlouvu o finančních službách s žalovanou na základě, které byl žalované zřízen účet [číslo]. Žalovaná se zavázala dle této smlouvy platit ceny za služby a produkty poskytované [právnická osoba] v souladu s platným sazebníkem [obec] spořitelny a užívat účet dle smluvních podmínek. 5. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek uzavřenou mezi společností [právnická osoba] a žalobcem ze dne [datum] [číslo] dohoda o úplatě postupovaných pohledávek bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] postoupila žalobci pohledávku vůči žalované ze smlouvy rámcové o finančních službách. 6. Z výpisu účtu, sazebníku poplatků společnosti [právnická osoba] bylo zjištěno, že dluh činí: jistinu ve výši 2 835,75Kč, úrok z prodlení ve výši 132,43Kč. 7. Z výzvy ze dne [datum] žalobce, soud naznal, že právní zástupce vyzval žalovanou k úhradě žalované částky. 8. Na základě výše uvedených důkazů, jež zhodnotil podle § 132 o.s.ř., vzal soud za prokázaný tento skutkový stav: 9. Provedeným dokazováním listinnými důkazy soud má za prokázané, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba] dne [datum] uzavřel s žalovanou smlouvu rámcovou o finančních službách. Na základě této smlouvy a obchodních podmínek byl žalované zřízen účet [číslo]. Žalovaná se zavázala dle této smlouvy platit ceny za služby a produkty poskytované [právnická osoba] v souladu s platným sazebníkem [obec] spořitelny a užívat účet dle smluvních podmínek Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky. Oba účastníci smlouvu rámcovou o finančních službách i s podmínkami stvrdili vlastnoručními podpisy. Žalovaná však nesplnila své povinnosti, neboť nehradila služby a produkty řádně a včas, jak bylo potvrzeno z přehledu plateb a výpisu účtu. Právní předchůdce žalobce odstoupil od smlouvy z důvodu vzniku nepovoleného debetního zůstatku ze strany žalované ke dni [datum] a převedl na evidenční účet pohledávku z nepovolených debetních zůstatků. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] a přílohou [číslo] pohledávka vůči žalované byla postoupena společností [právnická osoba] žalobci. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky. 10. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Věc soud právně posoudil podle těchto ustanovení: 11. Dle § 2662 občanského zákoníku smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. 12. Podle § 2665 občanského zákoníku ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. 13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. V dané věci se právní předchůdce žalobce zřídil žalované účet a žalovaná se zavázala hradit ceny a služby dle sazebníku a užívat účet dle smluvních podmínek. Tuto smlouvu soud právně posoudil jako smlouvu o úvěru podle § 2662 a násl. občanského zák. Soud proto dospěl k závěru, že žalobce je ve věci aktivně legitimován – smlouvou o postoupení pohledávek dle §1879 a násl. občanského zákoníku, kterou uzavřel se společností [právnická osoba] Na předmětném účtu vznikl debetní zůstatek. Dluh činí: jistinu ve výši 2 835,75Kč, úrok z prodlení ve výši 132,24Kč ke dni postoupení pohledávky, jak bylo potvrzeno výpisem z účtu, všeobecnými obchodními podmínkami, úvěrovou smlouvou. 15. Dle §1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 16. Příslušenství pohledávky bylo žalobci přiznáno v souladu se žalobou, neboť žalovaná, ač byla upomínkou vyzývána, žalobci částku neuhradila a dostala se do prodlení dle § 1970 občanského zákoníku. Den prodlení byl stanoven jako den následující po dni ke kterému, kdy měla být uhrazena celá dlužná částka tj. [datum]. Výše úroků z prodlení byla stanovena dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 17. S ohledem na tyto skutečnosti soud rozhodl, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozsudku pod bodem I. 18. O nákladech řízení v předmětné věci bylo rozhodnuto podle §142odst. 1 věty prvé občanského soudního řádu, podle kterého soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění nebo bránění práva účastníku, který měl ve věci plný úspěch, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce měl ve věci plný úspěch proti žalované, proto soud rozhodl, že žalovaná je povinna uhradit žalobci náklady řízení ve výši 1 489 Kč. Náhrada nákladů řízení představuje soudní poplatek ve výši 400 Kč, náklady právního zastoupení 3 úkony á 200 Kč dle § 14b odst. 1 vyhl.177/1996 Sb., 3x režijní paušál á 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhl. 177/1996 Sb., DPH ve výši 21%. 19. Žalované byla uložena povinnost uhradit plnění a náklady řízení do tří dnů od právní moci rozsudku dle §160 odst1 občanského soudního řádu věty prvé. 20. Lhůtu k plnění soud uložil v délce tří dnů po právní moci tohoto rozsudku v souladu s ust. §160odst. 1 věty prvé občanského soudního řádu.