70 C 1/2022-18 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Rozsudek je odůvodněn v souladu s § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), a obsahuje proto pouze popis předmětu řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 2. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 7 590 Kč s tím, že dne 11. 10. 2019 při jízdě na lince [číslo] dne 5. 11. 2019 při jízdě na lince [číslo], dne 11. 11. 2019 v 08:03 hod při jízdě na lince [číslo] a v 17:11 hod. při jízdě na lince [číslo], a konečně ani dne 19. 11. 2019 při jízdě na lince [číslo] dopravy provozované žalobkyní se žalovaná neprokázala přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Naplnila tak podmínky pro to, aby po ní žalobkyně za každou z výše uvedených přeprav dopravním prostředkem požadovala jak jízdné ve výši 18 Kč, tak i přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, žalovaná ovšem požadované nezaplatila. 3. Žalobkyně již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu vyslovila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Soud pak vyzval žalovanou podle § 101 odst. 4 o. s. ř., aby se vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání; žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, a proto soud předpokládal, že nemá vůči takovému postupu námitky. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud ze„ Zápisů o přepravní kontrole“ zjistil, že žalovaná se přepravovala prostředkem veřejné dopravy provozovaným žalobkyní, jak bylo uvedeno v žalobě. Na výzvy kontrolora se v každém z uvedených případů ani neprokázala platnou jízdenkou, ani následně jízdné ve výši 18 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč (tj. za pět jízd 7 590 Kč) nezaplatila. 5. Po zjištění skutkového stavu zhodnotil soud po právní stránce následovně. 6. Dle ustanovení § 18a odst. 2 písm. c) věty před středníkem zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, je cestující povinen se na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem a neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky. Podle odst. 3 téhož zákonného ustanovení pak platí, že výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách, a že výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Obdobně pak stanoví zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, v § 37 odst. 5 písm. b) a odst. 6, pro cestování veřejnou drážní dopravou, kterou se pro účely tohoto zákona rozumí i trolejbusová doprava. 7. Protože se žalovaná neprokázala platnou jízdenkou na výzvu pověřené osoby a následně požadované patero dlužného jízdného a pět přirážek k jízdnému nezaplatila, jsou žalobou uplatněné nároky žalobkyně důvodné. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila příslušné části žalované částky (odpovídající jednotlivým přepravním kontrolám) do jejich korespondujících splatností, jak jsou uvedeny v žalobě, ocitla se s placením těchto dluhů v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 8. náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.