70 C 128/2022-17 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Rozsudek je odůvodněn v souladu s § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), a obsahuje proto pouze popis předmětu řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 2. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 4 765 Kč jako příspěvku žalované za nepojištěné vozidlo [registrační značka], [VIN kód], číslo [anonymizována dvě slova] za dobu od [datum] do [datum], ohledně kterého nebyla uzavřena pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem uvedeného vozidla, a to včetně nákladů spojených s mimosoudním uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč. Výzva k zaplacení příspěvku do garančního fondu žalobkyně byla žalované zaslána dne [datum], poté co žalobkyně zákonem předepsaným procesem zjistila neexistenci pojištění a ztotožnila v žalované povinnou osobu (tedy vlastníka/provozovatele vozidla). Splatnost příspěvku tak nastala dne [datum]. 3. Žalobkyně již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu vyslovila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Soud pak vyzval žalovanou podle § 101 odst. 4 o. s. ř., aby se vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání; žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, a proto soud předpokládal, že nemá vůči takovému postupu námitky. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. 5. Žalovaná byla vlastníkem či provozovatelem vozidla [registrační značka], [VIN kód], číslo [anonymizována dvě slova], s objemem válců motoru nad [číslo] ccm do [číslo] ccm, a to v době od [datum] do [datum], když v uvedené době ohledně tohoto vozidla neměla sjednané pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem. Příspěvek za nepojištěné vozidlo nezaplatila, ač byla k tomu vyzvána žalobkyní poté, co žalobkyně prověřila předepsaným procesem, že vozidlo nemělo pro uvedené období uzavřeno pojištění, a zároveň že to byla právě žalovaná, kdo měl povinnost pojištění uzavřít, a to výzvou, která byla žalované odeslána dne [datum] Touto výzvou byla žalované uložena povinnost uhradit příspěvek na nepojištěné vozidlo ve lhůtě 60 dnů od doručení výzvy. Současně byla žalovaná vedle úhrady příspěvku vyzvána též k úhradě nákladů na vymáhání ve výši 300 Kč. 6. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti – dále jen„ ZPO“, byla žalovaná jako vlastník povinna uzavřít pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a tato povinnost musela být splněna po celou dobu řádného provozu vozidla (srov. § 1 odst. 2 ZPO), přičemž poruší-li vlastník uvedenou povinnost, je povinen zaplatit žalobkyni příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo v jeho vlastnictví provozováno bez pojištění odpovědnosti (§ 4 odst. 1 ZPO). Výše příspěvku je stanovena § 2 vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. – dále jen„ Vyhláška“, v této konkrétní věci ve výši 47 Kč denně, přičemž doba absence pojištění trvala 95 dní. Žalobkyně má vedle příspěvku nárok též na náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, stanovené § 2a Vyhlášky částkou 300 Kč (§ 4 odst. 4 ZPO). Žalobkyně určila žalované ve výzvě k zaplacení 60 denní splatnost žalovaných nároků, která nastala dne [datum], a protože žalovaná v uvedené lhůtě nároky žalobkyně neuhradila, dostala se dnem následujícím, tedy dnem [datum], do prodlení s jejich zaplacením, přičemž za dobu prodlení vzniklo žalobkyni právo na zákonný úrok z prodlení ve smyslu § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kterého žalobkyně využila. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. K [datum] byla výše repo sazby stanovená na 0,5 %, což zvýšeno o 8 procentních bodů činí 8,5 % jakožto výši úroku z prodlení žalované s placením žalobkyní uplatněné pohledávky. 7. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo předloženými listinnými důkazy prokázat tvrzení uvedená v žalobě, odůvodňující nároky žalobkyně, a tyto soud shledal v souladu se zákonem, vyhověl soud žalobě v celém rozsahu, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že výrokem II. uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v rozhodném znění (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 765 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních částek náhrady výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a dále daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč, tj. 189 Kč. 9. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení k rukám jejího zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.