70 C 160/2022-22 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Rozsudek je odůvodněn v souladu s § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), a obsahuje proto pouze popis předmětu řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 2. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 2 602 Kč jako příspěvku žalované za nepojištěné vozidlo [registrační značka], [VIN kód], číslo TP [číslo] za dobu od 1. 11. 2019 do 14. 7. 2020, ohledně kterého nebyla uzavřena pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem uvedeného vozidla, a to včetně nákladů spojených s mimosoudním uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč. Výzva k zaplacení příspěvku do garančního fondu žalobkyně byla žalované zaslána dne 9. 9. 2020, poté co žalobkyně zákonem předepsaným procesem zjistila neexistenci pojištění a ztotožnila v žalované povinnou osobu (tedy vlastníka/provozovatele vozidla). Splatnost příspěvku tak nastala dne 23. 11. 2020. 3. Žalobkyně již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu vyslovila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Soud pak vyzval žalovanou podle § 101 odst. 4 o. s. ř., aby se vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání; žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, a proto soud předpokládal, že nemá vůči takovému postupu námitky. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. 5. Žalovaná byla vlastníkem či provozovatelem vozidla [registrační značka], [VIN kód], číslo TP [číslo], nákladního automobilu s nejvyšší povolenou hmotností do 3500 kg, a to v době od 1. 11. 2019 do 14. 7. 2020, když v uvedené době ohledně tohoto vozidla neměla sjednané pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem. Příspěvek ve výši 22 102 Kč za nepojištěné vozidlo nezaplatila v plné výši, ač byla k tomu vyzvána žalobkyní, a to výzvou, která byla žalované odeslána dne 9. 9. 2020, poté, co žalobkyně prověřila předepsaným procesem, že vozidlo nemělo pro uvedené období uzavřeno pojištění, a zároveň že to byla právě žalovaná, kdo měl povinnost pojištění uzavřít. Touto výzvou byla žalované uložena povinnost uhradit příspěvek na nepojištěné vozidlo ve lhůtě 60 dnů od doručení výzvy. Současně byla žalovaná vedle úhrady příspěvku vyzvána též k úhradě nákladů na vymáhání ve výši 300 Kč, avšak pouze podmíněně, tedy pokud příspěvek neuhradí ve lhůtě výzvou stanovené. Vzhledem k tomu, že žalovaná na předmětné výzvy nereagovala a ničeho nezaplatila, byla jí dne 26. 5. 2021 odeslána předžalobní upomínka. Žalovaná po zaslání předžalobní upomínky uzavřela s žalobkyní dne 23. 6. 2021„ Dohodu o splátkovém kalendáři a uznání dluhu“, kde se zavázala dluh splatit ve 12 pravidelných splátkách v minimální výši 2 020 Kč vždy k 25. dni příslušného kalendářního měsíce počínaje červnem 2021, a to pod ztrátou výhody splátek. Žalovaná uhradila pouze 19 800 Kč (7 x 2 200 Kč a 1 x 4 400 Kč). S ohledem na výše uvedené žalobkyně požaduje uhradit po žalované zbývající částku 2 602 Kč. 6. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti – dále jen„ ZPO“, byla žalovaná jako vlastník povinna uzavřít pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a tato povinnost musela být splněna po celou dobu řádného provozu vozidla (srov. § 1 odst. 2 ZPO), přičemž poruší-li vlastník uvedenou povinnost, je povinen zaplatit žalobkyni příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo v jeho vlastnictví provozováno bez pojištění odpovědnosti (§ 4 odst. 1 ZPO). Výše příspěvku je stanovena § 2 odst. 1 písm. o vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. – dále jen„ Vyhláška“, v této konkrétní věci ve výši 86 Kč denně, přičemž doba absence pojištění trvala 257 dní (tj. 22 102 Kč ponížené o částečnou úhradu 2 200 Kč, 2 200 Kč, 2 200 Kč, 2 200 Kč, 2 200 Kč, 2 200 Kč, 2 200 Kč a 4 400 Kč, zbývá částka 2 302 Kč). Žalobkyně má vedle příspěvku nárok též na náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, stanovené § 2a Vyhlášky částkou 300 Kč (§ 4 odst. 4 ZPO). Žalobkyně určila žalované ve výzvě k zaplacení 60 denní splatnost žalovaných nároků, která nastala dne 23. 11. 2020, a protože žalovaná v uvedené lhůtě nároky žalobkyně neuhradila a nedodržela ani uzavřenou Dohodu o splátkovém kalendáři a uznání dluhu, dostala se dnem následujícím, tedy dnem 24. 11. 2020, do prodlení s jejich zaplacením, přičemž za dobu prodlení vzniklo žalobkyni právo na zákonný úrok z prodlení ve smyslu § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kterého žalobkyně využila. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. K 1. 7. 2020 byla výše repo sazby stanovená na 0,25 %, což zvýšeno o 8 procentních bodů činí 8,25 % jakožto výši úroku z prodlení žalované s placením žalobkyní uplatněné pohledávky. 7. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo předloženými listinnými důkazy prokázat tvrzení uvedená v žalobě, odůvodňující nároky žalobkyně, a tyto soud shledal v souladu se zákonem, vyhověl soud žalobě v celém rozsahu, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že výrokem II. uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v rozhodném znění (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 302 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních částek náhrady výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a dále daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč, tj. 189 Kč. 9. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení k rukám jejího zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.