70 C 5/2022-80 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Odůvodnění tohoto rozsudku obsahuje v souladu s § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 2. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne 4. 11. 2021 se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 7 449,53 Kč s příslušenstvím představovaným kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 406,7 Kč od 12. 1. 2021 do 23. 8. 2021, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 449,53 Kč od 24. 8. 2021 do zaplacení, smluvním obchodním úrokem kapitalizovaným částkou 647,67 Kč od 12. 1. 2021 do 23. 8. 2021 a smluvním obchodním úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 7 449,53 Kč od 24. 8. 2021 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela s žalovaným dne 8. 2. 2019 smlouvu o úvěru, jejíž součástí byla žádost o vydání karty, obchodní podmínky pro kreditní karty, všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] [anonymizováno], a. s , a ceník. Na základě smlouvy žalobkyně poskytla úvěru, založila kartový účet a vydala žalovanému kreditní kartu; úvěrový rámec žalovanému poskytla ve výši 5 000 Kč. Žalovaný se zavázal platit úrok ve výši 8,25 % ročně a poplatky, přitom splácet z úvěrového rámce čerpané finanční prostředky minimální splátku ve výši 3 % z aktuální výše dlužné částky vždy po ukončení každého účetního období. Z důvodu prodlení žalovaného žalobkyně využila svého práva a prohlásila dne 11. 1. 2021 úvěr za okamžitě splatný. Žalobkyně požadovala zaplatit dlužnou jistinu 7 449,53 Kč, vedle toho rovněž výše vyčtené příslušenství. Žalovaný přes výzvu dluh neuhradil. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ani se nedostavil k jednání, které soud ve věci provedl dne 25. 10. 2022, a zůstal tak po celé řízení procesně absolutně pasivním. 4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 8. 2. 2019 smlouvu o úvěru, kterou se zavázala poskytnout žalovanému produktový úvěr označený jako„ kreditní karta“, s úvěrovým rámcem až 5 000 Kč, který mohl žalovaný čerpat v předmětném úvěrovém rámci opakovaně. Žalovaný se zavázal hradit v souvislosti s úvěrem ceny za služby uvedené v ceníku žalobkyně. Bylo sjednáno hrazení úroků daných pevnou částkou – úrok ke dni splatnosti (12x ročně) ve výši 10 Kč za každých celých 500 Kč vyčerpaného a nesplaceného úvěru. Žalovaný měl úvěr splácet v měsíčních splátkách ve výši 3 % aktuální dlužné částky (čerpání úvěru). Dále bylo sjednáno, že při zesplatnění pohledávek z úvěru se uplatní úroková sazba ve výši nejméně 12 % ročně z částky vyčerpaného a nesplaceného úvěru. Dále bylo sjednáno, že pokud úvěrovaný neuhradí svůj dluh v prodlení nebo nedojde k jiné dohodě ohledně podmínek jeho úhradu, má žalobkyni právo požadovat splacení veškerých pohledávek z úvěru, a to buď okamžitě, anebo k pozdějšímu dni podle oznámení; toto právo žalobkyně měla uplatnit písemnou výzvou k plnění, přičemž dluhy úvěrovaného se měly stát splatnými ke dni doručení výzvy nebo k pozdějšímu dni uvedenému ve výzvě. Dne 11. 1. 2021 žalobkyně rozhodla o zesplatnění úvěru z důvodu nepovoleného přečerpání úvěrového rámce a dopisem ze dne 12. 1. 2021, zaslaným žalovanému dne 14. 1. 2021. Z výpisů z účtu soud zjistil, jak žalovaný úvěr čerpal, splácel a jak mu byly účtovány úroky a poplatky. Od října 2020 žalovaný úvěr nesplácel alespoň minimální splátkou. Žalobkyně ke dni zesplatnění převedla dlužnou částku 7 449,53 Kč z kartového účtu na úvěrový účet, kde byla dále úročena smluvním úrokem 8,25 % ročně a úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně. Dlužná částka převedená na úvěrový účet 7 449,53 Kč sestává z čerpání ve výši 14 520,27 Kč, poplatků ve výši 4 856,73 Kč, přirostlého smluvního úroku ve výši 1 190 Kč, a je ponížena o úhrady žalovaného ve výši 13 117,47 Kč. Dne 26. 8. 2021 zaslala právní zástupkyně žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu. 5. Po právní stránce soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr a žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit a zaplatit úroky a ceny za služby. Žalovaný úvěr čerpal. Jelikož žalovaný své povinnosti ze smlouvy porušil, když se dostal do prodlení s více než 2 splátkami, žalobkyně využila svého oprávnění ze smlouvy a úvěr dne 11. 1. 2021 zesplatnila, o čemž vyrozuměla žalovaného dopisem ze dne 12. 1. 2021. Jelikož byl žalovaný v prodlení s placením, byl vedle úroku z úvěru ve výši 8,25 % ročně povinen hradit také úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., rovněž ve výši 8,25 % ročně. Povinnost hradit smluvní úroky a úrok z prodlení trvá až do zaplacení dlužné jistiny. Vyčíslené úroky odpovídají uvedeným sazbám. Z výše uvedeného vyplývá, že žaloba je zcela důvodná, proto jí soud vyhověl a žalobkyni žalovanou částku přiznal včetně požadovaných úroků. 6. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Jelikož řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní v obdobných věcech, byly náklady řízení stanoveny dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu Náklady žalobkyně tvoří odměna za zastupování za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva) 3x200 Kč, tj. celkem 600 Kč, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, tj. 300 Kč, náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, tj. celkem 1 489 Kč. 7. Podle ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.