70 C 52/2022-23 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Rozsudek je odůvodněn v souladu s § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), a obsahuje proto pouze popis předmětu řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 2. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 21. 5. 2021 po žalované domáhala zaplacení částky 764,54 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 564,54 Kč. Svůj nárok odůvodnila tím, že se žalovanou uzavřela dne 1. 2. 2018 pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění majetku a odpovědnosti občanů s počátkem pojištění 1. 2. 2018. Pojistné bylo ve smlouvě sjednáno v roční výši 1 752 Kč, s četností placení měsíční. Žalovaná řádně a včas nehradila pojistné za období od 1. 11. 2019 do 27. 2. 2020, a žalobkyně se proto domáhá zaplacení dlužné částky ve výši 764,54 Kč, která mimo dlužného pojistného (564,54 Kč) obsahuje také poplatek ve výši 200 Kč za odeslání upomínky dlužného pojistného. 3. Žalobkyně již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu vyslovila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Soud pak vyzval žalovaného podle § 101 odst. 4 o. s. ř., aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání; žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, a proto soud předpokládal, že nemá vůči takovému postupu námitky. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. 5. Účastníci uzavřeli dne 31. 1. 2018 pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění majetku a odpovědnosti občanů, které se žalobkyně jako pojistitel zavázala žalované poskytnout. Počátek pojištění byl sjednán na 1. 2. 2018. Žalovaná se zavázala za pojištění hradit roční pojistné ve výši 1 752 Kč s měsíční frekvencí placení (měsíční úhrada pojistného 146 Kč). Ve smlouvě je současně ujednáno, že se tento vztah řídí všeobecnými pojistnými podmínkami žalobkyně. Žalovaná neuhradila pojistné za období od 1. 11. 2019 do 27. 2. 2020 v celkové výši 764,54 Kč, jejíž součástí je také poplatek za odeslání upomínky dlužného pojistného ve výši 200 Kč. Pojistná smlouva byla ukončena dne 27. 2. 2020, a dluh žalované se tak stal tímto dnem splatným. 6. Po právní stránce soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva dle § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalovaná nesplnila svou povinnost včas a řádně hradit žalobkyni pojistné, k čemuž se uzavřením pojistné smlouvy zavázala. Žalobkyni proto vzniklo právo požadovat po žalované neuhrazené pojistné za období od 1. 11. 2019 do 27. 2. 2020, tedy do zániku pojištění ve výši 764,54 Kč, a dále poplatek za upomínku žalované k zaplacení dlužného pojistného ve výši 200 Kč, na který je vzhledem k jeho formulaci nutno nahlížet jako na smluvní pokutu ve smyslu § 2048 o. z., sjednanou přímo v pojistné smlouvě. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení se splacením dluhu, vznikl žalobkyni též nárok požadovat zákonný úrok z prodlení § 1970 o. z., a to ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., který žalobkyně oprávněně nárokuje ode dne následujícího po splatnosti dlužného pojistného, tedy od 28. 2. 2020. 7. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat, že žalovaná řádně neuhradila pojistné, k čemuž se zavázala uzavřením pojistné smlouvy, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že výrokem II. uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v rozhodném znění (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 764,54 Kč, a sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných do podáním návrhu ve věci, a to převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., a výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., a to včetně tří paušálních částek náhrady výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a dále daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč, tj. 189 Kč. 9. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení k rukám jejího zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.