74 C 279/2022-21 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Předmětem řízení, které bylo zahájeno žalobou doručenou Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne 31. 3. 2022, je zaplacení částky 1 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 500 Kč od 12. 6. 2016 do zaplacení – nárok vzniklý z titulu nevrácených peněžních prostředků, které jí právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba], [anonymizováno 6 slov] [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země]) poskytla na základě smlouvy o zápůjčce ze dne 10. 5. 2016, která byla uzavřena prostřednictví prostředků komunikace na dálku, a to internetových stránek [anonymizováno]. Žalovaná na těchto stránkách vyplnila žádost o zápůjčku (rodné číslo, číslo dokladu totožnosti, číslo bankovního účtu, …), když odesláním žádosti žalovaná vyslovila souhlas se smlouvou a všeobecnými obchodními podmínkami. Následně právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla zápůjčku ve výši 1 500 Kč, když jí tuto částku odeslala na účet uvedený v žádosti. Žalovaná se zavázala tuto částku vrátit spolu s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky, a to do 11. 6. 2016. Dlužná částka ve výši 1 500 Kč představuje dlužnou jistinu. Dnem následujícím po sjednané splatnosti zápůjčky, tj. od 12. 6. 2016 se žalovaná dostala do prodlení s úhradou dlužné částky. Poté byla žalobou uplatňovaná pohledávka na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017 postoupena na žalobkyni. Žalobkyně uvedla, že nedisponuje doklady o zkoumání úvěruschopnosti žalované [právnická osoba] [anonymizováno]. Pokud by soud dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce nebyla platně uzavřena, vznikl by žalobkyni nárok na úhradu žalobou uplatněné dlužné částky z titulu bezdůvodného obohacení. 3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Z listiny označené [jméno] [anonymizována dvě slova], soud ničeho nezjistil, předně protože byla soudu předložena v cizím jazyce a dále protože se pravděpodobně jedná o výpis z interní databáze právní předchůdkyně žalobkyně a bez dalšího vysvětlení žalobkyní z něj nelze dovodit, co jednotlivé části znamenají a co by měly prokazovat ([jméno] [anonymizována dvě slova]). K listině označené jako [příjmení] [příjmení] - standartní podmínky úvěrové smlouvy a standartní evropské informace o spotřebitelském úvěru, ve které byla jako smluvní strana označena právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba]), nebyl připojen podpis žalované (ani vlastnoruční – fyzický, ani elektronický) ani podpis právní předchůdkyně žalobkyně (standartní podmínky úvěrové smlouvy a standartní evropské informace o spotřebitelském úvěru včetně verze v anglickém jazyce). Z potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že dne 10. 5. 2016 odeslala právní předchůdkyně žalobkyně na účet č. [bankovní účet] částku ve výši 1 500 Kč (potvrzení o provedené platbě ze dne 10. 5. 2016). Dne 10. 5. 2016 právní předchůdkyně žalobkyně vyhotovila fakturu [číslo] kterou měla být žalovaná právní předchůdkyní žalobkyně vyzvána k úhradě částky ve výši 1 500 Kč, a to do 11. 6. 2016 (faktura [číslo]). Doklad o odeslání faktury nebyl žalobkyní předložen. Dne 21. 12. 2017 byla žalobkyní a její právní předchůdkyní podepsána smlouva o postoupení pohledávek, dle které měly být pohledávky uvedené v příloze této smlouvy postoupeny na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017, výpis z obchodního rejstříku žalobkyně). Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalované dne 26. 1. 2018 oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19. 1. 2018, kterým jí oznámila, že došlo k postoupení pohledávek společnosti [právnická osoba] na žalobkyni (oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19. 1. 2018, podací arch). Zástupkyně žalobkyně vyzvala dne 11. 3. 2020 žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 5 370,16 Kč (předžalobní výzva ze dne 11. 3. 2020, podací arch). 4. Soud neprovedl důkaz žalobkyní nazvaný jako dotaz u příslušné banky, kdo byl majitelem účtu, na který [právnická osoba] [anonymizováno] poukázala úvěru, neboť tento důkaz nebyl řádně označen, předně když [právnická osoba] [anonymizováno] není v dané věci žalobkyní ani její právní předchůdkyní, tedy tento důkaz s věcí samotnou nijak nesouvisí. Soud dodává, že v případě důkazu výpisem z účtu (zjištění údajů o bankovním účtu) je třeba řádně označit účet jeho číslem a bankou, která ho vede. Závěrem soud uvádí, že v žalobě nebylo tvrzeno, na jaký účet měly být finanční prostředky právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuty. 5. Soud byl připraven žalobkyni při jednání poučit o neunesení břemene důkazního ohledně prokázání skutečnosti, že dne 10. 5. 2016 došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce (prostřednictvím komunikace na dálku) a že smlouvu o zápůjčce uzavřela právě žalovaná, když žalobkyně zejména neprokázala, že údaje v elektronickém systému vedeném její právní předchůdkyní vyplnila právě žalovaná a že údaje v něm uložené nebyly změněny ani právní předchůdkyní žalobkyně (ve svůj prospěch), ani třetí osobou, když se žalobkyně svou neúčastí na jednání práva na poučení vzdala. Provedenými důkazy vůbec nebylo prokázáno, že došlo k nějaké registraci na webových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně a že vůbec došlo k uzavření nějaké smlouvy. Identitu klienta (žalované) žalobkyně dovozuje pouze z interních záznamů (údajů) právní předchůdkyně žalobkyně. I kdyby informace na webových stránkách byly vyplněny skutečně žalovanou, nebylo dalšími provedenými důkazy prokázáno, že žalované byl znám obsah smlouvy o zápůjčce (tato nebyla vůbec předložena) a že s ní vyslovila souhlas, když toto své tvrzení žalobkyně opírá pouze o„ [jméno] [anonymizována dvě slova]“ a o fakturu [číslo] ze dne 5. 10. 2016. Žalobkyně rovněž neprokázala, že žalované poskytla částku ve výši 1 500 Kč, zejména když nepředložila doklad o odeslání peněz z účtu právní předchůdkyně žalobkyně na účet žalované, resp. nenavrhla důkaz k prokázání skutečnosti, že účet č. [bankovní účet] je veden pro žalovanou. K žalobkyní tvrzenému uzavření smlouvy prostřednictvím komunikace na dálku soud dodává, že žalobkyně vůbec nenavrhla důkazy k prokázání svého tvrzení, že údaje uvedené v systému právní předchůdkyně žalobkyně, v rámci kterého mělo ve smyslu § 562 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění (dál jen„ občanský zákoník“) dojít k uzavření smlouvy, byly činěny systematicky a posloupně, a že byly chráněny proti změnám, ať již zásahům zvenčí (způsobenými třetími osobami) či zásahům z pozice administrátora. Závěrem soud dodává, že poučení dle § 118a o. s. ř. o neunesení břemene tvrzení a důkazního soud zásadně poskytuje při jednání, když žalobkyně se svou neúčastí na jednání práva na poučení vzdala. Jen za účelem poučení dle § 118a o. s. ř. není třeba jednání odročovat. 6. Jelikož žalobkyně v řízení neprokázala ani uzavření smlouvy o zápůjčce (prostřednictvím komunikace na dálku), ani že právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 1 500 Kč, nevznikla žalované podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku povinnost právní předchůdkyni žalobkyně vrátit částku ve výši 1 500 Kč a žalovaná se tak ani nemohla dostat do prodlení s jejím vrácením. Právní předchůdkyně žalobkyně tak neměla za žalovanou žádnou pohledávku, kterou by mohla v souladu s § 1879 občanského zákoníku postoupit na žalobkyni. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl. 7. Na rozhodnutí o náhradě nákladů řízení soud aplikoval § 142 odst. 1 o. s. ř., když v řízení byla zcela úspěšná žalovaná a měla by právo na náhradu nákladů řízení. Žalované však dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly, proto jí soud žádné nepřiznal.