74 C 393/2021-27 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řádu (dále jen „o. s. ř.“). 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 2 651 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 651 Kč od 10. 12. 2019 do zaplacení - nárok vznikl z titulu neuhrazeného pojistného ve výši 2 651 Kč včetně příslušenství, které byl žalovaný žalobkyni povinen platit podle pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi účastníky řízení dne [datum]. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Ve věci soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Účastníci řízení podepsali dne 28. 1. 2019 pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla tovární značka [příjmení] [příjmení], [registrační značka], [příjmení]: Z [bankovní účet], které se žalobkyně z pozice pojistitele zavázala žalovanému poskytnout, a závazek žalovaného hradit žalobkyni pojistné v částce 3 615 Kč pololetně (pojistná smlouva ze dne 28. 1. 2019). Počátek pojištění byl smlouvou sjednán na den [datum] (pojistná smlouva ze dne [datum]). Účastníci řízení si smlouvou sjednali, že se jejich vzájemná práva a povinnosti řídí všeobecnými pojistnými podmínkami vydanými žalobkyní (pojistná smlouva ze dne [datum]). Splatnost druhé splátky pojistného byla sjednána na den 28. 7. 2019 (pojistná smlouva ze dne [datum]). Žalovaný neuhradil pojistné ve výši 3 624 Kč, když žalobkyně žalovaného upomenula dopisem ze dne 9. 10. 2019 k úhradě pojistného ve výši 3 615 Kč a poplatků ve výši 9 Kč s upozorněním, že pokud nebude dlužná částka uhrazena nejpozději do 8. 12. 2019, pojistná smlouva den následující zanikne (upomínka ze dne 9. 10. 2019 včetně kopie složenky a kopie podacího archu). Žalovaný žalobkyni neuhradil pojistné za období od 28. 7. 2019 do 9. 12. 2019 v celkové výši 2 651 Kč, které bylo splatné dne 28. 7. 2019 (přehled předpisů a plateb pojistné smlouvy). Žalovaný ničeho nezaplatil, přestože byl před podáním žaloby vyzván zástupcem žalobkyně (předžalobní výzva ze dne 13. 5. 2020 včetně podacího archu). 5. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“) a ustanovení zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (§ 1 odst. 3 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, dále jen„ z. p. o. p. v.“). Smlouvu účastníků ze dne 28. 1. 2019 soud posoudil jako platně uzavřenou pojistnou smlouvu (§ 3 odst. 4 z. p. o. p. v. a § 2758 a násl. o. z.). Nárok žalobkyně, jakožto pojistitele, zavázané v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění na pojistné za dobu za období od 28. 7. 2019 do 9. 12. 2019, tedy za dobu trvání pojistné smlouvy, soud shledal důvodným (§ 2782 odst. 1 o. z.), když k jeho zaplacení byl žalovaný jakožto pojistník zavázán (§ 2758 odst. 1 o. z.). Se splněním uvedené povinnosti se žalovaný ocitl ke dni 29. 7. 2019 v prodlení (§ 1970 o. z.), když žalobkyni za dobu prodlení vzniklo právo požadovat úrok z prodlení ve výši stanovené dle zvláštního právního předpisu (§ 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném k prvnímu dni prodlení). Žalobkyně však požadovala úhradu úroku z prodlení až od pozdějšího data, proto jí soud přiznal úrok z prodlení až od 10. 12. 2019. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 651 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 7. Soud žalobkyni nepřiznal odměnu advokáta za sepis doplnění žaloby ze dne 22. 11. 2021, neboť tvrzení obsažená v doplnění žaloby měla být obsažena přímo v žalobě tak, aby soud nemusel vyzývat k jejímu doplnění. Nejedná se tak o účelně vynaložené náklady. 8. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.