74 C 52/2022-43 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řádu (dále jen „o. s. ř.“). 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 7 922 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 922 Kč od [datum] do zaplacení - nárok vznikl z titulu neuhrazeného pojistného ve výši 7 922 Kč včetně příslušenství, které byla žalovaná žalobkyni povinna platit podle pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi účastníky řízení dne [datum] Smlouva byla uzavřena písemně ve smyslu § 2758 občanského zákoníku tak, že žalovaná jako pojistník uhradila první splátku pojistného dne [datum] Smlouva byla ukončena k [datum], neboť žalovaná řádně nehradila pojistné. Dlužná částka ve výši 7 922 Kč představuje nedoplatek na pojistném za období od [datum] do [datum]. 3. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Listina označená jako návrh pojistné smlouvy [číslo] byla dne [datum] podepsána pouze žalobkyní, podpis žalované (ani„ prostý“ elektronický) nebyl k listině připojen (návrh pojistné smlouvy [číslo] byla dne [datum]). Předmětem smlouvy bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], které se žalobkyně z pozice pojistitele zavázala klientovi označenému jako žalovaná ([celé jméno žalované], [datum narození]) poskytnout, pojistné bylo stanoveno částkou ve výši 29 588 Kč ročně, ve výši 7 397 Kč čtvrtletně (návrh pojistné smlouvy [číslo] byla dne [datum]). V návrhu pojistné smlouvy [číslo] byl jako vlastník a provozovatel vozidla [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka], uveden [jméno] [příjmení], [datum narození], jako kontaktní email byl uveden [email] (návrh pojistné smlouvy [číslo] byla dne [datum]). Počátek pojištění byl smlouvou stanoven na den [datum], když smlouva měla být uzavřena na dobu neurčitou (návrh pojistné smlouvy [číslo] byla dne [datum]). Splatnost jednotlivých splátek pojistného, včetně splatnosti první splátky, byla sjednána ve všeobecných pojistných podmínkách, které však nebyly žalobkyní předloženy (návrh pojistné smlouvy [číslo] byla dne [datum]). Dne [datum] byla na účet žalobkyně připsána částka ve výši 7 397 Kč z účtu [jméno] [příjmení], když platba byla označena specifickým symbolem, který odpovídá číslu smlouvy (2x výpis z účtu žalobkyně, návrh pojistné smlouvy [číslo] byla dne [datum]). Dne [datum] žalobkyně vyhotovila listinu určenou pro žalovanou označenou jako upomínka k zaplacení pojistného, kterou měla být žalovaná vyzvána k úhradě dlužného pojistného ve výši 7 397 Kč za období od [datum] do [datum] a nákladů za vystavení upomínky ve výši 9 Kč, a dále byla žalovaná upozorněna na možnost zániku pojistné smlouvy ke dni [datum] v případě neuhrazení pojistného (upomínka ze dne [datum], výpis z databáze žalobkyně). Doklad o odeslání, resp. doručení upomínky ze dne [datum] žalované nebyl soudu předložen, když byl předložen pouze výpis z interní databáze žalobkyně. Žalovaná byla předžalobní upomínkou ze dne [datum] vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 12 639 Kč, když z této částky činí dlužné pojistné za období od [datum] do [datum] částku ve výši 7 922 Kč (předžalobní upomínka ze dne [datum], podací arch, sledování zásilek, přehled předpisů a plateb pojistné smlouvy). 4. Dle § 1743 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) i pozdní přijetí nabídky má účinky včasného přijetí, pokud navrhovatel bez zbytečného odkladu alespoň ústně vyrozumí osobu, které nabídku učinil, že přijetí považuje za včasné, nebo se začne chovat ve shodě s nabídkou. 5. Dle § 2758 odst. 2 občanského zákoníku není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. 6. Na věc soud aplikoval zejména ustanovení § 2758 odst. 2 občanského zákoníku, které je ustanovením speciálním ve vztahu k § 1743 odst. 1 občanského zákoníku, když pojistná smlouva měla být uzavřena na dobu delší jednoho roku (na neurčito), tedy měla být uzavřena písemně. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že smlouva nebyla podepsána žalovanou (žalobkyně to ani netvrdila). Nedostatek písemné formy lze dle § 2758 odst. 2 občanského zákoníku zhojit splněním dvou podmínek, a to uhrazením prvního pojistného řádně a včas, když současně musí být pojistné zaplaceno pojistníkem. V řízení nebylo možno zjistit, zda bylo první pojistné uhrazeno řádně a včas, když žalobkyně nepředložila všeobecné pojistné podmínky. Avšak bylo zjištěno, že první pojistné nebylo uhrazeno žalovanou (pojistníkem), ale třetí osobou, která je zároveň dle smlouvy vlastníkem a provozovatelem pojišťovaného vozidla. Tedy minimálně jedna ze dvou podmínek pro zachování písemné formy nebyla splněna. Žalobkyně ani netvrdila, natož že by prokázala, že po úhradě první splátky pojistného žalovanou informovala, že považuje pojistnou smlouvu za uzavřenou. Soud proto žalobkyni při ústním jednání poučil dle § 118a odst. 3 o. s. ř. o neunesení břemene důkazního ohledně prokázání tvrzení, že žalovaná uzavřela pojistnou smlouvu (uhradila první pojistné) a že jí vznikla povinnost hradit pojistné, když žalobkyně uvedla, že žádné další důkazní návrhy nemá. Soud tedy dospěl k závěru, že mezi účastníky řízení nebyla platně uzavřena pojistná smlouva, když nedostatek písemné formy způsobuje její neplatnost, neboť požadavek na písemnou formu byl stanoven kogentním ustanovením občanského zákoníku, když v daném případě jím má být navíc zajištěna ochrana slabší strany (spotřebitele). Žalobkyně v řízení rovněž neprokázala, že by žalované poskytla pojistnou ochranu a že by se tedy mohla domáhat nároku na vrácení bezdůvodného obohacení za poskytnutou pojistnou ochranu. Pojistná ochrana měla být navíc poskytnuta vlastníkovi či provozovateli vozidla, tedy třetí osobě, z jejíhož účtu bylo první pojistné uhrazeno. Soud proto žalobkyni při ústním jednání poučil dle § 118a odst. 3 o. s. ř. o neunesení břemene důkazního ohledně případného nároku na vydání bezdůvodného obohacení, když žalobkyně uvedla, že žádné další důkazní návrhy nemá. Soud dospěl k závěru, že žalované tak nevznikla povinnost hradit pojistné ani na základě pojistné smlouvy [číslo] ani z titulu bezdůvodného obohacení. 7. Jelikož žalobkyni nevznikl nárok na úhradu dlužné částky, nemohla se žalovaná ani dostat do prodlení s její úhradou. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl. 8. Na rozhodnutí o náhradě nákladů řízení soud aplikoval ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., když v řízení byla zcela úspěšná žalovaná, té však dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly, proto jí soud žádné nepřiznal.