75 C 218/2022-21 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou, podanou soudu dne [datum] (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala po žalované zaplacení částky 4 292 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení. 2. Žalobu odůvodnila tím, že původní věřitelka [právnická osoba] (dále jen„ ČEZ [anonymizováno]“) a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě byla žalované dodávána energie a související služby do odběrného místa [ulice a číslo], [PSČ] [obec] (dále jen„ odběrné místo“). Za fakturační období od [datum] do [datum] činila spotřeba dodané energie 1,125 MWh v ceně 4 292 Kč, jež byla vyúčtována fakturou [číslo] se splatností [datum]. Dne [datum] uzavřela ČEZ [anonymizováno] s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě přešly sporné pohledávky na žalobkyni dne [datum], kdy byla uhrazena kupní cena na účet postupitele ČEZ [anonymizováno]. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum], kdy jí byla současně zaslána předžalobní upomínka. Žalovaná však na dlužnou částku ničeho neuhradila. 3. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila a po celou dobu řízení zůstala pasivní. 4. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím soudu ve věci bez nařízení jednání, když žalobkyně svůj souhlas výslovně uvedla již v žalobě a žalovaná souhlas s rozhodnutím soudu bez jednání dala najevo svým postojem, jelikož nijak nereagovala na výzvu k vyjádření, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání, s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud (podle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád /dále jen „o.s.ř.“ /) předpokládat, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud má tedy za to, že též žalovaná souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, pročež postupoval podle § 115a o.s.ř. a aniž nařizoval jednání ve věci rozhodl. 5. Z předložených listinných důkazů byl soudem zjištěn následující skutkový stav: ČEZ [anonymizováno] a žalovaná dne [datum] podepsaly listinu označenou jako smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN [číslo] jejíž součástí byly obchodní podmínky ČEZ [anonymizováno] a ceník, jíž se ČEZ [anonymizováno] zavázala žalované dodávat elektřinu do odběrného místa a žalovaná se zavázala uhradit řádně a včas ČEZ [anonymizováno] cenu elektřiny a související služby. Fakturou [číslo] byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky ve výši 4 292 Kč za spotřebu elektřiny v období od [datum] do [datum] v částce 4 292,35 Kč, a to se splatností do [datum]. Žalovaná byla ČEZ [anonymizováno] upomínána k úhradě dlužných plateb. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] ve znění dodatku [číslo] ze dne [datum] a dodatku [číslo] ze dne [datum] došlo k postoupení sporné pohledávky z ČEZ [anonymizováno] na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum]. O zaplacení dlužné částky byla žalovaná písemně upomenuta zástupcem žalobkyně předžalobní upomínkou ze dne [datum]. 6. Soud se v prvé řadě zabýval aktivní legitimací žalobkyně k podání projednávané žaloby. 7. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 8. Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 9. Protože ČEZ [anonymizováno] smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] ve znění dodatku [číslo] ze dne [datum] a dodatku [číslo] ze dne [datum] postoupila spornou pohledávku za žalovanou na žalobkyni, nezbývá než uzavřít, že žalobkyni svědčí aktivní legitimace k podání projednávané žaloby, jež tak byla podána osobou oprávněnou. 10. Poté soud přistoupil ke zkoumání merita věci. 11. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen„ energetický zákon“) smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Uzavřením smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce elektřiny nebo obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávek elektřiny musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako smlouva o dodávce elektřiny se zákazníkem a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze. 12. Podle § 2079 odst. 1 o.z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 13. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen„ nařízení“) výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 15. Na základě shora uvedeného skutkového stavu posouzeného citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi ČEZ [anonymizováno] a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny podle § 50 odst. 2 energetického zákona ve spojení s § 2079 odst. 1 o.z. ČEZ [anonymizováno] splnila svoji povinnost dodat žalované elektřinu a zajistit její dopravu a související služby do odběrného místa, avšak žalovaná nesplnila svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky elektřiny, k čemuž se zmíněnou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami zavázala, když neuhradila částku ve výši 4 292 Kč za spotřebu elektřiny v období od [datum] do [datum] ČEZ [anonymizováno] pak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodanou elektřinu rovněž právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o.z. ve výši vyplývající z nařízení, a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedené faktury ([datum]). 16. Nezbývá tak než uzavřít, že žaloba byla podána důvodně, pročež soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku za odebranou elektřinu v celkové výši 4 292 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši z této částky od [datum] do zaplacení (bod I. výroku). 17. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o.s.ř. a stanovil zákonnou třídenní pariční lhůtu, jelikož pro stanovení lhůty v jiné délce neshledal žádného důvodu. 18. Současně soud v bodě II. výroku rozhodl o právu na náhradu nákladů řízení tak, že podle § 142 odst. 1 v souladu s § 142a odst. 1 o.s.ř. přiznal v řízení zcela úspěšné žalobkyni proti žalované právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a odměny za zastupování advokátem ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a podání žaloby podle § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“)) při sazbě jednoho úkonu ve výši 200 Kč (§ 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 advokátního tarifu), z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za tyto úkony ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč) podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a z daně z přidané hodnoty o sazbě 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Celková výše náhrady jejích nákladů řízení tak činí částku 1 489 Kč O plnění k rukám advokáta žalobkyně a o lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř. 19. Soud podotýká, že výši náhrady nákladů řízení určil podle § 14b advokátního tarifu, neboť se jedná o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, a v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Soudu je z úřední činnosti známo