75 C 408/2022-25 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne [datum] domáhala vůči žalovanému zaplacení částky v celkové výši 1 148 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení. 2. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný, jakožto cestující, nastoupil dne [datum] do vlaku společnosti [právnická osoba] (dále jen„ ČD“) [číslo] směr [anonymizována dvě slova], čímž uzavřel s ČD přepravní smlouvu o přepravě osob, na jejímž základě byl povinen zaplatit ČD cenu za přepravu ve výši 148 Kč (jízdné) stanovenou dle platného tarifu. Po započetí přepravy se však žalovaný ve vlaku na výzvu pověřeného zaměstnance ČD neprokázal platným jízdním dokladem, pročež byl vyzván, aby zaplatil jízdné ve výši 148 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč dle platného tarifu, celkem tedy ve výši 1 148 Kč. Žalobkyně uzavřela dne [datum] se [právnická osoba] smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo mimo jiné postoupení pohledávky za žalovaným [právnická osoba] jako postupitelem na žalobkyni jako postupníka. O této skutečnosti byl žalovaný postupitelem vyrozuměn v oznámení o postoupení pohledávky zaslaném žalovanému spolu s předžalobní výzvou dne [datum]. Žalovaný však do podání žaloby ničeho neuhradil. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal pasivní. 4. Soud věc projednal na jednání konaném dne [datum] podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti účastníků, když se žalobkyně z nařízeného jednání omluvila a žalovaný se k jednání, leč řádně předvolán, bez omluvy nedostavil. 5. Z předložených listinných důkazů tak byl soudem zjištěn následující skutkový stav: Žalovaný dne [datum] cestoval vlakem č. [anonymizována dvě slova] provozovaným ČD bez platného jízdního dokladu (potvrzení o nedodržení SPPO ze dne [datum] a oznámení o závadách ze dne [datum]). Při přepravní kontrole mu proto bylo uloženo zaplatit jízdné ve výši 148 Kč a přirážku ve výši 1 000 Kč (potvrzení o nedodržení SPPO ze dne [datum], tarify ČD, smluvní přepravní podmínky ČD). ČD jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne [datum] listinu označenou jako smlouva o postoupení pohledávek [číslo] ze dne [datum], jejímž předmětem bylo postoupení pohledávek uvedených v příloze [číslo]. V příloze [číslo] však pohledávka za žalovaným uvedena nebyla (smlouva o postoupení pohledávek [číslo] včetně přílohy [číslo]). ČD podepsala dne [datum] plnou moc, kterou zmocnila JUDr. [jméno] [příjmení], [příjmení], aby oznámil dlužníkovi, že došlo k postoupení pohledávky vzniklé ČD z titulu porušení smluvních přepravních podmínek (plná moc [číslo]). Z plné moci však neplyne, jaká konkrétní pohledávka byla postoupena (za jakým konkrétním dlužníkem), kdy měla postupovaná pohledávka vzniknout, komu měla být pohledávka postoupena, ani kdy mělo dojít k postoupení pohledávky (plná moc [číslo]). Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 1 942,53 Kč vzniklé z titulu porušení smluvních přepravních podmínek ČD, která byla žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek [číslo] přesto žalovaný ničeho neuhradil (výzva k zaplacení ze dne [datum], podací arch). 6. Soud se v prvé řadě zabýval aktivní legitimací žalobkyně k podání projednávané žaloby. 7. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 8. Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 9. Na základě provedených listinných důkazů však soudu nezbývá než uzavřít, že žalobkyně neprokázala, že pohledávka uplatňovaná žalobou byla ČD postoupena na žalobkyni. Žalobkyně sice soudu předložila smlouvu o postoupení pohledávek uzavřenou mezi ČD a žalobkyní dne [datum], a to včetně přílohy [číslo] v níž byly uvedeny všechny postupované pohledávky, avšak sporná pohledávka za žalovaným v příloze [číslo] uvedena nebyla. V žalobě uvedená smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] pak soudu předložena nebyla. Žalobkyně soudu nepředložila ani oznámení o postoupení pohledávky za žalovaným, jež by ČD zaslala žalovanému (srov. závěry uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sen. zn. [spisová značka], jenž byl uveřejněn ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo] jež jsou zcela použitelné i pro právní poměry, na něž dopadá právní úprava podle o.z.), pročež nezbývá než uzavřít, že postoupení sporné pohledávky za žalovaným neprokázala. Žalobkyně sice dále tvrdila, že ČD žalovanému oznámila, že došlo k postoupení sporné pohledávky, avšak žádné oznámení o postoupení pohledávky vyhotovené a podepsané ČD nebylo soudu předloženo. Žalobkyně soudu toliko předložila předžalobní výzvu žalobkyně, jejíž součástí mělo být oznámení o postoupení pohledávky, když však výzva byla podepsána pouze zástupcem žalobkyně a JUDr. [jméno] [příjmení], [příjmení], který měl být ČD zmocněn k oznámení postoupení pohledávky za žalovaným. Z předložené plné moci však neplyne, jaká konkrétní pohledávka měla být postoupena – kdy měla vzniknout, přičemž nebyly ani popsány skutkové okolnosti jejího vzniku, a již vůbec není zřejmé, za kým by měla ČD postupovanou pohledávku mít, tedy že se mělo jednat o pohledávku za žalovaným. Z plné moci dále rovněž nevyplývá, kdy mělo dojít k postoupení pohledávky a komu měla být pohledávka postoupena, když obsahuje pouze obecný popis úkonu, ke kterému byl zmocněnec zmocněn. Nezbývá tak než uzavřít, že pokud oznámení o postoupení pohledávky podepsal JUDr. [jméno] [příjmení], [příjmení], nelze mít za to, že by tak ve věci pohledávky za žalovaným činil jako zmocněnec ČD. V této souvislosti soud podotýká, že JUDr. [jméno] [příjmení], [příjmení] měl být zmocněn k oznámení postoupení pohledávky již dne [datum], avšak k samotnému postoupení pohledávky mělo dle podané žaloby dojít až dne [datum]. 10. Soud byl připraven žalobkyni při jednání poučit o neunesení břemene důkazního ohledně shora uvedené skutečnosti. Žalobkyně se však svojí neúčastí na jednání konaném dne [datum] sama dobrovolně vzdala možnosti být řádně poučena podle § 118b o.s.ř. o povinnosti navrhnout důkazy k prokázání svých tvrzení do konce prvního jednání nebo ve lhůtě soudem dodatečně určené, jakož i výzvy a poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř. k označení důkazů k prokázání svých tvrzení (že jí svědčí sporná pohledávka), jež soud neměl v daném okamžiku za prokázané, a následně být řádně poučena ohledně následků nesplnění této výzvy. V této souvislosti soud uvádí, že § 118a o.s.ř. upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle § 118a, jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s § 101 odst. 3. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (viz [příjmení], L., [příjmení], J. a kol., Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 831, 832 nebo usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 2848/2010). 11. Poněvadž tedy v řízení nebylo prokázáno, že žalobkyně nabyla žalobou uplatňovanou pohledávku (že jí byla postoupena jejím právním předchůdcem), nezbývá než uzavřít, že není aktivně legitimována k podání žaloby (neprokázala, že je věřitelem žalovaného). 12. Jelikož tedy žalobkyně neprokázala, že je nositelkou sporné pohledávky, soud žalobu jako nedůvodnou pro nedostatek aktivní legitimace žalobkyně zamítl. 13. Současně soud rozhodl o právu na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a contrario, když žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť zcela procesně úspěšnému žalovanému podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.