75 C 412/2022-23 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou, podanou soudu dne [datum] (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), domáhala proti žalované zaplacení částky 1 350 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 233,89 Kč a dále částky 63 Kč představující náklady spojené s uplatněním pohledávky, jakož i náhrady nákladů řízení. 2. Žalobu odůvodnila tím, že se jedná o neuhrazený televizní poplatek, který byla žalovaná z pozice držitele televizního přijímače žalobkyni povinna platit podle zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích (dále jen„ ZRTP“). Žalovaná se přihlásila jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence dne [datum]. Na základě ZRTP jí tak vznikla povinnost platit měsíční poplatek ve výši 135 Kč. Žalovaná tuto povinnost nesplnila, když poplatky neplatila od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok], a to ani přes výzvu žalobkyně. Žalovaná pak nereagovala ani na předžalobní upomínku, pročež k úhradě zbývá částka 1 350 Kč. Žalobkyně dále požadovala částku 63 Kč vyplývající z rámcové dohody o poskytování služeb ze dne [datum] uzavřené mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] 3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila a po celou dobu řízení zůstala pasivní. 4. Soud věc projednal na jednání konaném dne [datum] podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti účastníků, když se žalobkyně z nařízeného jednání omluvila a žalovaná, leč řádně předvolána, se k jednání bez omluvy nedostavila. 5. Z předložených listinných důkazů byl soudem zjištěn následující skutkový stav: Žalovaná se v březnu 2009 přihlásila do příslušné evidence držitelů televizního přijímače jakožto poplatník televizního poplatku. Tento poplatek však včas a řádně minimálně [anonymizováno] měsíců nehradila, neboť žalobkyni nezaplatila platby za období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] v celkové výši 1 350 Kč. Žalobkyně žalovanou ke splnění této povinnosti písemně vyzvala (upomínka ze dne [datum]), přičemž vedle neuhrazeného poplatku po žalované požadovala rovněž uhrazení nákladů na upomínku ve výši 63 Kč, jež byly splatné dne [datum]. 6. Podle § 3 odst. 2 ZRTP poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. 7. Podle § 6 ZRTP měsíční výše rozhlasového poplatku činí 45 Kč, měsíční výše televizního poplatku činí 135 Kč. 8. Podle § 7 odst. 2 ZRTP je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. 9. Podle § 7 odst. 3 ZRTP je-li poplatníkem fyzická osoba, která je podnikatelem, nebo právnická osoba, rozhlasový nebo televizní poplatek se platí čtvrtletně nejpozději do patnáctého dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí. Poprvé se rozhlasový nebo televizní poplatek platí počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž se taková osoba stala poplatníkem, až do konce příslušného kalendářního čtvrtletí v měsíční výši a je splatný nejpozději do patnáctého dne příslušného kalendářního měsíce. 10. Podle § 10 ZRTP nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. 11. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen„ nařízení“) výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 13. Na základě shora uvedeného skutkového stavu posouzeného citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že žalované jakožto držiteli televizního přijímače vznikla na základě § 3 odst. 2 ZRTP povinnost hradit žalobkyni televizní poplatky ve výši stanovené tímto zákonem. Žalovaná tuto povinnost řádně nesplnila, když žalobkyni neuhradila poplatky ve výši 135 Kč stanovené v § 6 ZRTP minimálně za období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] ([anonymizováno] měsíců x 135 Kč) v celkové výši 1 350 Kč. Žalobkyni tak vedle neuhrazeného televizního poplatku dále vzniklo právo požadovat po žalované zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši vyplývající z § 2 nařízení, a to vždy ode dne následujícího po dni splatnosti každé dlužné platby tak, jak tato splatnost vyplývá z § 7 ZRTP, a tedy od 16. dne příslušného kalendářního měsíce do zaplacení. Žalobkyně však požaduje úhradu úroku z prodlení toliko do dne [datum], celkem kapitalizovaného ve výši 233,89 Kč. 14. Žalovaná pak svojí pasivitou způsobila, že v řízení nevyšlo najevo, že by snad na spornou částku uhradila něco více, než tvrdila žalobkyně, pročež soud v otázce úhrady sporné pohledávky vyšel toliko z tvrzení žalobkyně. 15. Na základě výše uvedeného tak nezbývá než uzavřít, že žaloba byla v uvedeném rozsahu podána důvodně, pročež soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni neuhrazený televizní poplatek v celkové výši 1 350 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení v zákonné výši v žalobkyní požadovaném rozsahu, a tedy v celkové výši 233,89 Kč (bod I. výroku). 16. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o.s.ř. a stanovil zákonnou třídenní pariční lhůtu, jelikož pro stanovení lhůty v jiné délce neshledal žádného důvodu. 17. Závěr o důvodnosti žaloby však již neplatí v případě částky 63 Kč požadované žalobkyní jako náklady spojené s uplatněním pohledávky, neboť soudu nezbylo než uzavřít, že žalobkyně neprokázala, že by jí náklady s uplatněním pohledávky v uvedené výši vznikly a že by uvedenou částku byla povinna žalovaná žalobkyni uhradit. Žalobkyně předně ani tvrdila nic o tom, na základě jaké skutečnosti by měla být žalovaná povinna jí uvedené náklady hradit, tedy zda se k jejich úhradě zavázala a pokud ano, jakým způsobem, nebo na základě jaké jiné skutečnosti by žalovanou úhrada uvedených nákladů (ve výzvě žalobkyně označených jako poplatek za upomínku) měla stíhat. Pokud by však mělo skutečně jít o náklady spojené s uplatněním pohledávky, jež představují příslušenství pohledávky, žalobkyně neprokázala, že by skutečně náklady v uvedené výši vynaložila. 18. Pro úplnost soud uvádí, že byl připraven žalobkyni při jednání poučit o neunesení břemene tvrzení i břemene důkazního ohledně prokázání oprávněnosti požadavku na úhradu částky 63 Kč, jelikož se však žalobkyně po omluvě k jednání nedostavila, nemohl jí soud poskytnout poučení podle § 118a o.s.ř., neboť toto poučení je účastníkům dáváno výhradně na jednání před soudem. Pokud se pak účastník nedostaví k jednání, jde to toliko k jeho tíži, neboť to není důvodem pro odročení jednání. 19. Na základě shora uvedeného tedy soud žalobu v rozsahu částky 63 Kč jako nedůvodnou zamítl (bod II. výroku). 20. Konečně soud v bodě III. výroku rozhodl o právu na náhradu nákladů řízení tak, že podle § 142 odst. 2 v souladu s § 142a odst. 1 o.s.ř. přiznal žalobkyni, jež byla v řízení procesně úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně celkem (včetně příslušenství ke dni rozhodnutí) požadovala přiznání částky 1 646,89 Kč, přičemž úspěchu dosáhla v částce 1 583,89 Kč (96 %), neúspěšná byla v částce 63 Kč (4 %). Míra jejího úspěchu tedy činí 92 % Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení nezastoupeného účastníka ve výši 100 Kč za jeden úkon (návrh ve věci samé) podle § 151 odst. 3 o.s.ř. za použití § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobn