75 C 563/2021-19 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou, podanou soudu dne [datum] (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), domáhala proti žalovanému zaplacení částky 810 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 72,48 Kč, jakož i náhrady nákladů řízení. 2. Žalobu odůvodnila tím, že se jedná o neuhrazený televizní poplatek, který byl žalovaný z pozice držitele televizního přijímače žalobkyni povinen platit podle zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích (dále jen„ ZRTP“). Žalovaný se přihlásil jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence dne [datum]. Na základě ZRTP mu tak vznikla povinnost platit měsíční poplatek ve výši 135 Kč. Žalovaný tuto povinnost nesplnil, když poplatky neplatil v období od července 2020 do prosince 2020, a to ani přes výzvu žalobkyně. Žalovaný pak nereagoval ani na předžalobní upomínku, pročež k úhradě zbývá částka 810 Kč. 3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal pasivní. 4. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím soudu ve věci bez nařízení jednání, když žalobkyně svůj souhlas výslovně uvedla již v žalobě a žalovaný souhlas s rozhodnutím soudu bez jednání dal najevo svým postojem, jelikož nijak nereagoval na výzvu k vyjádření, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání, s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud (podle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád /dále jen „o.s.ř.“ /) předpokládat, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud má tedy za to, že též žalovaný souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, pročež postupoval podle § 115a o.s.ř. a aniž nařizoval jednání, ve věci rozhodl. 5. Z předložených listinných důkazů byl soudem zjištěn následující skutkový stav: Žalovaný se v březnu 1998 přihlásil do příslušné evidence držitelů televizního přijímače jakožto poplatník televizního poplatku. Tento poplatek však včas a řádně minimálně 6 měsíců nehradil, neboť žalobkyni nezaplatil platby za období od července 2020 do prosince 2020 v celkové výši 810 Kč. Žalobkyně žalovaného ke splnění této povinnosti písemně vyzvala (upomínky ze dne [datum] a [datum]), žalovaný však dlužnou částku zcela neuhradil. 5. Podle § 3 odst. 2 ZRTP poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. 6. Podle § 6 ZRTP měsíční výše rozhlasového poplatku činí 45 Kč, měsíční výše televizního poplatku činí 135 Kč. 7. Podle § 7 odst. 2 ZRTP je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. 8. Podle § 7 odst. 3 ZRTP je-li poplatníkem fyzická osoba, která je podnikatelem, nebo právnická osoba, rozhlasový nebo televizní poplatek se platí čtvrtletně nejpozději do patnáctého dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí. Poprvé se rozhlasový nebo televizní poplatek platí počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž se taková osoba stala poplatníkem, až do konce příslušného kalendářního čtvrtletí v měsíční výši a je splatný nejpozději do patnáctého dne příslušného kalendářního měsíce. 9. Podle § 10 ZRTP nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. 10. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen„ nařízení“) výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 12. Na základě shora uvedeného skutkového stavu posouzeného citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že žalovanému jakožto držiteli televizního přijímače vznikla na základě § 3 odst. 2 ZRTP povinnost hradit žalobkyni televizní poplatky ve výši stanovené tímto zákonem. Žalovaný tuto povinnost řádně nesplnil, když žalobkyni neuhradil poplatky ve výši 135 Kč stanovené v § 6 ZRTP minimálně za období od července 2020 do prosince 2020 (6 měsíců x 135 Kč) v celkové výši 810 Kč. Žalobkyni tak vedle neuhrazeného televizního poplatku dále vzniklo právo požadovat po žalovaném zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši vyplývající z § 2 nařízení, a to vždy ode dne následujícího po dni splatnosti každé dlužné platby tak, jak tato splatnost vyplývá z § 7 ZRTP, a tedy od 16. dne příslušného kalendářního měsíce do zaplacení. Žalobkyně však požaduje úhradu úroku z prodlení toliko do dne [datum]. 13. Žalovaný pak svojí pasivitou způsobil, že v řízení nevyšlo najevo, že by snad na spornou částku uhradil něco více, než tvrdila žalobkyně, pročež soud v otázce úhrady sporné pohledávky vyšel toliko z tvrzení žalobkyně. 14. Na základě výše uvedeného tak nezbývá než uzavřít, že žaloba byla podána důvodně, pročež soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni neuhrazený televizní poplatek v celkové výši 810 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení v zákonné výši v žalobkyní požadovaném rozsahu, a tedy v celkové výši 72,48 Kč (bod I. výroku). 15. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o.s.ř. a stanovil zákonnou třídenní pariční lhůtu, jelikož pro stanovení lhůty v jiné délce neshledal žádného důvodu. 16. Současně soud v bodě II. výroku rozhodl o právu na náhradu nákladů řízení tak, že podle § 142 odst. 1 v souladu s § 142a odst. 1 o.s.ř. přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 500 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení nezastoupeného účastníka ve výši 100 Kč za jeden úkon (návrh ve věci samé) podle § 151 odst. 3 o.s.ř. za použití § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech (srov. např. řízení vedená u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka]), v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. 17. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení spočívajících v nákladech za zastoupení advokátem, neboť přestože činnost žalobkyně není výkonem veřejné moci, lze na ni v určitých ohledech klást srovnatelné nároky jako na orgány státní moci. Je pak žádoucí, aby si činnosti spojené se správou a výběrem televizních poplatků zajišťovala sama (srov. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 3344/12 nebo ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 3705/14). Soud však dospěl k závěru, že žalobkyně má právo na paušální náhradu nákladů podle § 151 odst. 3 o.s.ř., na kterou by jí, kdyby nebyla zastoupena, vzniklo právo. 18. O plnění k rukám advokáta žalobkyně a o lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.