76 C 120/2022-24 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] ve znění doplnění ze dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 5 005 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně s žalovaným uzavřela dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo]. Předmětem pojistné smlouvy bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [příjmení] [jméno], [registrační značka] Smlouva byla sjednána s pojistným ve výši 1 644 Kč, pojistné za období od [datum] do [datum] bylo stanovena na částku 2 379 Kč čtvrtletně. Pojištění zaniklo pro neplacení pojistného žalovaným dne [datum]. Za období od [datum] do [datum] žalovaný dluží na pojistném 5 005 Kč. Dále žalobkyně požadovala úrok z prodlení z dlužné částky. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení zůstal zcela pasivní. 3. Vzhledem k tomu, že v dané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud v souladu s § 115a, zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen„ o. s. ř.“), rozhodl ve věci samé bez nařízení jednání, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se na výzvu soudu podle § 101 odst. 4 o. s. ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřil, proto soud předpokládá, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek. 4. Soud učinil ve věci následující závěr o skutkovém stavu: 5. Z předložených listinných důkazů vzal soud za prokázané, že dne [datum] uzavřel žalovaný se žalobkyní pojistnou smlouvu o kompletním pojištění vozidla [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [příjmení] [jméno], [registrační značka]. Pojištění bylo sjednáno s účinností od [datum] na dobu neurčitou. Pojistné činilo 1 644 Kč čtvrtletně. Součástí pojistné smlouvy byly i všeobecné pojistné podmínky. Pojistné za období od [datum] do [datum] bylo stanoveno na částku 2 379 Kč čtvrtletně. Pojistnou smlouvou byl sjednán počet ujetých kilometrů ve výši 9 500 - 10 500 km ročně. Povinností žalovaného bylo doložit stav tachometru, a to jak na počátku, tak na konci pojištění. Toto žalovaný neučinil a tak žalobce doúčtoval žalovanému pojistné pro maximální počet ujetých kilometrů, tedy 25 000 km ročně za cenu 0,23 Kč/km. Žalovaný byl žalobkyní vyzván k zaplacení dlužného pojistného upomínkou ze dne [datum] s upozorněním, že pokud dlužné pojistné nebude zaplaceno do [datum], pojištění tímto dnem zanikne. Žalobkyně dále žalovanému dne [datum] zaslala oznámení o zániku pojistné smlouvy ke dni [datum] z důvodu nezaplacení pojistného. Žalovaný od počátku pojistné smlouvy uhradil celkové pojistné ve výši 4 932 Kč. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván žalobkyní předžalobní výzvou. 6. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: 7. Mezi účastníky byla platně uzavřena pojistná smlouva o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla dle § 3 a násl. zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), na základě které žalobkyně pojistila odpovědnost žalovaného za případnou škodu způsobenou provozem předmětného vozidla a žalovaný měl povinnost platit sjednané pojistné v období od [datum] do [datum] ve výši 1 644 Kč čtvrtletně a v období od [datum] do [datum] ve výši 2 379 Kč čtvrtletně, to vše až do zániku pojištění. Dále měl žalovaný povinnost doložit stav tachometru, a to jak na počátku, tak na konci pojištění. Žalovaný své povinnosti ze smlouvy porušil, když se dostal do prodlení se zaplacením pojistného a nedoložil žalobkyni na konci pojištění stav tachometru. Za období od [datum] do [datum] činil dluh na neuhrazeném pojistném 1 670 Kč a nedoplatek po dopočítání maximálního počtu ujetých kilometrů ve výši 3 335 Kč, tedy celkem 5 005 Kč. Z důvodu prodlení s placením dále žalovanému vznikla povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. S ohledem na shora uvedené soud shledal žalobní nárok důvodným, a proto žalobě vyhověl. 9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva ve výši dle dále uvedeného. Náklady žalobkyně tvoří odměna za zastupování za 3 úkony právní služby 3x 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (když k příslušenství se nepřihlíží dle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), tj. celkem odměna 600 Kč, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. tj. celkem 300 Kč. Náhrada nákladů žalobkyně tak činí 900 Kč, jakož i 21 % DPH a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, tj. celkem 1 489 Kč. 10. Soud žalobkyni přiznal odměnu dle § 14b vyhlášky č.177/1996 Sb., když jinou odměnu nepovažoval vzhledem k tomu, že návrh byl žalobkyní uplatněn na ustáleném vzoru, který uplatňuje opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, za přiměřenou. 11. Soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud s ohledem na charakter uložených povinností třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.