77 C 213/2021-48 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalovaná se návrhem doručeným soudu dne 5. 10. 2021 domáhala zrušení usnesení Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], jímž soud schválil smír účastníků (k textu smíru viz bod 4 odůvodnění). Dle žalované nebyl smír formulován dostatečně srozumitelně a určitě, jeho vágní textace neumožňuje seznat, že v daném případě se žalobci nedomáhali aktivního opatření postupem podle § 2903 občanského zákoníku, nýbrž byl veden spor o to, jaké jsou v daném případě společensky únosné hranice, v jejichž rámci jsou účastníci řízení, coby vlastníci sousedních pozemků povinni navzájem výkon svého vlastnického práva respektovat, a kdy již po nich naopak nelze spravedlivě požadovat, aby účinky chování svého souseda strpěli. Nemožnost žalované se v důsledku schváleného smíru svobodně rozhodovat, jak bude nakládat se svým majetkem v situaci, kdy se toto nakládání v poměrech žalobců nijak neprojevuje, zakládá významný nepoměr při realizaci vlastnických práv účastníků, aniž by pro to bylo možné nalézt rozumné ospravedlnění. Uzavřený soudní smír dle žalobkyně nevedl k narovnání sousedských konfliktů, nýbrž k jejich dalšímu vyhrocení, a to i pořizování záznamů prostřednictvím kamerového systému žalobci nainstalovaného. 2. Žalobci navrhli žalobu zamítnout. Uzavřená dohoda se má plnit. Schválený smír je dle žalobců formulována přesně a srozumitelně. Žalovaná dohodu neplní, svým jednáním vyvolává další spory. Kamerový systém byl instalován z důvodu krádeží a poškozování majetku žalobců a je nastaven tak, aby na pozemek žalované nezasahoval. 3. Soud v řízení učinil na základě provedeného dokazování a tvrzení účastníků následující skutková zjištění. 4. Z protokolu o jednání ve věci [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] plyne následující. Žalobci se v řízení vedeném Okresním soudem v Ústí nad Labem pod sp. zn. [spisová značka] domáhali po žalované odstranění vzrostlých stromů. Při tomto dalším jednání se soud pokusil o smírné vyřešení sporu a seznámil účastníky se svým předběžným právním názorem. Účastníci na to 10 minut jednali o smírném vyřešení sporu, přičemž dospěli k dohodě, kterou soudu sdělili, ten ji zaprotokoloval a účastníci smír podepsali. Dle soudu bylo možné dohodu k návrhu na schválení smíru schválit. Účastníci proto při jednání navrhli soudu smír ve znění:„ Žalovaná se zavazuje, že bude túje v délce 3 m vysázené žalovanou na jejím pozemku parc. [číslo] začínající od pravého konce této řady z pohledu z pozemku žalované ve vzdálenosti 50 cm od hraničního drátěného plotu s kovovými sloupky oddělujícího pozemek žalované od pozemku žalobců parc. [číslo] oba pozemky v k. ú. [část obce], směrem doleva podél plotu žalobců zastřihávat na jaře a na podzim, tj. 2x ročně, do výše 20 cm pod úroveň vrchní hrany plotu, který je na místě přítomen v době rozhodnutí. Náklady řízení si každá strana ponese své.“. Navržený smír soud při jednání schválil usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. V odůvodnění usnesení soud uvedl, že žalobci se v řízení zahájeném [datum] domáhali povinnosti žalované odstranit túje a zdržet se sázení stromů na pozemku žalované ve vzdálenosti menší tří metrů od společné hranice pozemků účastníků, když stromy vysázené žalovanou vzrostly do výše až 2 metrů a způsobují stínění okna do obývacího pokoje žalobců a tím zšeření tohoto pokoje, zastiňují chodník a zeď domu žalobců; navrženým smírem se účastníci dohodli na úpravě poměrů věcí ve vlastnictví a dispozici žalované a zároveň dospěli k dohodě o přípustné míře omezení jejích vlastnických práv a zároveň práv žalobců k jejich domu a pozemku; předmětem smíru byla subjektivní majetková práva, jimiž mohli účastníci podle jejich povahy i podle příslušných zákonných předpisů volně nakládat; soud smír schválil, když neshledal jeho rozpor s právními předpisy a připouštěla to povaha věci. 5. Z usnesení Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], plyne následující. Dne [datum] pověřil soud soudního exekutora vedením exekuce k vymožení povinnosti podle vykonatelného usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Povinná (zde žalovaná) mj. namítla, že povinnost zastříhávat túje na jaře a na podzim řádně plní a exekuce byla zahájena toliko za účelem její šikany; exekuční titul je nutno dle povinné vykládat materiálně, nikoli formálně, a je nutno jej chápat tak, že se účastníci smíru dohodli na vzájemném omezení vlastnických práv, tedy že povinná má své túje pěstovat tak, aby nepřerůstaly dohodnutou výšku a nevytvářely nadměrný stín, přičemž oprávnění (zde žalobci) nemají právo povinné diktovat kdy a jak má povinná zastřižení provést. Po provedeném dokazování a důkladné právní analýze exekuční soud dospěl k závěru, že oprávnění důvodně zahájili exekuční řízení, přesto exekuční řízení výrokem I zastavil z důvodu, na němž se oprávnění nijak nepodíleli, když žalovaná osvědčila, že exekvovanou povinnost bude plnit dobrovolně, proto výrokem II rozhodl o povinnosti povinné nahradit soudnímu exekutorovi náklady exekuce a výrokem III rozhodl o povinnosti povinné nahradit oprávněným náklady exekučního řízení. Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl o odvolání povinné usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], tak, že zmíněné napadené výroky II a III potvrdil s tím, že musel vycházet z rozhodnutí exekučního soudu, pro něž byla exekuce již pravomocně zastavena. Obě zmíněná usnesení žalovaná napadla ústavní stížností, která byla usnesením ze dne [datum] vydaným pod sp. zn. [ústavní nález] odmítnuta v části z důvodu nepřípustnosti pro nevyčerpání opravných prostředků, v části z důvodu zjevné neopodstatněnosti pro tzv. bagatelnost věci (kvantitativní hledisko), přičemž se zabýval i případnou přítomností kvalitativního hlediska a konstatoval, že napadená rozhodnutí nejsou projeve excesu, nepředvídatelné libovůle a nechybí jim rozumné a adekvátní odůvodnění. 6. Shora uvedená skutková zjištění plynou z tvrzení účastníků a z provedených důkazů, k nimž žádný z účastníků ničeho nenamítal, zjištění nejsou ve vzájemném rozporu a soud neměl o jejich pravosti a pravdivosti důvod pochybovat. 7. S ohledem na níže uvedené na věc aplikované právní normy takto zjištěný skutkový stav soudu postačoval pro rozhodnutí ve věci. Soud pro nadbytečnost neprovedl navržené důkazy některými listinami z přestupkových spisů (č.l. 20-28, 32-37 zdejšího spisu) a fotografiemi předmětných tújí, neboť tyto důkazy nemají s předmětem tohoto řízení žádnou souvislost a nemohly ničeho změnit na právním posouzení věci soudem. 8. Soud dospěl k tomuto skutkovému závěru. V řízení vedeném Okresním soudem v Ústí nad Labem pod sp.zn. [spisová značka] účastníci uzavřeli smír a tento byl soudem dne [datum] schválen. K vymožení povinnosti dle usnesení o schválení smíru žalobci podali exekuční návrh, exekuční řízení bylo zastaveno, protože žalovaná dle exekučního soudu osvědčila, že bude exekvovanou povinnost plnit dobrovolně, žalovaná byla zavázána k náhradě nákladů exekuce a náhradě nákladů řízení. 9. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k tomuto právnímu závěru. 10. Podle § 99 odst. 1 věty prvé zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, mohou účastníci skončit řízení soudním smírem. Podle § 99 odst. 2 o. s. ř. soud rozhodne o tom, zda smír schvaluje; neschválí jej, je-li v rozporu s právními předpisy. V takovém případě soud po právní moci usnesení pokračuje v řízení. Podle § 99 odst. 3 má schválený smír účinky pravomocného rozsudku. Rozsudkem však může soud zrušit usnesení o schválení smíru, je-li smír podle hmotného práva neplatný. Návrh lze podat do tří let od právní moci usnesení o schválení smíru. 11. Žalovaná se domáhala zrušení usnesení o schválení smíru podle § 99 odst. 3 o.s.ř., přičemž návrh byl podán včas a proto se jím soud věcně zabýval, přičemž se zabýval tím, zda je smír platný podle hmotného práva. 12. Smír je kompromisním ujednáním mezi stranami sporu, který by v ideálním případě měl vést k odstranění případných rozporů do budoucna, a současně je preferovaným způsobem vyřešení sporného civilního řízení (srov. § 99 odst. 1 věta druhá o.s.ř.) Smír je vícestranným dispozitivním úkonem účastníků řízení, který má základ v hmotném právu a proto s ním musí být v souladu. Pravomocné usnesení o schválení smíru je pak exekučním titulem a nejsou-li povinnosti v něm zakotvené plněny řádně a včas, lze se jejich splnění domáhat exekučně. 13. Účastníci zdejšího řízení se v rámci své smluvní volnosti, kdy je na každém, zda, s kým, zda jakých podmínek vstoupí do smluvního závazku jimi zvoleného obsahu, dohodli na smíru, který soud usnesením schválil. Z provedeného dokazování je zřejmé, že všechny strany smíru svobodně projevily svou vážnou vůli smír uzavřít, právní jednání obsahem i účelem odpovídá dobrým mravům i zákonu. Uzavřený smír je kompromisem mezi účastníky řízení vedeného pod sp.zn. [spisová značka], kdy se tito za účelem vyřešení sporu a předcházení sporů dalších dohodli na povinnosti žalované pravidelně zastřiháv