77 C 216/2022-23 — Okresní soud v Ústí nad Labem

Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 18 000 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný nesplnil povinnost vyplývající ze smlouvy o půjčce č. 379769250 uzavřené dne 17. 3. 2009 mezi žalovaným a společností [právnická osoba], jež postoupila tuto pohledávku za žalovaným na [právnická osoba] [anonymizováno], která následně postoupila tuto pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný uhradil na dluh ve výši 26 040 Kč toliko 8 040 Kč. Uplatněný nárok sestává z nevrácených zapůjčených prostředků (15 000 Kč), neuhrazené části souhrnného poplatku (3 000 Kč) a zákonného úroku z prodlení. Žalovaný se nevyjádřil a zůstal nečinný. Ve věci jde o řízení s cizím prvkem, neboť žalobkyně je právnickou osobou sídlící na [země]. Pravomoc českých soudů věc rozhodnout vyplývá z čl. 17 odst. 1 písm. b) a čl. 18 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť jde o spor ze spotřebitelské smlouvy, kdy původní věřitelka zaměřuje svou činnost na Českou republiku, kde má žalovaný bydliště. Ze stejného důvodu je podle čl. 6 odst. 1 nařízené Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy, rozhodným právem české právo, které proto soud na věc aplikoval. Soud v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), o věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání, neboť s takovým postupem účastníci souhlasili. Soud má žalobkyní tvrzené skutečnosti za prokázané. [právnická osoba], [IČO], a žalovaný se dne 17. 3. 2009 dohodli, že tato společnost zapůjčí žalovanému částku 15 000 Kč, za což se žalovaný zaváže zaplatit souhrnný poplatek v částce 11 040 Kč, přičemž tento svůj celý peněžitý závazek splní v 55 týdenních splátkách, z toho prvních 54 splátek po 480 Kč a poslední splátku ve výši 120 Kč; téhož dne žalovaný převzal v hotovosti 15 000 Kč (zjištěno ze smlouvy o půjčce č. 379769250). [právnická osoba] a [země] [právnická osoba] [anonymizováno], jiné reg. č. B 108305, se dohodly, že výše uvedená pohledávka za žalovaným se postupuje na [právnická osoba] [anonymizováno], přičemž se na smlouvu o postoupení aplikuje české právo (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek z 19. 6. 2015). Psaním ze 13. 9. 2018 [právnická osoba] S.à.r.l. informovala žalovaného, že výše uvedená pohledávka přešla dle smlouvy o postoupení pohledávky dne 24. 8. 2018 na žalobkyni (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky z 13. 9. 2018 a poštovního podacího archu z 19. 9. 2018). O pravosti a pravdivosti předložených listinných důkazů soud neměl v řízení důvod pochybovat. Důkazy jednoznačně vedou k prokázání tvrzení žalobkyně. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. [právnická osoba], [IČO], a žalovaný se dne 17. 3. 2009, že tato společnost poskytne žalovanému částku 15 000 Kč, za což se žalovaný zaváže zaplatit souhrnný poplatek v částce 11 040 Kč, přičemž tento svůj peněžitý závazek splní v 55 týdenních splátkách. Téhož dne žalovaný převzal v hotovosti 15 000 Kč. Dle tvrzení žalobkyně však žalovaný uhradil toliko 8 040 Kč. Dne 19. 6. 2015 se společnost [právnická osoba] a [země] [právnická osoba] [anonymizováno]. dohodly, že výše pohledávka za žalovaným se postupuje na [právnická osoba] [anonymizováno]. Dne 13. 9. 2018 [právnická osoba] [anonymizováno]. informovala žalovaného, že pohledávka přešla dle smlouvy o postoupení pohledávky dne 24. 8. 2018 na žalobkyni. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli smlouvu o půjčce ve smyslu § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“). Žalovaný smluvní povinnosti nesplnil, když část dohodnuté částky včas nesplatil. Žalovaný se tak ve smyslu § 517 odst. 1 obč. zák. ocitl v prodlení. Původní pohledávka byla podle § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (ve znění od 1. 1. 2014), postoupena ze společnosti [právnická osoba] na [právnická osoba] [anonymizováno], jež dále pohledávku postoupila na žalobkyni. Žalobkyně má proto, vedle dosud neuhrazené jistiny dluhu v částce 18 000 Kč, dle § 517 odst. 2 obč. zák. právo požadovat zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši, jež plyne z § 1 vládního nařízení č. 142/1994 Sb. (ve znění do 30. 6. 2010). Žalobkyně svůj nárok prokázala, žaloba je důvodná a soud jí proto vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava věci, předžalobní výzva, podání žaloby), tři náhrady hotových výdajů v paušální výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za jednadvacetiprocentní daň z přidané hodnoty z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.