77 C 240/2022-25 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky shora uvedené s příslušenstvím s tím, že žalovaný nesplnil povinnost vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 814978 uzavřené dne 15. 7. 2021; uplatněný nárok sestává ze zesplatněné části neuhrazené jistiny (27 288 Kč), dluhu na jistině (1 655 Kč), dlužených úroků (2 146 Kč), účelně vynaložených nákladech na upomínky (400 Kč), smluvních pokut (2 495 Kč a 1 243 Kč), smluvním úroku a úroku z prodlení. 2. Žalovaný se nevyjádřil a zůstal nečinný. 3. Soud nařídil jednání na den 19. 9. 2022 a účastníky k němu řádně a včas předvolal. Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila. Žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto jednal a rozhodl podle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, vyšel z obsahu spisu a provedených důkazů. 4. Soud má za prokázané následující. 5. Žalobkyně je registrována v seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu jako nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru (zjištěno z výpisu platného ke dni 9. 6. 2020). Z žádosti/smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 814978 soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný se dohodli, že žalobkyně poskytne žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, z čehož částku 2 500 Kč činí provize zprostředkovatele úvěru [jméno] [příjmení], přičemž peněžité prostředky měla poukázat na účet č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal, že žalobkyni uhradí 40 měsíčních splátek po 1 050 Kč, tedy celkem uhradí částku 42 000 Kč při zápůjční úrokové sazbě 21,05 % ročně. Ve smlouvě se účastníci dohodli na důsledcích nesplácení úvěru řádně a včas – na zesplatnění úvěru, nákladech na upomínání, smluvních pokutách. Tyto informace byly uvedeny též ve formuláři pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, jejž žalovaný dne 15. 7. 2021 podepsal. V rámci žádosti žalovaný uvedl své příjmy a výdaje, uvedl, že je svobodný, žije u rodičů, nesplácí další úvěr, jeho zaměstnavatelem je [název] [právnická osoba] To stejné žalovaný uvedl v čestných prohlášení o výdajích a závazcích spotřebitele podepsaných 15. 7. 2021. Z výplatní pásky zaměstnavatele žalovaného z duben 2021 soud zjistil, že žalovaný měl v tomto měsíci čistý příjem 23 049 Kč. Na účet žalovaného byla dne 28. 6. 2021 připsána mzda od jeho zaměstnavatele v částce 22 557 Kč, a dne 28. 7. 2021 mzda od jeho zaměstnavatele v částce 4 768 Kč (zjištěno z dvou potvrzení o provedení transakce vystavených 9. 8. 2021). Žalobkyně dne 9. 8. 2021 vyhledávala žalovaného v centrální evidenci exekucí, v insolvenčním restříku (dle printscreenů z 9. 8. 2021) a přistoupila k posouzení jeho úvěruschopnosti, kdy mu udělala hodonocení„ A (ANO)“ (zjištěno z posouzení úvěruschopnosti zákazníka z 9. 8. 2021). Dne 9. 8. 2021 byla na účet č. [bankovní účet] pod variabilním symbolem 84978 připsána z účtu žalobkyně částka 27 500 Kč, stejného dne byla na účet [jméno] [příjmení] pod variabilním symbolem 84978 připsána částka 2 500 Kč (zjištěno ze dvou potvrzení o provedení transakncí z 9. 8. 2021). Žalobkyně žalovaného vyzývala k úhradě dluhu dne 24. 9. 2021, dne 25. 10. 2021, dne 25. 11. 2021 (zjištěno ze tří upomínek pro smlouvu 814978) a dopisem ze dne 26. 12. 2021 přistoupila k zesplatnění a vyzvala žalovaného k úhradě částky 31 089 Kč. Tento dopis advokát žalobkyně odeslal na adresu žalovaného dne 26. 12. 2021 (dle podacího lístku č. RR2580113425F). Z printscreenu obsahu klientské složky 814978 soud zjistil, že žalobkyně eviduje shora uvedené dokumenty ve svém systému. O pravosti a pravdivosti provedených důkazů soud neměl důvod pochybovat. 6. Soud učinil na základě provedených důkazů a v kontextu tvrzení žalobkyně tento závěr o skutkovém stavu. Žalovaný požádal o poskytnutí úvěru dne 15. 7. 2021 za tam podmínek sjednaných v žádosti/smlouvě o úvěr. Žalobkyně následně zkoumala úvěruschopnost žalovaného a dne 9. 8. 2021 poskytla žalovanému úvěr v částce 30 000 Kč, přičemž z toho 2 500 Kč, dle ujednání stran smlouvy, zaslala na účet zprostředkovatele úvěru. Žalobkyně opakovaně třikrát vyzvala žalovaného k plnění dluhu, počtvrté úvěr zesplatnila a vyzvala k úhradě celé dlužné částky. 7. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. 8. Žalobkyně žalovaný uzavřeli, po řádném posuzování úvěruschopnosti žalovaného žalobkyní, smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalovaný smluvní povinnosti nesplnil, když splátky úvěru včas a řádně neplatil, žalobkyně tak úvěr v souladu se smlouvou zesplatnila. Dluh žalovaného z úvěru (jistina a úrok) činí částku 31 089 Kč, dluh na nákladech upomínání činí 400 Kč, dluh na smluvních pokutách sjednaných v souladu s § 2048 o. z. činí 2 495 Kč a 1 243 Kč Vedle toho je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni sjednaný úrok a rovněž úrok z prodlení podle § 1970 o. z., neboť nejpozději 27. 12. 2021 se ve smyslu § 1938 o. z. ocitl v prodlení se zaplacením částky 28 943 Kč. 9. Žalobkyně svůj nárok prokázala, žaloba je důvodná a soud jí proto vyhověl. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 588 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 410 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 35 227 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a dále náhrada za jednadvacetiprocentní daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.