77 C 57/2021-70 — Okresní soud v Ústí nad Labem

Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s tím, že žalovaný nesplnil povinnost zaplatit pojistné za období od 27. 4. 2017 do 28. 11. 2017 vyplývající z pojistné smlouvy č. 6379315177 v částce 986 Kč. Žalobkyně svou žalobu k výzvě soudu doplnila podáním z 26. 10. 2021. Žalovaný se nevyjádřil a zůstal nečinný. Soud nařídil jednání na den 7. 2. 2022 a účastníky k němu řádně a včas předvolal. Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila. Neúčastí na jednání se žalobkyně dobrovolně připravila o případné dobrodiní poučení ve smyslu § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též „o. s. ř.“). Žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto jednal a rozhodl podle § 101 odst. 3 o. s. ř., v nepřítomnosti účastníků, vyšel z obsahu spisu a provedených důkazů. V tomto odůvodnění se podle § 157 odst. 4 o. s. ř. uvádí pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Soud dospěl k závěru, že tvrzení žalobkyně jsou jednak protichůdná, jednak nesrozumitelná, jednak neprokázaná. Žalobkyně nejprve uvedla, že žalovaný neuhradil pojistné za období od 27. 4. 2017 do 28. 11. 2017 v částce 986 Kč. V doplnění žaloby uvedla, že neuhradil první pojistné ve smluvené výši 5 535 Kč. Ve stejném podání ovšem žalobkyně současně uvedla, že žalovaný částku 5 535 Kč uhradil, čemuž nasvědčuje pojistka ze dne 12. 5. 2017. Současně uvedla, že žalovaný zapříčinil vznik nespecifikované pojistné události, k čemuž však žádné důkazy neoznačila, což vedlo ke ztrátě důvěry, za niž byla poskytnuta sleva z běžného pojistného ve výši 15 %, jak plyne z návrhu pojistné smlouvy č. 6379315177, což má za první období činit částku 933 Kč, avšak toto žalobkyně opět nedoložila a z předložených listin k této částce nelze dospět. K předčasnému ukončení smlouvy mělo dojít dne 27. 11. 2017 pro neplacení pojistného a poplatku v celkové výši 1 123 Kč (933 Kč + 190 Kč). Z důvodu způsobení (nedoložené) pojistné události žalovaným žalobkyně požaduje přiznat složku pojistného připadající na povinné ručení v částce 5 203 Kč, avšak ani zde není zřejmé, jak žalobkyně k této částce dospěla, když navíc dle jiného tvrzení žalobkyně žalovaný uhradil pojistné za celé pojistné období. Zcela nesrozumitelně žalobkyně vypočítává výši dlužné částky doplňkového pojištění havarijního typu, kdy vychází z částky 332 Kč, jež však rovněž ze smlouvy nevyplývá. Dále žalobkyně požaduje částku 195 Kč, aniž by tvrdila za co. Rozdílem součtu částek 5 203 Kč, 195 Kč, 190 Kč a 933 Kč a žalovaným uhrazené částky 5 535 Kč žalobkyně dochází k dlužné částce 986 Kč. Soud na základě provedeného dokazování dospěl především k závěru, že žalovaný dlužnou částku ve výši 5 535 Kč vyplývající z pojistné smlouvy uhradil. Pokud mu vznikla povinnost k doplatku, vrácení slevy či úhrady poplatku, pak žalovaná vznik této povinnosti řádně nenatvrdila a neoznačila k ní důkazy, její tvrzení jsou nedostatečná, vzájemně si odporující a stěží srozumitelná. Pokud by se žalobkyně jednání bývala účastnila, byla by řádně poučena podle § 118a o. s. ř. k vyjasnění a doplnění tvrzení a k označení důkazů k tvrzeným skutečnostem, žalobkyně se však neúčastí na jednání možnosti tohoto poučení vzdala. Soud tak uzavřel, že žalobkyně neuvedla dostatečně všechny skutečnosti, jež by mohly v případě jejich prokázání vést k vyhovění žalobě, čímž nesplnila své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 o. s. ř. Soud proto žalobu zamítl. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení, protože byla zcela neúspěšná ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. a contrario. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť mu žádné ve zdejším řízení nevznikly.