77 C 59/2021-26 — Okresní soud v Ústí nad Labem

Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 14 500 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný nesplnil povinnost vyplývající ze smlouvy o výpůjčce uzavřené dne 18. 6. 2020, jejímž předmětem bylo vypůjčení tabletu [název] [anonymizována tři slova] spolu s ochranným obalem, nabíječkou a SIM kartou, tím, že předmět výpůjčky nevrátil, pročež mu vznikla povinnost zaplatit smluvní pokuty v částkách 12 500 Kč za tablet, 1 000 Kč za obal, 500 Kč za nabíječku a 500 Kč za SIM kartu. Žalovaný se nevyjádřil a zůstal nečinný. Soud nařídil jednání na den 12. 1. 2022 a účastníky k němu řádně a včas předvolal. Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila. Žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto jednal a rozhodl podle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, vyšel z obsahu spisu a provedených důkazů. Soud má žalobkyní tvrzené skutečnosti za prokázané. Dne 18. 6. 2020 se účastníci dohodli, že mu žalobkyně přenechá tablet [název] [anonymizováno] spolu s obalem, nabíječkou a SIM kartou k bezplatnému dočasného užívání výhradně k výkonu činnosti podle partnerské smlouvy; žalovaný se zavázal vrátit předmět výpůjčky do 10 dnů od doručení výzvy k vrácení a pro případ nevrácení se zavázal zaplatit smluvní pokutu 12 500 Kč za nevrácený tablet, 1 000 Kč za nevrácený obal, 500 Kč za nevrácenou nabíječku a 500 Kč za nevrácenou SIM kartu; téhož dne žalovaný předmět výpůjčky převzal (zjištěno ze smlouvy o výpůjčce/předávacího protokolu). Dne 23. 11. 2020 žalobkyně vyzvala žalovaného k vrácení tabletu s obaly do 28. 11. 220 nebo k úhradě škody 14 500 Kč (zjištěno z výzvy z 23. 11. 2020). Opakovaně byl k zaplacení smluvní pokuty vyzván předžalobní výzvou z 26. 1. 2021 O pravosti a pravdivosti předložených listinných důkazů soud neměl v řízení důvod pochybovat. Důkazy jednoznačně vedou k prokázání tvrzení žalobkyně. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalovanému byl žalobkyní přenechán k užívání tablet, obal, nabíječka a SIM karta s tím, že pokud je po výzvě k vrácení nevrátí, bude platit smluvní pokutu ve výši 14 500 Kč za přenechaný tablet a vyjmenované příslušenství. Žalovaný byl dne 23. 11. 2020 vyzván k vrácení tabletu do 28. 11. 2020, event. k úhradě částky 14 500 Kč. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o výpůjčce ve smyslu § 2193 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Smlouvou o výpůjčce půjčitel (zde žalobkyně) přenechává vypůjčiteli (zde žalovanému) nezuživatelnou věc (zde tablet, obal, nabíječku a SIM kartu) a zavazuje se mu umožnit její bezplatné užívání. Účastníci se dohodli, že žalovaný žalobkyni předmět užívání vrátí po výzvě do 10 dnů a pokud tak neučiní, zaplatí smluvní pokuty ve smyslu § 2048 o. z. ve výši 12 500 Kč za nevrácený tablet, 1 000 Kč za nevrácený obal, 500 Kč za nevrácenou nabíječku a 500 Kč za nevrácenou SIM kartu. Žalovaný tablet (včetně jeho příslušenství – obalu, nabíječky a SIM karty) žalobkyni po výzvě nevrátil a vznikla mu proto povinnost sjednanou smluvní pokutu zaplatit. Jelikož žalovaný nezaplatil smluvní pokutu, ocitl se v prodlení ve smyslu § 1968 o. z. Žalobkyně má proto, vedle práva na zaplacení smluvních pokut v celkové výši 14 500 Kč, též podle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši, jež plyne z § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Žalobkyně svůj nárok prokázala, žaloba je důvodná a soud jí proto vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 060 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 77 157,57 Kč sestávající z částky 1 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava věci, předžalobní výzvy, podání žaloby), tři náhrady hotových výdajů v paušální výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrada za jedenadvacetiprocentní daň z přidané hodnoty z částky 6 000 Kč ve výši 1 260 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen podle § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám advokáta, přestože to není ve výroku rozsudku výslovně uvedeno.