77 C 72/2022-19 — Okresní soud v Ústí nad Labem

Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s tím, že žalovaná nezaplatila pojistné ve výši 359 Kč dlužné za období od 30. 12. 2020 do 30. 6. 2021 vyplývající z pojistné smlouvy č. 42386501 (po přečíslování č. 3950200275) uzavřené s právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba], [IČO], a nezaplatila poplatek za odeslání upomínky ve výši 300 Kč vyplývající ze sazebníku poplatků žalobkyně. Žalovaná se nevyjádřila a zůstala nečinná. Soud v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), o věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání, neboť s takovým postupem účastnice souhlasily. V tomto odůvodnění se podle § 157 odst. 4 o. s. ř. uvádí pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba], se dne 20. 11. 1996 v rámci pojistné smlouvy č. 42386501 dohodla s žalovanou na podmínkách poskytování komplexního pojištění domácnosti, a to bytu na adrese [adresa žalované] Počátek pojištění byl sjednán na den 30. 12. 1996. Žalovaná měla platit na pojistném 720 Kč ročně. Pojištění bylo žalované poskytováno v období od 30. 12. 2020 do 30. 6. 2021, za něž činí dluh na pojistném 359 Kč Sazebník poplatků žalobkyně, který nebyl žalovanou, na rozdíl od listiny, na níž se nachází pojistná smlouva, jež na sazebník poplatků neodkazuje, podepsán, stanovuje výši poplatku za upomínku k zaplacení dlužného pojistného v částce 300 Kč. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely pojistnou smlouvu ve smyslu § 788 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění do 31. 12. 2004 (dále též„ obč. zák.“). Tato smlouva je smlouvou spotřebitelskou ve smyslu § 52 a násl. obč. zák. Žalovaná smluvní povinnosti nesplnila, když nezaplatila pojistné, a pojištění tak podle § 801 obč. zák. zaniklo, neboť pojistné nebylo zaplaceno do šesti měsíců od jeho splatnosti. Žalovaná se proto ocitla v prodlení ve smyslu § 517 odst. 1 obč. zák. Žalobkyně má proto, vedle neuhrazeného pojistného dle § 517 odst. 2 obč. zák. právo na zaplacení úroku z prodlení z částky 359 Kč v zákonné výši, jež plyne z § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Žalobkyně požaduje úhradu úroků z prodlení toliko za období od 1. 7. 2021 do dne sepsání žaloby, tj. do dne 27. 12. 2021. Kapitalizované úroky z prodlení za uvedené období z dlužné částky 359 Kč pak činí 15 Kč. V této části je žaloba důvodná a soud jí proto vyhověl. Poplatek za odeslání upomínky ve výši 300 Kč má povahu smluvní pokuty, neboť je sankcí za porušení smluvené povinnosti ve smyslu § 544 a násl. obč. zák.; podmíněnost vzniku práva na smluvní pokutu (zaplacení poplatku) odesláním upomínek žalobkyní přitom ujednání charakter smluvní pokuty nepopírá (srov. 23 Cdo 1192/2019). Takové ujednání, je-li jako v této věci součástí spotřebitelem nepodepsaného sazebníku poplatků, na nějž samotná spotřebitelská smlouva ani neodkazuje, je v rozporu se zásadou poctivosti (srov. I. ÚS 3512/11), nesplňuje požadavek na jasnost a srozumitelnost, a proto se k němu nepřihlíží. Odvozeně nemá žalobkyně právo ani na příslušenství v podobě úroků z prodlení z částky 300 Kč. V této části je tak žaloba nedůvodná a soud ji proto zamítl. Současně soud rozhodl o právu na náhradu nákladů řízení podle poměrného procesního úspěchu ve věci tak, že podle § 142 odst. 2 o. s. ř. vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla procesně úspěšná v rozsahu žalobní jistiny ve výši 359 Kč, kde byla žalované uložena povinnost dlužné pojistné žalobkyni zaplatit. Naopak v rozsahu žalobní jistiny ve výši 300 Kč – náklady upomínání, kde byla žaloba zamítnuta, byla procesně úspěšná žalovaná. Jelikož procesní úspěch a neúspěch účastníků byl vyrovnaný, soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.