8 C 143/2022-19 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Vzhledem k tomu, že proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, postupoval soud podle ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. a v odůvodnění uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení. 2. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by straně žalované byla uložena povinnost zaplatit jí shora uvedenou částku se zákonným úrokem z prodlení a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektřiny od právního předchůdce žalobkyně ([právnická osoba]), v níže uvedených obdobích v odběrném místě na adrese [adresa žalovaného]. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni. 3. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil. 4. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 5. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovaným má soud za zjištěné, že společnost [právnická osoba] se zavázala umožnit odběr elektřiny v odběrném místě [adresa žalovaného], a žalovaný se zavázal za realizovaný odběr zaplatit kupní cenu dle platného ceníku v souladu s Všeobecnými obchodními podmínkami, které jsou přílohou výše uvedené smlouvy. 6. Z faktury [číslo] soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky (po odečtení přijatých záloh) ve výši 7 337 Kč za spotřebu elektřinu v období od [datum] do [datum], a to se splatností do [datum]. 7. Z opravné faktury [číslo] soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný dále vyzván k doplacení dlužné částky (po odečtení přijatých záloh) ve výši 8 166 Kč za spotřebu elektřinu ve stejném období od [datum] do [datum] (předchozí vyúčtování bylo zohledněno), a to se splatností do [datum]. 8. Z všeobecných obchodních podmínek bylo zjištěno, že v případě prodlení měl být povinen odběratel uhradit poplatek za upomínku a za odpojení odběrného místa, pokud řádně nehradí platby za odebrané energie. 9. Ze smlouvy mezi [právnická osoba] ze dne [datum] žalobkyní má soud za prokázané, že pohledávka za žalovaným z výše uvedené smlouvy byla postoupena na žalobkyni (a to v žalované výši dle přiloženého seznamu pohledávek). Postoupení pohledávky bylo oznámeno žalované prostřednictvím postupitele dopisem ze dne [datum]. 10. Dopis ze dne [datum] dokládá, že žalovaný byl upozorněn, že je vůči jeho osobě evidována pohledávka, a byl upomínán, aby dlužnou částku uhradil. 11. Podle ustanovení § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje dodavatel dodávat elektřinu vymezenou výkonem, množstvím a časovým průběhem jinému účastníku trhu s elektřinou a tento jiný účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ně dohodnutou cenu, nebo jedná-li se o chráněného zákazníka nebo konečného zákazníka využívajícího dodavatele poslední instance cenu regulovanou. Smlouva o dodávce elektřiny musí obsahovat dobu trvání smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy o dodávce elektřiny domácnostem a malým zákazníkům jsou obchodní podmínky, které musí obsahovat podrobnosti k zahájení průběhu a ukončení dodávky elektřiny, k měření spotřeby elektřiny, k vyúčtování a způsobu úhrady a postupu pro řešení sporu. 12. Protože dlužná částka nebyla žalovaným do rozhodnutí soudu uhrazena, soud shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí jak co do žalované částky za neuhrazené energie v souladu s § 2079 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o.z.“), tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 1970 odst. 2 o.z., dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném k prvnímu dni prodlení. Žalobkyně uplatnila úroky z prodlení v souladu s tímto nařízením ode dne následujícího po fakturami stanoveném datu splatnosti, kdy se žalovaný dostal do prodlení. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”), a § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen a.t.), když v případě návrhu žalobce jde o opakované předkládání návrhu na ustáleném vzoru ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Soud žalobkyni, jež byla v řízení plně úspěšná, přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, kterou tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, a dále odměna a hotové výdaje zástupce žalobce z řad advokátů za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní upomínka, podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) AT) ve výši 3 x 300 Kč (§ 8 odst. 1 a § 14b odst. 1 písm. c) bod 2. a.t.), a dále 3 x 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) a.t.), navýšené o částku 252 Kč představující náhradu 21 % DPH, kterou je advokát povinen z odměny a náhrad odvést (§ 137 odst. 1, 3 o.s.ř.) Lhůtu k plnění soud stanovil žalovanému podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku. Náhradu přiznaných nákladů řízení je žalovaný povinen dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně. 14. Odměnu a náhrady advokáta za řízení před soudem prvního stupně do zahájení řízení soud určil podle § 14b odst. 1 a 5 a.t., neboť – jak je mu známo z úřední činnosti - žalobce svůj nárok v této věci uplatnil návrhem podaným na ustáleném vzoru použitém opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech (tzv. formulářovou žalobou), přičemž předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota (výše peněžitého plnění bez příslušenství) nepřevyšuje 50 000 Kč (k tomu srov. řízení vedené zdejším soudem např. pod sp.zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] ad.). Ustanovení § 14b odst. 1 a.t. je nezbytné vykládat i v kontextu aktuálních rozhodnutí Ústavního soudu. Citovat lze kupříkladu příslušnou část odůvodnění nálezu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 3923/11:„ Pojem ‚formulářová žaloba‘ je nutné přiblížit: zpravidla se bude jednat o návrh, mající podobu využitého vzoru, jenž se od něj bude odlišovat jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován; základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření však bude totožný či jen s drobnými odchylkami. Soudy prvního stupně jej„ odhalí“ i díky jednotě v osobě žalobce, jejího právního předchůdce, anebo jejího advokáta.“ Dále je namístě odkázat na nález ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 2985/14, jímž Ústavní soud potvrdil svou dosavadní rozhodovací praxi stran náhrady nákladů řízení a připomněl, že formulářovou žalobou je taková žaloba, která sice obsahuje konkrétní žalobní tvrzení, jež věc individualizují, avšak ve zbytku obsahuje údaje a tvrzení, která jsou obecně uplatnitelná ve všech obdobných sporech, jež žalobce (věřitel) v rámci své činnosti vede (musí vést). Žaloby obsahují ustálenou neměnnou textovou strukturu, ve které se mění pouze vybrané proměnné (datumy, č. faktur, částky apod.), jejich vyplnění je pak zcela zjevně pouze administrativním úkonem. 15. Ostatně pro tuto konkrétní žalobu je signifikantní, že přestože nejsou žalovány dvě různá zúčtovací období, ale po vydání opravného vyúčtování toliko doplatek za období stejné, v typizovaném textu žalobního nároku se to nijak neprojevilo, a soud tuto skutečnost bez jakéhokoli náznaku změny tvrzení mohl zjistit až z obsahu listinných důkazů. Návrh, jímž žalobce zahájil řízení v této věci, tedy bez dalšího lze podřadit pod definici formulářové žaloby vymezené Ústavním soudem.