11 C 79/2023-31 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni 17 303 Kč s příslušenstvím a náhradou nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že žalovaná byla v předmětném období vlastníkem-provozovatelem osobního motorového vozidla, [registrační značka], [VIN kód], se zdvihovým objemem válců motoru na 1350 cm3 do 1850 cm3, č. technického průkazu [anonymizováno], přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo v období od [datum] do [datum], dále od [datum] do [datum], a dále od [datum] do [datum] uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení) dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění účinném (dále jen„ ZPOPV“). Žalobkyni tak vznikl podle ust. § 4 odst. 1 ZPOPV nárok na příspěvek. Žalobkyně vyzvala žalovanou v souladu s ZPOPV k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných za nepojištěné období, sestávajícího ze základu příspěvku 47 Kč x 106 dnů za první pohledávku, 47 Kč x 136 dnů za 2. pohledávku a 47 Kč za 107 dnů za 3. pohledávku, dále nákladů na uplatnění ve výši 3 x 300 Kč. Ta však ničeho neuhradila. Žalobkyně se tak celkem domáhala zaplacení částky ve výši 17 303 Kč s příslušným úrokem z prodlení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a po celé řízení byla zcela pasivní. 3. Vzhledem k tomu, že v dané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, soud dospěl k závěru, že podmínky stanovené § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), jsou splněny, pročež ve věci rozhodl bez nařízeného jednání. 4. Z předložených listin, a to Výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne [datum], č. případu [číslo], Upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP č. případu [číslo], II. Upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne [datum], č. případu [číslo], Výzvy k zaplacení dlužné částky ze dne [datum], Výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne [datum], č. případu [číslo], Upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP č. případu [číslo], Výzvy k zaplacení dlužné částky ze dne [datum], Výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne [datum], č. případu [číslo], Upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP č. případu [číslo], Výzvy k zaplacení dlužné částky ze dne [datum], Předžalobní upomínky ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum] soud po skutkové stránce soud zjistil, že žalovaná v rozhodném období od [datum] do [datum], od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum] byla vlastníkem-provozovatelem osobního motorového vozidla, [registrační značka], [VIN kód], se zdvihovým objemem válců motoru na 1350 cm3 do 1850 cm3, č. technického průkazu [anonymizováno], a že v těchto obdobích pro uvedené vozidlo nebylo sjednáno pojištění k odpovědnosti za škodu způsobenou jeho provozem. Vozidlo byla pojištěno v období od [datum] do [datum] z titulu pojistné smlouvy [číslo] uzavřené s [pojišťovna] a.s.. Žalobkyně vyzvala žalovanou k uhrazení příspěvků ve výši 4 982 Kč (tj. 47 Kč x 106 dnů), ve výši 6 392 Kč (tj. 47 Kč x 136 dnů), a ve výši 5 029 Kč (tj. 47 Kč x 107 dnů) a nákladů za uplatnění pohledávky ve výši 3 x 300 Kč. Žalovaná však ve stanovené lhůtě, jakož ani později, na dlužnou částku ničeho nezaplatila. 5. Po právní stránce soud žalobkyní uplatněný nárok posoudil jako nárok na zaplacení příspěvku za dobu, po níž bylo motorové vozidlo provozováno bez pojištění odpovědnosti z jeho provozu, podle § 4 ZPOPV ve spojení s § 2 odst. 1 písm. f) vyhlášky č. 417/2017 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (výše denní sazby činí 47 Kč, tj. celkem 4 982 Kč za dobu 106 dnů, 6 392 Kč za 136 dnů a 5 029 Kč za 107 dnů). Dle § 2a téže vyhlášky žalobkyni v souvislosti s mimosoudním uplatněním práva vzniká právo na příspěvek ve výši 3 x 300 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s úhradou příspěvku (§ 1968 NOZ), vznikla žalované povinnost zaplatit nejen příspěvek a náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, ale i úroky z prodlení dle § 1970 NOZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. S ohledem na výše uvedené soud žalobě výrokem I. tohoto rozsudku zcela vyhověl. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 303 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a náhrady za 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 8. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně. 9. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.