14 C 220/2023-20 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky celkem 68 762,04 Kč s úrokem z prodlení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná dne [datum] uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba] [název právnické osoby] [název právnické osoby] [název právnické osoby] (dále jen„ [název právnické osoby]“), smlouvu o revolvingovém úvěru. Smlouva mohla být žalovanou podepsána fyzicky nebo v portálu internetového bankovnictví. Na základě uzavřené smlouvy byla žalované poskytnuta platební karta s úvěrovým rámcem ve výši 60 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splácet v měsíčních splátkách ve výši alespoň 5 % z čerpané výše úvěru, minimálně pak 500 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 22,68 % ročně. Žalovaná porušila povinnost hradit měsíční splátky, proto [název právnické osoby] využila svého smluvního oprávnění a prohlásila úvěr za splatný ke dni [datum]. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka postoupena žalobkyni. Žalobkyně se domáhala zaplacení jistiny ve výši 60 415,35 Kč, smluvního úroku ve výši 5 624,34 Kč (kdy se jedná o úrok ve výši 22,68 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do [datum]), poplatků za sjednané pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši 1 318,35 Kč, smluvní pokuty ve výši 587 Kč (jedná se o smluvní pokutu sjednanou ve smlouvě o úvěru za prodlení, a to ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, přičemž žalobkyně požaduje smluvní pokutu z nesplacené jistiny od [datum] do [datum]) a poplatků za odeslání písemných upomínek ve výši 600 Kč (sjednaných ve smlouvě). Dále žalobkyně požadovala uhradit částku 217 Kč, kdy se dle žalobkyně má jednat o účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání, které vynaložila, a to za osobní návštěvu žalovaného. Co do výše této částky odkázala na ceník, resp. výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky. Dále žalobkyně požadovala zaplatit úrok z prodlení z dlužné jistiny, a to od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud věc projednal dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila s rozhodnutím v její nepřítomnosti a žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila. 4. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti: 5. Z listiny nadepsané jako„ Žádost/ Smlouva o revolvingovém úvěru [číslo]“ bylo zjištěno, že dle této měla být [název právnické osoby] poskytovatelem úvěru a žalovaná klientem. Jsou uvedeny údaje žalované – bydliště, rodné číslo, číslo občanského průkazu. Uvádí se zde, že žalovaná žádá o poskytnutí revolvingového úvěru, přičemž k uzavření smlouvy dojde dnem akceptace žádosti. Byl uveden úvěrový rámec 60 000 Kč, úroková sazba 22,68 % ročně, měsíční poplatek za rezervaci úvěrových zdrojů 50 Kč Součástí smlouvy mělo být přistoupení pojištění, kdy měsíční úhrada za pojištění činila 7,99 % z měsíční splátky úvěru. Celková výše měsíční splátky měla činit 5 % z dlužné částky, nejméně však 500 Kč, splátky byly splatné k 17. dni v měsíci. V části smlouvy týkající se důsledků nesplácení úvěru byla uvedena smluvní pokuta za prodlení s úhradou splátky 0,1 % denně z částky v prodlení, náhrada nákladů spojených s vymáháním splatného závazku 600 Kč a poplatek za odeslání upomínky k úhradě splátky 100 Kč Smlouva odkazovala na produktové podmínky pro revolvingové úvěry a sazebník pro úvěry. Její přílohou měl být dokument„ specifické čerpání“. Listina není datovaná a není ani podepsaná. Na místě pro podpis zástupce banky je uvedeno„ podepsáno elektronicky“ s poznámkou„ s nutností ověření v elektronickém dokumentu“. Na místě pro podpis žalované jako klienta není uvedeno nic, je tam poznámka„ pokud není uveden vlastnoruční podpis, podepsáno elektronicky s nutností ověření v elektronickém dokumentu“. 6. Z přílohy smlouvy o revolvingovém úvěru nazvané„ specifické podmínky“ bylo zjištěno, že podle toho mělo dojít ke specifickému čerpání – úhradě ceny zboží zprostředkovateli/obchodníkovi [právnická osoba] Výše čerpání byla uvedena 6 357 Kč, počet měsíčních splátek 24, úroková sazba 17,88 % ročně, úhrada za pojištění 7,99 % z měsíční splátky, měsíční splátka včetně pojištění 342 Kč. Tato příloha není za [název právnické osoby] nikým podepsána, není tam ani podpis žalované, na místě pro její podpis je uvedeno totéž, co na žádosti/smlouvě. 7. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že v tomto jsou uvedeny parametry úvěru shodně jako ve smlouvě, jinak z něj nebylo zjištěno nic podstatného pro rozhodnutí ve věci. Z připojených informací o zprostředkovateli spotřebitelského úvěru bylo zjištěno, že se mělo jednat o společnost [právnická osoba] 8. Z dopisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že v tomto [název právnické osoby] sdělovala žalované, že schválili její žádost o„ [název půjčky]“ ze dne [datum] a zaplatili z něj nákup na splátky u obchodníka, úvěrový rámec činí 60 000 Kč. Uvádí se, že v následujících dnech bude žalované doručena„ [název půjčky]“ karta. Součástí dopisu jsou základní informace o úvěru totožné jako v uvedené žádosti/smlouvě, č. úvěru je uvedeno [číslo]. 9. Z odstoupení ze dne [datum] bylo zjištěno, že v tomto [právnická osoba] sdělila žalované, že vzhledem k prodlení se splácením úvěru odstupuje dle příslušných ustanovení úvěrových podmínek od úvěrové smlouvy, č. úvěru [číslo]. Současně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky ve výši 68 546 Kč, a to do [datum]. 10. Z platební historie bylo zjištěno, že v tomto jsou uvedeny platby, úhrady, účtované částky. První financování mělo být dne [datum] ve výši 6 357 Kč, následně mělo opakovaně docházet k dalšímu financování. Je tam uvedeno několik příchozích úhrad. K [datum] je uvedena dlužná částka 68 545,04 Kč, z toho úroky 5 624,34 Kč, pojištění 1 318,35 Kč, poplatky 600 Kč, pokuta 587 Kč. Tento dokument však není výpisem z účtu a neuvádí žádné podrobnosti o uvedených platbách. Zejména není uvedeno, jak a kam měly finanční prostředky odcházet (např. na jaký účet byly zaslány, zda a jak byly čerpány v hotovosti), stejně tak nelze zjistit, jak mělo docházet k úhradám (kdo a jak platil, z jakého účtu platby došly). Není tam uvedeno ani číslo samotného úvěrového účtu. 11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že předmětem smlouvy bylo postoupení pohledávek z [právnická osoba] na žalobkyni. Jednotlivé pohledávky měly být specifikovány v příloze [číslo] – seznamu postupovaných pohledávek. Z této přílohy [číslo] bylo zjištěno, že tam byla pod [číslo] uvedena kreditní karta – revolvingový úvěr, č. smlouvy [číslo], jako dlužník byla označena žalovaná. Z potvrzení o provedení transakce bylo zjištěno, že dne [datum] žalobkyně hradila [právnická osoba] za portfolium. 12. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že v tomto [právnická osoba] oznamovala žalované, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila žalobkyni pohledávku vzniklou ze smlouvy [číslo]. 13. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že v tomto žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky a vyzvala ji k zaplacení dlužné částky 68 768,49 Kč s tím, že pokud nezaplatí do [datum], bude si účtovat náklady mimosoudního vymáhání, přičemž uvedla přehled úkonů, mj. za osobní návštěvu 217 Kč. Z podacího archu vyplývá, že žalobkyně výzvu odeslala žalované dne [datum]. 14. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] a poštovního podacího archu soud zjistil, že tuto výzvu zaslal právní zástupce žalobkyně žalované dne [datum]. 15. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky soud zjistil, že je tam ve vztahu k žalované uveden jeden úkon, a to cesta pověřeného pracovníka věřitele na kontaktní adresu dlužníka dne [datum]. 16. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně je zapsanou obchodní společností a kdo je oprávněn za ni jednat. 17. Po provedeném dokazování soud nemá za prokázané, že smlouva o úvěru byla mezi [právnická osoba] a žalovanou uzavřena. Předložená žádost/smlouva není podepsaná ani za [právnická osoba] a zejména není podepsaná žalovanou, podpis žalované se tam vůbec nenachází, uvádí se tam, že pokud není uveden vlastnoruční podpis, bylo podepsáno elektronicky s nutností ověření v elektronickém dokumentu. Z žádného z předložených důkazů nevyplývá, zda a jak k takovému ověření došlo, jak byla ověřena totožnost žalované a konkrétně jak měla dokument podepsat či odsouhlasit. Uzavření smlouvy (resp. podpis žádosti) nemůže prokazovat jen to, že na předloženém dokumentu jsou uvedeny údaje žalované. Ty ostatně mohl vyplnit kdokoliv, komu byly známy. Nebylo ani prokázáno, že žalovaná úvěr čerpala či splácela (k tomu viz dále), tedy ani to nemůže uzavření smlouvy prokazovat. Pro úplnost soud uvádí, že způsob uzavření smlouvy o úvěru tak, jak uváděla žalobkyně, tj. prostřednictvím internetového bankovnictví, je samozřejmě možný, avšak žalobkyně neprokázala, že takto byla smlouva skutečně uzavřena, zejména že žalovaná odsouhlasila předloženou žádost/sm