22 C 270/2020-175 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou doručenou soudu dne 11. 10. 2019 se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky 2 775 USD s příslušenstvím z titulu náhrady škody způsobené jí žalovanou při dopravě zboží ze dne 13. 5. 2019 z Hamburku. 2. Žalobkyně po seznámení se s vyjádřením žalované k žalobě a po výzvě soudu na předložení překladů důkazních listin, před zahájením jednání ve věci samé, vzala svou žalobu podáním ze dne 24. 10. 2022 s odůvodněním, že potřebuje investovat energii do aktuálních výzev a nebude tak ve sporu pokračovat, což nechť soud zohlední v nákladovém výroku. 3. Dle § 96 odst. 1 až 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu - dále jen„ o. s. ř.”, žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až poté, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. Jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Popsané neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání. 4. S ohledem na to, že žalobkyně vzala svou žalobu zcela zpět dříve, než začalo jednání ve věci samé, soud tímto usnesením postupem dle § 96 o. s. ř. řízení zcela zastavil, aniž by zjišťoval stanovisko žalované ke zpětvzetí žaloby. 5. Dle § 146 odst. 2 o. s. ř., jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení). 6. V řešené věci bylo řízení zastaveno zcela ze zavinění žalobkyně, která vzala svou žalobu v plném rozsahu zpět, aniž by bylo zřejmé, že tak učinila pro chování žalované, a je tak na místě, aby uhradila náklady řízení ve smyslu § 146 odst. 2 o. s. ř. 7. Žalovaná ve věci nebyla ve věci právně zastoupena, přinejmenším takovou skutečnost soudu neoznámila a nedoložila plnou mocí ve smyslu § 28 o. s. ř., a proto soud její náhradu nákladů určil ve smyslu § 151 odst. 3 o. s. ř., jako náklady účastníka, který nebyl v řízení zastoupen. 8. Dle § 151 odst. 3 o. s. ř., účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 o. s. ř., a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem (vyhláška č. 254/2015 Sb.). Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku. Z uvedeného pak plyne, že účastníku nezastoupenému zástupcem podle § 137 odst. 2 o. s. ř., který doložil výši hotových výdajů přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva (srov. § 142 odst. 1 o. s. ř.). 9. V podání ze dne 14. 12. 2022 vyčíslila žalovaná své hotové náklady v souvislosti s úkonem vyjádření ve věci ze dne 13. 9. 2021 jako náklady vynaložené za právní pomoc v souvislosti s tímto úkonem ve výši 4 428 PLN (jejichž vynaložení doložila fakturou [číslo] ze dne 14. 12. 2022) a za překlad vyjádření ve výši 646 PLN (jejichž vynaložení doložila fakturou č. [spisová značka], ze dne 28. 4. 2022), a dále náklady v souvislosti s podáním soudu ze dne 14. 12. 2022 ve výši 146,12 PLN (k jejichž výši označila jako doklad fakturu [číslo] ze dne 14. 12. 2022, kterou však soudu nedoložila). 10. Soud zhodnotil vyúčtované a doložené hotové náklady v souvislosti s podáním žalované ze dne 13. 9. 2021 v celkové výši 5 074 PLN jako úměrné skutkové a právní složitosti a rozsahu tohoto úkonu, s přihlédnutím k přeshraničnímu charakteru sporu a nutnosti překládat podání adresovaná českému soudu, tedy náklady účelně vynaložené na uplatňování nebo bránění jejího práva. Ohledně úkonu žalované spočívajícího v podání ze dne 14. 12. 2022, na nějž hotové náklady žalovaná nedoložila, pak soud aplikoval v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., dle nějž za takový úkon náleží účastníku paušální náhrada 300 Kč. 11. S ohledem na praktickou nutnost vyčíslení nákladového výroku v jednotné měně pak soud přepočetl hotové náklady žalované vyjádřené v PLN na Kč dle kurzu ČNB aktuálního k datu rozhodnutí (1 PLN = 5, 122 Kč), tj. na částku 25 989 Kč. Náhradu nákladů řízení tak soud určil částkou 26 289 Kč (25 989 Kč + 300 Kč), kterou v souladu s § 146 odst. 2 o. s. ř. uložil žalobkyni k náhradě. S přihlédnutím k povinnosti žalobkyně provést s ohledem na sídlo žalované platbu náhrady nákladů řízení do jiného členského státu pak soud určil žalobkyni k jejímu splnění delší 15 denní lhůtu (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). 12. České republice – Okresnímu soudu vznikly spolu s řízením též náklady, k jejichž úhradě jsou účastníci obecně povinni dle výsledku řízení (§ 148 odst. 1 o. s. ř.), avšak uvedené náklady státu vznikly výhradně v souvislosti s dožádáními cizozemským soudům, přičemž tyto náklady státu soud v souladu s rozhodovací praxí soudů účastníkům k náhradě neukládá, a proto rozhodl, že žádný z účastníků není povinen hradit náklady státu. 13. Vzhledem k tomu, že žaloba byla žalobkyní vzata zcela zpět před zahájením jednání ve věci samé, rozhodl soud též dle § 10 odst. 3 a 4 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, o vrácení zaplaceného soudního poplatku sníženého o 1 000 Kč, který bude vyplacen žalobkyni po právní moci usnesení.