29 C 133/2023-159 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky ve výši 37 166,28 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že žalovaná s žalobkyní dne [datum] uzavřela úvěrovou smlouvu [číslo], na jejímž základě jí byl poskytnut úvěr ve výši 40 000 Kč, který byl veden u žalobkyně na bankovním účtu č. [bankovní účet]. Žalovaná úvěr ve výši 40 000 vyčerpala ke dni [datum]. Žalovaná se zavázala úvěr splácet, a to v měsíčních splátkách, každou ve výši 1 127 Kč vždy k 14. dni v měsíci, přičemž první splátka měla být uhrazena dne [datum] a poslední měla být zaplacena dne [datum]. Jelikož žalovaná své závazky ze smlouvy porušila, když řádně a včas neplnila, byla žalobkyně oprávněna požadovat úrok ve výši 15,90 % ročně z dlužné částky, žalobkyně však požadovala úrok ve výši pouze 8,05 % ročně. Úvěr nebyl řádně a včas žalovanou splácen, žalobkyně tedy prohlásila úvěr za okamžitě splatný ke dni [datum], a to na základě oznámení o zesplatnění dluhu. Žalobkyně tedy požaduje po žalované částku ve výši 35 466,28 Kč (jistina), dlužný poplatek za pojištění ve výši 200 Kč (tj. 2x 100 Kč), dlužný poplatky za výzvy ve výši 1 500 Kč (tj. 3x 500 Kč), kapitalizovaný úrok ve výši 4 312,62 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 487,45 Kč, úrok ve výši 8,05 % ročně z částky 35 466,28 Kč od [datum] do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení z částky 37 166,28 od [datum] do zaplacení ve výši 11,75 % ročně. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 2. Soud ve věci nařídil na den [datum] jednání. Provedeným dokazováním soud zjistil, že žalovaná dne [datum] uzavřela s žalobkyní smlouvu o úvěru, na základě, které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 40 000 Kč. Úvěr byla žalovaná povinna splácet v pravidelných měsíčních splátkách, kdy výše měsíční splátky byla stanovena na 1 127 Kč. Žalovaná však nehradila řádně a včas. Upomínkami byla žalovaná vyzývána k úhradě dluhu, žalovaná však nereagovala. Dne [datum] byl proto žalované zaslán dopis, kterým žalobkyně pro porušení smluvních podmínek odstoupila od smlouvy a celá dlužná částka byla učiněna splatnou s účinností ke dni [datum]. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani na základě předžalobní výzvy ze dne [datum]. Žalobkyně tedy oprávněně požaduje částku ve výši 35 466,28 Kč (jistina), dlužný poplatek za pojištění ve výši 200 Kč (tj. 2x 100 Kč), dlužný poplatky za výzvy ve výši 1 500 Kč (tj. 3x 500 Kč), kapitalizovaný úrok ve výši 4 312,62 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 487,45 Kč, úrok ve výši 8,05 % ročně z částky 35 466,28 Kč od [datum] do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení z částky 37 166,28 od [datum] do zaplacení ve výši 11,75 % ročně. Žalobkyně, jako poskytovatel úvěru, splnila svou zákonnou povinnost ve smyslu § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, když s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr. 3. S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud shledal, že nárok žalobkyně je co do dlužné částky jistiny úvěru i příslušenství důvodný a podložený příslušnými důkazy. Při rozhodnutí věci vycházel soud zejména z listinných důkazů, tj. úvěrové smlouvy, pojištění úvěru, výpisů z účtu, všeobecných podmínek, obchodních podmínek, informace o registraci, o klientovi, oznámení o odstoupení od smlouvy, upomínek a dalších listinných důkazů. 4. Věc právně posoudil (úvěr) podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen„ OZ“) a pokud jde o příslušenství pohledávky, dle § 2048 a násl. OZ, § 1970 OZ a § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. 5. Podle § 2395 OZ platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 OZ platí, že úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle § 2048 odst. 1 OZ ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle § 1970 obč. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud shledal, že nárok žalobkyně je důvodný. Bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru a žalované byl následně poskytnut úvěr. Žalovaná byla dle této smlouvy povinna úvěr splácet, hradit úroky z úvěru a poplatky. Žalované byly poskytnuty z úvěru peněžní prostředky, avšak žalovaná úvěr řádně nesplácela, proto je povinna žalobkyni zaplatit dlužnou neuhrazenou část jistiny s příslušenstvím dle žaloby. 7. Podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 665 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 487 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 37 166,28 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. 9. Soud žalobkyni přiznal odměnu dle § 14b AT, když jinou odměnu již nepovažoval ani za přiměřenou povaze a složitosti věci. 10. Za další písemné podání žalobkyně ze dne [datum], obsahující doplnění žaloby, soud žalobkyni náhradu odměny (a hotových výdajů) advokáta již nepřiznal, neboť skutečnosti v něm uvedené měly být součástí žaloby, a nelze jej tak považovat za účelně provedený úkon právní služby. 11. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. 12. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalované třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.