29 C 71/2023-34 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobce na žalované domáhal zaplacení dlužné částky ve výši 47 800 Kč s příslušenstvím z titulu nájemní smlouvy včetně dodatku k nájemní smlouvě a náhrady nákladů řízení. Žalobu žalobce odůvodnil tím, že s žalovanou uzavřel dne [datum] nájemní smlouvu na dobu určitou do [datum], dále na základě dodatku ke smlouvě byla doba prodloužena až do [datum]. Předmětem nájemní smlouvy je bytová jednotka [číslo] v [anonymizováno] NP v budově [adresa], stojící na pozemku p. [číslo] zapsané v katastru nemovitostí u k. ú [obec]. Za užívání bytu se žalovaná zavázala hradit žalobci nájemné ve výši 10 050 Kč měsíčně, a to vždy k 30. dni měsíce na měsíc následující. Žalovaná nehradila nájemné řádně a včas. Nájemní vztah se žalovanou skončil ke dni [datum] na základě Dohody o skončení nájmu ze dne [datum]. Žalovaná neuhradila dlužné nájemné za měsíce [anonymizováno] [rok], [anonymizováno] [rok] [anonymizována dvě slova] [rok], tedy žalobci dluží celkem částku 70 350 Kč. Následně byl žalovanou dluh uznán na základě smlouvy o Uznání dluhu včetně dohody o splátkách ze dne [datum]. Žalobce však požaduje touto žalobou pouze částku 47 800 Kč, když zbylé částky dle splátkového kalendáře ke dni podání žaloby nebyly ještě splatné, jedná se tedy o nájemné za měsíc [dlužné měsíce] [rok], [anonymizováno] [rok], [anonymizováno] [rok], [anonymizováno] [rok] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [rok] (7 600 Kč). Žalovaná dlužnou částku ani po výzvě žalobci neuhradila, žalobce se tak dlužné částky včetně příslušenství musel domáhat žalobou v této věci. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a ničeho nenamítala. 3. Soud ve věci rozhodl bez jednání, když žalobce s tímto souhlasil a žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, soud proto předpokládal, že s rozhodnutím bez jednání nemá námitky (§ 115a o. s. ř., § 101 odst. 4 o. s. ř.). Soud ve věci provedl předložené listinné důkazy, zejména nájemní smlouvu, dodatky k nájemní smlouvě, dohodu o skončení nájmu, uznání dluhu, předžalobní upomínku. Z provedeného dokazování plyne, že žalovaná za pronájem bytu měla platit žalobci částku 10 050 Kč měsíčně a za měsíce v žalobě uvedené žalobci tyto platby dluží (tj. [dlužné měsíce] [anonymizována dvě slova] [rok], [anonymizováno] [rok], [anonymizováno] [rok], [anonymizováno] [rok] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [rok] – tj. 7 600 Kč, celkem 47 800 Kč). Žalovaná dlužnou částku před podáním žaloby uznala, a to na základě předložené Dohody o uznání dluhu a dohody o splátkách z [datum] (celkem v částce 70 350 Kč). Žalobce tedy oprávněně požaduje částku ve výši 47 800 Kč, která byla ke dni podání žaloby splatná, jedná se o dlužné platby za měsíce [dlužné měsíce] [rok], [anonymizováno] [rok], [anonymizováno] [rok], [anonymizováno] [rok] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [rok] (7 600 Kč). S ohledem na splatnosti žalovaných částech uvedených v Dohodě o uznání dluhu a dohody o splátkách z [datum] soud žalobci přiznal i žalovaný úrok z prodlení. 4. Soud tedy žalobě jako důvodné zcela vyhověl. 5. Podle nového obč. z. platí, že nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Povinnost platit nájemné a služby spojené s užíváním bytu plyne z ustanovené § 2246 a 2247 obč. zákoníku. 6. Podle § 1970 nového obč. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 pak od [datum] platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů. 7. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 963,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 912 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 47 800 Kč sestávající z částky 3 020 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 960 Kč ve výši 2 091,60 Kč. 9. Za další písemné podání žalobce ze dne [datum], obsahující doplnění žaloby, soud žalobci náhradu odměny (a hotových výdajů) advokáta již nepřiznal, neboť skutečnosti v něm uvedené měly být součástí žaloby, a nelze jej tak považovat za účelně provedený úkon právní služby. 10. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce. 11. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalované třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.