33 C 186/2023-42 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částky 198 769,19 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně se žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření [číslo] (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě mu žalobkyně poskytla úvěrový rámec ve výši 200 000 Kč. Žalovaný se zavázal hradit úrok ve výši 4,49 % ročně. Žalovaný vyčerpaný úvěr řádně nesplácel. Žalobkyně proto dne [datum] vyzvala k úhradě dlužných splátek s tím, že jinak nastane splatnost celého dluhu. Celková dlužná částka představuje částku 201 997,53 Kč, přičemž byla tvořena jistinou ve výši 198 769,19 Kč, úrok ve výši 743,73 Kč, úrok z prodlení ve výši 2 484,61 Kč. Žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru. Žalovaný byl hodnocen jako samostatný dlužník s příjmy ze zaměstnání ve výši 34 000 Kč. Výši příjmu žalovaný uvedl v žádosti o úvěr ze dne [datum]. Zohledněné výdaje činilo nájemné a poplatky za služby ve výši 2 500 Kč, splátky u jiných bankovních institucí ve výši 10 794 Kč, splátky ostatních úvěru vedených u [právnická osoba] ve výši 3 669,92 Kč. Na požadovanou částku úvěru ve výši 200 000 Kč se splátkou ve výši 748,33 Kč měsíčně a následně splátkou přiděleného úvěru ve výši 1 545,43 Kč byla posuzována bonita Žalovaného se zohledněním měsíční splátky požadovaného úvěru a dále se zohledněním interně počítané rezervy 3 400 Kč měsíčně, se zohledněním existenčního minima ve výši 11 600 Kč a se zohledněním celkových výdajů žalovaného ve výši 16 009,25 Kč měsíčně. Po zohlednění všech těchto kritérií byl žalovaný před poskytnutím úvěru metodicky vyhodnocen jako bonitní. Žalobkyně v postavení banky ověřuje příjmy a výdaje prostřednictvím interního ekonomického modelu (pracující se statistickými údaji a aktuálními údaji životních nákladů a normativních nákladů na bydlení), viz argumentace v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 ICdo 27/2021 a dále rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp. zn. 104 VSPH 623/2022. Žalobkyně prověřila výši závazků a platební morálku žalovaného z úvěrových registrů (BRKI, NRKI, BINF a SOLUS), jakož i z interní databáze žalobkyně. Dále provedla žalobkyně lustraci insolvenčního rejstříku, databáze neplatných dokladů a evidence adres obecních úřadů. 2. Žalovaný k žalobě uvedl, že dluh řádně splácel, když zlom nastal v [měsíc] [rok], kdy se rozešel s přítelkyní. Kvůli dluhům prodal pod cenou svůj byt. Měl problémy s hazardem. Dluhy má cca ve výši 1 400 000 Kč a k tomu platí alimenty ve výši 7 000 Kč měsíčně. V žalobě uplatněný dluh není schopen uhradit ani ve splátkách. 3. Soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a zjistil následující skutečnosti z důkazů, které jsou uváděny v závorce za tím kterým dílčím skutkovým zjištěním. 4. Žalovaný dne [datum] požádal o poskytnutí úvěru s úvěrovým rámcem ve výši 200 000 Kč s úrokem ve výši 4,39 % ročně (žádost o úvěr ze dne [datum]). 5. Žalobkyně navrhla žalovanému uzavření úvěrové smlouvy s úvěrovým rámcem ve výši 200 000 Kč s úrokem ve výši 4,49 % ročně. Žalovaný návrh žalobkyně na uzavření smlouvy přijal (návrh na úvěr ze dne [datum] a smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum]). 6. Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že jeho příjem ze závislé činnosti činí 34 000 Kč. Žalovaný uvedl výdaje na bydlení ve výši 2 500 Kč měsíčně, daně z majetku ve výši ve výši 1 030 Kč a splátky dalších úvěrů ve výši 8 300 Kč. Žalovaný uvedl, že je svobodný, má 1 dítě ve věku do 5 let a vlastní byt (žádost o úvěr ze dne [datum] a hodnocení bonity na č. l. 26 spisu). 7. Žalobkyně eviduje vůči žalovanému nesplacený úrok ve výši 743,73 Kč a nesplacený úrok z prodlení ve výši 2 484,61 Kč (předpis úroků na č. l. 27 spisu). 8. O žalovaném nebyl veden negativní záznam v registrech BRKI, NRKI a SOLUS (hodnocení registry na č. l. 28 spisu). 9. Žalovaný vyčerpal částku 200 000 Kč (žádost o čerpání úvěru ze dne [datum] a oznámení o čerpání úvěru na bydlení ze dne [datum]). 10. Předžalobní výzvou ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve výši 206 393,32 Kč do [datum] (poslední výzva k úhradě dlužných částek před odstoupením ze dne [datum] a obálka ze dne [datum]). 11. Žalovaný uhradil celkem částku 8 231,63 Kč (výpis z účtu úvěru ze dne [datum], potvrzení o zaplacených úrocích ze dne [datum], výpis z účtu úvěru ze dne [datum] a potvrzení o zaplacených úrocích ze dne [datum]). 12. Na základě účastníky předložených listinných důkazů, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, které soud shledal zcela důvěryhodnými, neboť nezaznamenal žádnou skutečnost, která by jejich věrohodnost zpochybňovala, a taktéž žádný z účastníků takovou skutečnost netvrdil. Listinné důkazy si navzájem neodporují a tvoří spolu jednotný logický celek postačující k učinění spolehlivého závěru o následujícím skutkovém stavu: 13. Žalovaný dne [datum] požádal o poskytnutí úvěru s úvěrovým rámcem ve výši 200 000 Kč s úrokem ve výši 4,39 % ročně. Žalobkyně navrhla žalovanému uzavření úvěrové smlouvy s úvěrovým rámcem ve výši 200 000 Kč s úrokem ve výši 4,49 % ročně. Žalovaný návrh žalobkyně na uzavření smlouvy přijal. Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že jeho příjem ze závislé činnosti činí 34 000 Kč. Žalovaný uvedl výdaje na bydlení ve výši 2 500 Kč měsíčně, daně z majetku ve výši ve výši 1 030 Kč a splátky dalších úvěrů ve výši 8 300 Kč. Žalovaný uvedl, že je svobodný, má 1 dítě ve věku do 5 let a vlastní byt. Žalobkyně eviduje vůči žalovanému nesplacený úrok ve výši 743,73 Kč a nesplacený úrok z prodlení ve výši 2 484,61 Kč O žalovaném nebyl veden negativní záznam v registrech BRKI, NRKI a SOLUS. Žalovaný vyčerpal částku 200 000 Kč. Předžalobní výzvou ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve výši 206 393,32 Kč do [datum]. Žalovaný uhradil celkem částku 8 231,63 Kč. 14. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“) a dále pak zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“). 15. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 16. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 17. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 18. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 19. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 20. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 21. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 22. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo pln