33 C 77/2023-58 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 10 365 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že společnost [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně) uzavřela dne [datum] se žalovanou smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“), na základě které byla žalované dočasně poskytnuta částka 6 000 Kč. Za poskytnutí zápůjčky byla sjednána částka 4 617 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 799 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 2 410 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 1 408 Kč. Celkovou dlužnou částku se žalovaná ve Smlouvě zavázala uhradit v hotovosti ve 45 týdenních splátkách po 236 Kč. Pohledávka ze Smlouvy byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni. Ke dni postoupení činila výše pohledávky částku 10 519 Kč s příslušenstvím. Za období od [datum] do [datum] byla uhrazena částka 6 052 Kč. Žalobkyně požaduje zaplatit: jistinu ve výši 2 799,48 Kč, poplatky za poskytnutí a správu úvěru ve výši 1 765,52 Kč, kapitalizované smluvní pokuty ve výši 3 000 Kč, kapitalizované úroky z prodlení ve výši 154 Kč, sankční poplatky ve výši 2 800 Kč, úroky ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 2 799,48 Kč od [datum] do zaplacení a úroky z prodlení ve výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 2 799,48 Kč od [datum] do zaplacení. Právní předchůdce žalobkyně ověřil úvěruschopnost žalované v souladu s požadavkem náležité péče. Informace poskytnuté žalovanou byly zaznamenány do zákaznické karty ze dne [datum] a byly ověřeny doklady uvedenými v části„ Ověřené dokumenty“. S ohledem na informace, které žalovaná uvedla, a výši požadované půjčky dospěl právní předchůdce žalobkyně k názoru, že schopnost žalované splácet zápůjčku je dostatečná. Právní předchůdce žalobkyně neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované, které uvedla v zákaznické kartě. Pokud by žalovaná uvedla nepravdivé či hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčela, mohla by se dopustit trestného činu úvěrového podvodu dle ust. § 209 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku. Nepochybně pak není povinností úvěrující instituce prověřovat, zda se osoba žádající o úvěr nedopouští pokusu o úvěrový podvod, a zda jedná poctivě. Žalobkyně odkazuje na ustanovení § 6 odst. 1 a § 7 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, které stanoví, že každý má povinnost jednat v právním styku poctivě a má se za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře. Jedná se o principy, která zná již starší judikatura. Z těchto principů plyne, že není povinností jedné strany a priory nedůvěřovat druhé straně, ale naopak se vychází z presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 2. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] a standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované dne [datum] zápůjčku 6 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně ve 45 týdenních splátkách po 236 Kč s tím, že poslední splátka byla sjednána ve výši 233 Kč, což představovalo částku 10 617 Kč, tvořenou jistinou ve výši 6 000 Kč a souhrnným poplatkem ve výši 4 617 Kč. První splátka byla splatná ve lhůtě 7 dnů od data uzavření smlouvy. 3. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a její přílohy [číslo] soud zjistil, že došlo k postoupení pohledávky právního předchůdce žalobkyně za žalovanou na žalobkyni. 4. Žalované bylo postoupení pohledávky společností [právnická osoba] oznámeno a oznámení o postoupení pohledávky zasláno (oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum], potvrzení podání ze dne [datum] a potvrzení podání ze dne [datum]). 5. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne [datum], výzvy k okamžitému splacení dluhu ze dne [datum], potvrzení podání ze dne [datum], potvrzení podání ze dne [datum] a potvrzení podání ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě částky 10 719,03 Kč, respektive částky 10 519 Kč. 6. Ze zákaznické karty ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná v zákaznické kartě uvedla celkový měsíční příjem ve výši [částka] (z toho [částka] dávky státní sociální podpory a [částka] další příjmy domácnosti) a měsíční výdaje v souhrnné výši [částka]. Použitelný příjem by tak představoval částku 18 584 Kč. Další příjmy domácnosti nebyly žádným způsobem doloženy. 7. Z přehledu vyplacených dávek SSP ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná počínaje od [měsíc] [rok] pobírala rodičovský příspěvek ve výši 7 600 Kč měsíčně. 8. Z výpisu z centrální evidence exekucí ze dne [datum] soud zjistil, že vůči žalované nebyla ke dni ke dni žádosti o úvěr evidována exekuce. 9. Soud neprovedl pro nadbytečnost důkaz výslechem svědkyně [jméno] [příjmení], která jako vázaný zástupce právního předchůdce žalobkyně smlouvu se žalovanou uzavírala. Skutkový stav byl na základě již provedených důkazů zjištěn bez důvodných pochybností. Rozsah zkoumaných listin ostatně vyplývá ze zákaznické karty. Soud zdůrazňuje, že lze po poskytovateli úvěru spravedlivě požadovat, aby uchovával listiny prokazující rozsah zkoumání úvěruschopnosti žadatele o úvěr, tak aby nemusel tyto průkazné důkazy nahrazovat svědeckými výpověďmi. 10. Na základě účastníky předložených listinných důkazů, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, které soud shledal zcela důvěryhodnými, neboť nezaznamenal žádnou skutečnost, která by jejich věrohodnost zpochybňovala, a taktéž žádný z účastníků takovou skutečnost netvrdil. Listinné důkazy si navzájem neodporují a tvoří spolu jednotný logický celek postačující k učinění spolehlivého závěru o následujícím skutkovém stavu: 11. Na žalobkyni byla postoupena žalovaná pohledávka z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] uzavřené mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně. Žalovaná si při uzavření smlouvy převzala v hotovosti částku 6 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně ve 45 týdenních splátkách po 236 Kč s tím, že poslední splátka byla sjednána ve výši 233 Kč, což představovalo částku 10 617 Kč, tvořenou jistinou ve výši 6 000 Kč a souhrnným poplatkem ve výši 4 617 Kč. První splátka byla splatná ve lhůtě 7 dnů od data uzavření smlouvy. Žalovaná byla vyzvána k úhradě částky 10 719,03 Kč, respektive částky 10 519 Kč. Žalovaná v zákaznické kartě uvedla celkový měsíční příjem ve výši 27 264 Kč (z toho 7 600 Kč dávky státní sociální podpory a 19 664 Kč další příjmy domácnosti) a měsíční výdaje v souhrnné výši 8 680 Kč. Použitelný příjem by tak představoval částku 18 584 Kč. Další příjmy domácnosti nebyly žádným způsobem doloženy. Žalovaná počínaje od července 2018 pobírala rodičovský příspěvek ve výši 7 600 Kč měsíčně. Vůči žalované nebyla ke dni žádosti o úvěr evidována exekuce. 12. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku účinného ke dni uzavření smlouvy (zákon č. 89/2012 Sb., dále jen„ o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen„ z. s. ú.“). 13. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprovedla kontrolu úvěruschopnosti žalované v souladu s požadavkem náležité péče ve smyslu § 86 z. s. ú. a § 87 z. s. ú. Právní předchůdce žalobkyně zohlednil při zkoumání příjmu žalované příjem osoby, která žila se žalovanou ve společné domácnosti (další příjmy domácnosti). S příjmem třetích osob nelze kalkulovat, když tato osoba není smluvní stranou. Na tomto závěru nemůže nic změnit ani prohlášení žalované ve smluvních podmínkách, že poskytnuté údaje jsou úplné a správné. Poskytovatel spotřebitelského úvěru nemůže smluvním prohlášením přenášet důkazní břemeno ohledně provedení kontroly úvěruschopnosti na spotřebitele jako slabší smluvní stranu (srovnej rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014, ve věci C -449/13, CA Consumer Finance SA). Po odečtení částky 19 664 Kč (další příjem domácnosti) by byly příjmy žalované zcela nepostačující k úhradě měsíčních splátek zápůjčky. Další příjmy domácnosti navíc dle zákaznické karty nebyly doloženy. 14. Ust. § 86 z. s. ú. a § 87 z. s. ú. jsou transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS. Soud proto musí tato ustanovení výklad v souladu s právem Evropské unie a judikaturou Soudního dvora Evropské unie (tzv. eurokonformní výklad). Soud v tomto směru odkazuje na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014 ve věci C -449/13, ze kterého se podává, že pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady. Článek 8 odst. 1 směrnice 2008/48 musí být vykládán zaprvé v tom smyslu, že nebrání tomu, a