7 C 248/2023-21 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou podanou Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne [datum] se žalobce domáhal, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci shora uvedenou částku. Svoji žalobu odůvodnil tím, že dodával žalované topný plyn do odběrného místa [ulice a číslo], [obec], v období od [datum] do [datum] na základě smlouvy o sdružené dodávce topného plynu ze dne [datum]. Žalovaná neuhradila topný plyn ve výši 11 814,94 Kč ani po písemných upomínkách, proto byl žalobce nucen obrátit se svojí žalobou na soud. 2. Podle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka, vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. V souladu s tímto ustanovením soud jednal v nepřítomnosti žalované dne [datum], neboť žalovaná se k jednání řádně nedostavila bez omluvy, i když byla řádně předvolána. 3. Dle § 72 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb. smlouvou o dodávce plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat účastníkovi trhu s plynem plyn vymezený množstvím a časovým průběhem a účastník trhu s plynem se zavazuje zaplatit za něj cenu. Součástí smlouvy o dodávce plynu musí být ujednání o odpovědnosti za odchylku. Smlouva o dodávce plynu se zákazníkem musí dále obsahovat a) výčet odběrných míst, b) způsob úhrady plateb za dodávku plynu, c) délku výpovědní doby, ne delší než 3 měsíce, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, se zákazníkem, jehož roční odběr plynu v jednom odběrném místě nepřesahuje 400 tis. m 3, d) oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, e) způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek, f) dobu trvání smlouvy. 4. Dle § 2010 odst. 1 občanského zákoníku dluh lze zajistit, zaváže-li se třetí osoba věřiteli nebo ve prospěch věřitele za dlužníkovo plnění, anebo dá-li někdo věřiteli nebo ve prospěch věřitele majetkovou jistotu, že dlužník svůj dluh splní. Utvrdit lze dluh ujednáním smluvní pokuty nebo uznáním dluhu. 5. Povedeným dokazováním bylo prokázáno, že žalovaná uzavřela dne [datum] s žalobcem kupní smlouvu o dodávce zemního plynu a odebírala topný plyn v odběrném místě [ulice a číslo], [obec], v období od [datum] do [datum] na základě smlouvy o sdružené dodávce topného plynu ze dne [datum], jak vyplynulo z kupní smlouvu o odběru plynu ze dne [datum]. Mezi účastníky vznikl právní vztah jako mezi prodávajícím a kupujícím. Žalobce byl povinen dodat řádně a včas dodávky zemního plynu a žalovaná jako kupující byla povinna tyto dodávky řádně a včas uhradit. Soud shledal předmětnou kupní smlouvu platnou a účinnou. Soud po provedeném dokazování shledal nárok žalobce, jako zcela oprávněný, neboť žalovaná neuhradila dodávky za období od [datum] do [datum] ve shora uvedené výši, neboť žalované bylo ze strany žalobce dodán zemní plyn ve shora uvedené hodnotě. Žalované byla dlužná částka řádně vyúčtována ve shora uvedené hodnotě, jak bylo potvrzeno fakturou ze dne [datum], [datum]. Žalovaná tuto částku ve výši 11 814,94 Kč neuhradila do dnešního dne. 6. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Žalovaná byla se zaplacením dlužné částky v prodlení, neboť ji neuhradila do stanoveného termínu řádně a včas, a proto soud přiznal žalobci právo i na úroky z prodlení v souladu s žalobou. První den prodlení byl stanoven jako den následující, do kdy měly být peněžité částky uhrazeny dle faktur. Výše úroků z prodlení byla stanovena dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. Soud s ohledem na shora uvedené skutečnosti proto rozhodl, jak je uvedeno ve výrokové části pod bodem I. 9. O nákladech řízení v předmětné věci bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 věty prvé občanského soudního řádu, podle kterého soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění nebo bránění práva účastníku, který měl ve věci plný úspěch, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. 10. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu soud přiznal náklady řízení v plné výši 2 252 Kč. Náhrada nákladů řízení představuje soudní poplatek ve výši 800 Kč, náklady právního zastoupení 3 úkony á 300 Kč dle §14b odst. 1 vyhl.177/1996 Sb., 2x režijní paušál á 100 Kč dle § 14b odst.5 vyhl. 177/1996 Sb., DPH ve výši 21 %. 11. Lhůtu k plnění soud uložil v délce tří dnů po právní moci tohoto rozsudku v souladu s ust. § 160 odst. 1 věty prvé občanského soudního řádu.