77 C 32/2023-21 — Okresní soud v Ústí nad Labem

Žalobkyně, jež tvrdila, že na ni byla převedena pohledávka společnosti [právnická osoba], [IČO], coby původní věřitelky žalované z titulu smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny na adresu [adresa žalované], ze dne [datum], se domáhala zaplacení částky 13 599,26 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaná nezaplatila cenu za elektřinu, již v období od [datum] do [datum] odebírala. Žalovaná se nevyjádřila a zůstal nečinná. Soud v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), o věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání, neboť s takovým postupem účastnice souhlasily. Soud má žalobkyní tvrzené skutečnosti za prokázané. [právnická osoba], [IČO] (do [datum] pod firmou [právnická osoba]), se dne [datum] dohodla s žalovanou ve smlouvě o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN [číslo] na podmínkách dodávek elektřiny do domácnosti žalované na adrese [adresa žalované] (zjištěno ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN [číslo]). Žalovaná na to elektřinu odebírala mj. v období od [datum] do [datum], za což měla do [datum] zaplatit částku 8 864,05 Kč (zjištěno z vyúčtování [číslo]), a též v období od [datum] do [datum], za což měla do [datum] zaplatit částku 4 735,21 Kč (zjištěno z vyúčtování [číslo]). Dne [datum] se společnost [právnická osoba], dohodla s žalobkyní na převodu pohledávky za žalovanou na žalobkyni (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek z [datum] a z dílčího předávacího protokolu o postoupení pohledávek [číslo]), načež společnost [právnická osoba], oznámila žalované, že pohledávka za ní k [datum] přešla na žalobkyni (zjištěno z oznámení z [datum]). O pravosti a pravdivosti předložených listinných důkazů soud neměl v řízení důvod pochybovat. Důkazy jednoznačně vedou k prokázání tvrzení žalobkyně. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. [právnická osoba], dodávala na základě smlouvy žalované elektřinu do výše uvedeného odběrného místa ve výše uvedených obdobích, za což žalovaná nezaplatila včas sjednanou cenu v celkové výši 13 599,26 Kč [právnická osoba], se dohodla s žalobkyní na převodu pohledávky za žalovanou. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. [právnická osoba], a žalovaná uzavřely smlouvu o dodávce elektřiny ve smyslu § 50 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon. Žalovaná smluvní povinnosti nesplnila, když neuhradila řádně vyfakturovanou cenu za dodanou a odebranou elektřinu v souhrnné částce 13 599,26 Kč. Žalovaná se ocitla v prodlení ve smyslu § 1968 o. z., když částku včas neuhradila. Žalobkyně, na niž byla pohledávka za žalovanou postoupena podle § 1879 a násl. o. z., má proto, vedle neuhrazené ceny za odebranou elektřinu, dle § 1970 o. z. právo na zaplacení žalobkyní požadovaných úroků z prodlení z částek 8 864,05 Kč a 4. 735,21 Kč v zákonných výších, jež plynou z § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Žalobkyně svůj nárok prokázala, žaloba je důvodná a soud jí proto vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 599,26 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, zaslání předžalobní výzvy, podání žaloby) realizovaných před podáním návrhu ve věci, tři náhrady hotových výdajů v paušální výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za jedenadvacetiprocentní daň z přidané hodnoty z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Žaloba má parametry tzv. formulářové žaloby ve smyslu § 14b odst. 1 a. t. a nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/11, což zjevně vyplývá z komparace s mnohými jinými, ke zdejšímu soudu žalobkyní podanými obdobnými návrhy.