8 C 11/2023-27 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] (jako návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) se žalobkyně domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, vč. povinnosti nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektrické energie v níže uvedených obdobích v odběrném místě žalovaného [anonymizováno] kód [číslo] ve výši 17 852 Kč, resp. 8 550 Kč, resp. 4 166 Kč, a dále smluvní pokuty za předčasné ukončení smlouvy ve výši 6 000 Kč a smluvní pokuty za upomínky v celkové výši 1 600 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum]. K jednání se po předchozí omluvě nedostavila žalobkyně, s tím, že odročení jednání nežádá. Žalovaný se k jednaní nedostavil, neomluvil se ani nepožádal o odročení jednání. Soud proto věc rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). 4. Z předložených listinných důkazů vzal soud za prokázané, že žalobkyně na základě plné moci od žalovaného ze dne [datum] (zjištěno z plné moci) uzavřela jménem žalovaného smlouvu, na základě které se zavázala umožnit žalované odběr elektřiny v odběrném místě [ulice], [PSČ] [obec] (EAN: [číslo]), a žalovaná osoba se zavázala za realizovaný odběr zaplatit cenu dle platného ceníku žalobkyně a řídit se Obchodními podmínkami dodávky elektřiny (zjištěno ze smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny ze dne [datum]). Žalovaná osoba byla vyzvána fakturou [číslo] k zaplacení dlužné částky 17 852 Kč, z nichž 17 452 Kč bylo účtováno za dodávky v období od [datum] do [datum] se splatností do [datum], a 400 Kč za neuhrazené„ upomínky“ (zjištěno z faktury ze dne [datum]), dále fakturou [číslo] k zaplacení dlužné částky 8 550 Kč, z nichž 6 550,20 Kč bylo účtováno za dodávky v období od [datum] do [datum] se splatností do [datum], a 2 000 Kč za neuhrazené„ upomínky“ (zjištěno z faktury ze dne [datum]), dále opravnou fakturou [číslo] k zaplacení (doplatku) dlužné částky 4 166 Kč za dodávky v období od [datum] do [datum] se splatností do [datum] (zjištěno z faktury ze dne [datum]), a fakturou [číslo] k zaplacení smluvní pokuty 6 000 Kč za předčasné ukončení smlouvy se splatností do [datum] (zjištěno z faktury ze dne [datum]). Dále byl žalovaný upomínán k úhradě dlužných částek 4 x 1 dlužné částky a 2 x 2 dlužných částek po splatnosti (zjištěno z: Upomínka I. – výzva k zaplacení ze dne [datum], Upomínka II. – výzva k úhradě ze dne [datum], Upomínka III. – Před soudním řízením ze dne [datum], Upomínka I. – výzva k zaplacení ze dne [datum], Upomínka II. – výzva k úhradě ze dne [datum], Upomínka III. – Před soudním řízením ze dne [datum]). Smluvní pokuta (poplatek) za upomínky není součástí smlouvy (zjištěno ze smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny ze dne [datum]). Žalovaná osoba byla znovu vyzvána k úhradě dlužných částek predžalobní upomínkou ze dne [datum] (zjištěno z poslední upomínky ze dne [datum] a potvrzení o podání). Po skutkové stránce má soud za prokázané veškeré shora uvedené skutečnosti zjištěné ze žalobkyní předložených listinných důkazů, když o jejich správnosti a pravosti nemá důvod pochybovat. 5. Dle ust. § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění platném pro rozhodné období, platí, že smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. 6. Protože dlužná částka za odběr elektrické energie nebyla stranou žalovanou do rozhodnutí soudu uhrazena, soud shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí podle § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) s přihlédnutím k § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., a co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 1970 odst. 2 o.z., dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném k prvnímu dni prodlení. Žalobkyně uplatnila úroky z prodlení v souladu s tímto nařízením ode dne následujícího po fakturami stanoveném datu splatnosti. Rozsah, ve kterém soud žalobě vyhověl však odpovídal toliko účtovaným cenám za dodávku elektrické energie. 7. Dále se soud zabýval dílčím nárokem žalobkyně na smluvní pokutu za nedodržení smlouvy. Smluvní pokutu posuzoval dle § 2048 o.z. Žalobkyně vyúčtovala žalované tuto smluvní pokutu aniž by uvedla důvod, pro který smluvní pokutu požaduje. Faktura neobsahuje uvedení toho, že došlo k předčasnému ukončení smlouvy z důvodu neplacení. Pakliže žalobkyně tvrdila, že smluvní pokuta byla žalovanému vyúčtována za předčasné ukončení smlouvy pro neplnění smluvených platebních povinností, pak z provedeného dokazování nevyplývá, že by smluvní pokuta pro takový případ byla sjednána. Ve smlouvě byla sjednána smluvní pokuta pro případ porušení povinnosti uvedené v čl. II. odst. 3 písm. a) nebo c) Obchodních podmínek ve výši 6 000 Kč za každé předčasné ukončení smlouvy (u spotřebitele). Z uvedeného vyplývá, že smluvní pokuta nebyla sjednána za porušení povinnosti spočívající neplnění platebních povinností ze strany zákazníka, ale byla sjednána pro porušení povinnosti nebýt v době zahájení dodávky Komodity podle této smlouvy po celou dobu její platností smluvní stranou smluvního vztahu s jiným dodavatelem Komodity, podle kterého by v době platnosti Smlouvy měla být dodávána komodita do odběrného místa uvedeného ve Smlouvě, a dále pro porušení povinnosti spočívající v úkonech zákazníka směřující k zabránění zahájení dodávky Komodity dodavatelem nebo ke zmaření již zahájené dodávky Komodity. Žalobkyně dostatečně netvrdila a neprokázala, kdy k ukončení smlouvy došlo a neprokázala, že důvodem ukončení bylo neplnění platebních povinností. Žalobkyně se k jednání nedostavila, o odročení jednání nepožádala, a soud ji tak nemohl poučit podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. Soud tedy žalobu co do tohoto dílčího nároku zamítl, když žalobkyně nesplnila svou povinnost tvrzení, resp. důkazní. 8. Dále se soud zabýval dílčími nároky na smluvní pokutu za„ upomínky“, a to jak vyplývající z předložených a k důkazu provedených upomínek (srov. shora), tak k účtovaným upomínkám ve fakturách za sdružené dodávky elektrické energie (opět srov. shora). Soud se ztotožňuje s žalobkyní v tom, že i u poplatků za upomínky jde o smluvní pokutu ve smyslu § 2048 o.z. Povaha těchto nároků je taková, že jde o paušalizovanou náhradu škody vzniklou v souvislosti s prodlením žalovaného, tedy smluvní pokutu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. dubna 2008, sp. zn. 32 Odo 852/2006). Požadovaná smluvní pokuta ovšem nevyplývá z uzavřené smlouvy, ale z listin, které nejsou součástí jádra smlouvy, pod kterou připojují zákazníci svůj podpis. Ve spotřebitelských vztazích je nezbytné, aby spotřebitel byl upozorněn na ta ujednání, která mají zásadní význam z hlediska jeho práv a povinností a zároveň nejsou pouze technického či vysvětlujícího charakteru. Mezi taková ujednání nepochybně patří též ujednání o smluvní pokutě, neboť není pouhým upřesněním (technické nebo vysvětlující povahy) sjednané povinnosti, ale zakládá, pro případ porušení jiné smluvní povinnosti, spotřebiteli povinnost novou, existující vedle porušené povinnosti. Povinnost zaplatit smluvní pokutu přitom není nezbytným následkem porušení povinnosti, byť se jedná o ujednání poměrně běžné. Soud dospěl k závěru, že ujednání zajišťující smluvenou povinnost (smluvní pokutu nebo jiné obdobně ustanovení) zásadně nemůže být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné, tedy listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis (srovnej nález Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11). Soud proto k ujednání o smluvní pokutě nepřihlížel dle ust. § 1753 o.z. Pouhý odkaz v textu smlouvy na tato ustanovení v obchodních podmínkách a v dalších specifikovaných i nespecifikovaných dokumentech vytváří pro spotřebitele překážku pro to, aby se s takovým ujednáním před uzavřením smlouvy skutečně seznámil (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 2. 2017, sp. zn. 32 ICdo 86/2015). Nad to i v případě, že by nešlo o smluvní pokutu, ale sjednanou úplatu za zaslání upomínky svého druhu, Nejvyšší soud nakládá s takovým ujednání totožně (srov. stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2013, sp. zn. Cpjn 200/2013). Soud by nepoučil žalobkyni dle ust. § 118a o.s.ř. ani v případě, že by se dostavil na první jednání ve věci, neboť to přichází v úvahu jen tehdy, jestliže právní posouzení věci vyžaduje doplnění vylíčení rozhodujících skutečností (a navržení důkazů je prokazující), významných z pohledu skutku, který je předmětem řízení; postačují-li v řízení uskutečněná tvrzení a provedené důkazy pro objasnění skutkové stránky věci i při případném ji