8 C 292/2023-26 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobce se proti žalovanému domáhal zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] jejíž součástí byly„ Produktové“ podmínky (dále také VOP). Úvěrový rámec byl sjednán ve výši 210 000 Kč, který byl úročen sazbou 10,9 % ročně. Žalovaný se zavázal jej splácet 84 měsíčními splátkami ve výši 3 939,68 Kč včetně úroků a poplatků. Žalovaný se dostal do prodlení s řádným splácením úvěru, a proto jej předchůdce žalobce vyzval k úhradě celého úvěru jako splatného ke dni [datum] Celkem žalovaný dluží částku 153 119,65 Kč (jistina), smluvní úrok ve výši 7 095,91 Kč ke dni splatnosti celé jistiny, smluvní poplatky/pokuty ve výši 1 500 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ke dni [datum] ve výši 11 179,72 Kč a dále úrok z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z částky 160 215,56 Kč od [datum]. Dále se žalobkyně ohledně ověření úvěruschopnosti vyjádřila v tom smyslu, že řádně provedla ověření schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě informací poskytnutých žalovaným a dokladu potvrzení o příjmu ve výši 14 323 Kč, a výdajích ověřených v interních a externích databázích (BRKI/NRKI) ve výši 0 Kč s tím, že žalobkyně vycházela ze statistických údajů výdajů občanů, resp. normovanými částkami životního minima a normativních nákladů na bydlení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud nařídil jednání ve věci na den [datum], ke kterému se účastníci nedostavili, když žalobce se omluvil, aniž by žádal odročení jednání, a žalovaný se neomluvil, ani nepožádal o odročení jednání, ačkoli má předvolání řádně doloženo. Soud proto věc projednal bez účasti žalobce a žalovaného a z provedených důkazů zjistil následující skutečnosti. 4. Z listiny žádosti o smlouvu o úvěru bylo zjištěno, že žalovaný před uzavřením smlouvy sdělil žalobci, že jeho průměrný měsíční příjem je ve výši [částka] ze zaměstnání. 5. Z listiny Potvrzení o příjmu a listiny Vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti bylo zjištěno, že žalovaný byl před uzavření smlouvy zaměstnán u zaměstnavatele [anonymizována tři slova] s průměrným měsíčním příjmem [částka] čistého, a že poskytovatel spotřebitelského úvěru počítal s tímto příjmem a s výdaji zprůměrovanými dle částek životního minima a normativních nákladů na bydlení. 6. Z úvěrové smlouvy ze dne [datum] ([anonymizována dvě slova]), jejíž součástí jsou rovněž VOP, bylo zjištěno, že obsahem smlouvy je mimo jiné závazek žalobce poskytnout žalovanému úvěr ve výši 210 000 Kč, a žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr pravidelnými 84 měsíčními splátkami ve výši 3 939,68 Kč, vč. úroku 10,9 % ročně, poplatků a pojištění ve výši 355 Kč měsíčně. Dále bylo ze smlouvy zjištěno, že žalobce byl oprávněn písemně prohlásit zbytek nesplaceného úvěru za splatný, pokud bude žalovaný mimo jiné v prodlení s jakoukoli pohledávkou banky (smlouva končí ke dni, který stanoví banka a sdělí jej klientovi ve svém vyrozumění). Žalovaný byl povinen uhradit splatné částky jistiny a úroku, a dále“ poplatky“ za prohlášení úvěru za splatný ve výši 300 Kč, a zaslání každé upomínky 600 Kč. 7. Z výpisů z běžného a úvěrového účtu bylo zjištěno, že žalovaný vyčerpal úvěr dne [datum], nicméně se dostal do prodlení v měsíci [anonymizováno] a [anonymizováno] [rok] a [anonymizováno] a [anonymizováno] [rok] a od [anonymizováno] [rok] přestal řádně hradit splátky zcela, čímž se dostal do prodlení s měsíční splátkou za což mu byly vyúčtovány poplatky 2 x 600 Kč a 1 x 300 Kč za zesplatnění úvěru. 8. Z listiny oznámení o prohlášení úvěru za splatný vč. poštovního archu ze dne [datum] a výpisů z úvěrového účtů bylo zjištěno, že žalobce zespaltnil úvěr ke dni [datum] a vyrozuměl o tom žalovaného, a ke dni zesplatnění úvěru byla vyúčtována dlužná částka ve výši 162 168,72 Kč z toho jistina ve výši 153 119,65 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 7 095,91 Kč, dlužné upomínky 1 500 Kč a kapitalizované úroky z prodlení ve výši 453,16 Kč. 9. Z výzvy k zaplacení ze dne [datum], soud zjistil, že žalovaného vyzval k zaplacení zástupce žalobce z řad advokátů žalobce. 10. Na základě účastníky předložených listinných důkazů učinil soud závěr o následujícím skutkovém stavu: Po skutkové stránce má soud za prokázané, že žalovaná osoba a žalobce podepsali dne [datum] smlouvu o úvěru, ve které se poskytovatel úvěru zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 210 000 Kč, a žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr pravidelnými 84 měsíčními splátkami ve výši 3 939,68 Kč, vč. úroku 10,9 % ročně, poplatků a pojištění ve výši 355 Kč měsíčně. Žalobce byl oprávněn písemně prohlásit zbytek nesplaceného úvěru za splatný, pokud bude žalovaný mimo jiné v prodlení s jakoukoli pohledávkou banky (smlouva končí ke dni, který stanoví banka a sdělí jej klientovi ve svém vyrozumění). Žalovaný byl povinen uhradit splatné částky jistiny a úroku, a dále“ poplatky“ za prohlášení úvěru za splatný ve výši 300 Kč, a zaslání každé upomínky 600 Kč. Žalobce prověřoval úvěruschopnost žalovaného, zjistil z žádosti žalovaného a předložených listin ověřil, že žalovaný byl před uzavření smlouvy zaměstnán u zaměstnavatele [anonymizována tři slova] s průměrným měsíčním příjmem [částka] čistého, a že poskytovatel spotřebitelského úvěru počítal s tímto příjmem a s výdaji zprůměrovanými dle částek životního minima a normativních nákladů na bydlení. Žalovaný vyčerpal úvěr dne [datum], nicméně se dostal do prodlení v měsíci [anonymizováno] a [anonymizováno] [rok] a [anonymizováno] a [anonymizováno] [rok] a od [anonymizováno] [rok] přestal řádně hradit splátky zcela, čímž se dostal do prodlení s měsíční splátkou za což mu byly vyúčtovány poplatky 2 x 600 Kč a 1 x 300 Kč za zesplatnění úvěru. Žalobce zesplatnil úvěr ke dni [datum] a vyrozuměl o tom žalovaného, a ke dni zesplatnění úvěru byla vyúčtována dlužná částka ve výši 162 168,72 Kč z toho jistina ve výši 153 119,65 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 7 095,91 Kč, dlužné upomínky 1 500 Kč a kapitalizované úroky z prodlení ve výši 453,16 Kč Ani po výzvě k zaplacení zástupcem žalobce z řad advokátů ovšem žalovaný ničeho neuhradil. 11. Po právní stránce soud věc posuzoval jako občanskoprávní vztah. Smlouvu účastníků soud posoudil dle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, dále jen o.z.), na níž se vztahuje rovněž zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen„ ZSÚ“). Dle názoru soudu šlo o platně uzavřenou smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 87 ZSÚ, když byly ověřeny příjmy žalovaného ze zaměstnání, který dostačoval splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr, a to i za situace, kdy nebyly zjištěny konkrétní výdaje. Ze skutkových zjištění vyplývá, že žalobkyně počítala s příjmem s výdaji bez bližšího ověření, nicméně s přihlédnutím k tzv. statistice rodinných účtů, kterou vede a zveřejňuje Český statistický úřad, a která pro rok 2019 předpokládá výdaje žalovaného bez zbytných výdajů cca [anonymizována dvě slova]. Kč, nevycházela vlastní metodikou k zavádějícím závěrům. Z této platně uzavřené smlouvy tak byl věřitel (žalobkyně) povinen přenechat dlužníkovi (žalovanému) věci určené podle druhu, konkrétně peníze, čemuž souvztažně odpovídá povinnost dlužníka (žalovaného) po uplynutí dohodnuté doby vrátit věci stejného druhu spolu se souhrnným poplatkem za sjednání půjčky, tj. úrokem (§ 2392 o.z.). Žalovaná osoba se ocitla v prodlení s úhradou celé dlužné částky (§ 1968 věta první o.z.), a žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalované osobě dle § 1970 o.z. za dobu prodlení rovněž úrok z prodlení z dlužné jistiny zápůjčky ve výši stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném vždy k prvnímu dni prodlení. Nárok na smluvní pokutu vznikl dle § 2048 o.z., přičemž rovněž paušální poplatky za porušení smlouvy, soud posoudil jako smluvní pokutu. Smluvní pokuta byla sjednána a vymáhána v souladu s ust. § 122 ZSÚ. Soud proto podle těchto ustanovení žalobě vyhověl. 12. O nákladech řízení tak bylo rozhodnuto v souladu s návrhem žalobce podle § 142 odst.1 o.s.ř., když žalobce byl v řízení plně úspěšný, a vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen a.t.). Celkem soud přiznal žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 33 773 Kč. Přiznanou částku tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 6 185 Kč, odměna a hotové výdaje zástupce žalobce z řad advokátů vypočtené z tarifní hodnoty věci započatých 155 tis. Kč (§ 8 odst. 1, § 7 bod 5. a.t.), a to ve výši 3 x 7 300 Kč za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní upomínka a podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a.t.) a dále ze tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 4 a.t.), navýšené o náhradu 21 % DPH, kterou je advokát povinen z odměny a náhrad odvést (§ 137 odst. 1, 3 o.s.ř.). Žalovaný je povinen určené náklady řízení zaplatit advokátu, který zastupoval žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.), a to ve lhůtě 3 dnů ode dne právní moci tohoto usnesení (§ 160 o.s.ř.).