11 C 157/2024-20 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky 12 580,78 Kč s příslušenstvím, jakož i náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě byla žalovanému dodávána elektřina do odběrného místa na adrese , adresa, . Dodávky elektřiny za období od , datum, do , datum, byly vyúčtovány fakturou na částku 16 366,13 Kč splatnou dne , datum, . Žalovaný na tuto fakturu hradil jen částečně, a to dne , datum, ve výši 1 285,35 Kč a dne , datum, ve výši 2 500 Kč, a k úhradě mu zbylo 12 580,78 Kč. Kromě dlužných částek žalobkyně požadovala zaplatit také zákonný úrok z prodlení.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a zůstal nečinný.3. Soud podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), rozhodl věc bez nařízení jednání, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se na výzvu soudu podle § 101 odst. 4 o.s.ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřil, proto soud předpokládá, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek.4. Soud zjistil následující skutkový stav věci. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN č. , tel. číslo, , kterou se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese , Adresa zainteresované osoby 0/0, , a žalovaný se zavázal za dodávky elektřiny hradit cenu stanovenou platným ceníkem společnosti. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky dodávky, které stanovaly další podmínky ujednané mezi stranami (zjištěno ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN č. , tel. číslo, ze dne , datum, , z ceníku elektřiny pro domácnosti – na 2 roky v akci účinného od , datum, a z všeobecných obchodních podmínek dodávky elektřiny účinných od , datum, ). Dodávku elektřiny za období od , datum, do , datum, po odečtení přijatých zálohových plateb ve výši 5 979,39 Kč žalobkyně vyúčtovala žalovanému fakturou č. , hodnota, na částku 16 366,13 Kč splatnou dne , datum, , a to za celkovou spotřebu elektřiny 2,328 MWh (zjištěno z vyúčtování č. , hodnota, ). Následně dne , datum, uhradil žalovaný žalobkyni částku 1 285,35 Kč a dne , datum, částku 2 500 Kč a k úhradě mu zbylo 12 580,78 Kč (zjištěno z přehledu plateb žalovaného). Žalovaný dlužnou částku 12 580,78 Kč žalobkyni neuhradil, proto dne , datum, vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužné částky (zjištěno z předžalobní upomínky včetně podacího lístku ze dne , datum, ). O pravosti a pravdivosti předložených listinných důkazů soud neměl v řízení důvod pochybovat. Důkazy jednoznačně vedou k prokázání tvrzení žalobkyně.5. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně dodávala žalovanému elektřinu do výše uvedeného odběrného místa ve výše uvedeném období, za což žalovaný nezaplatil včas část sjednané ceny elektřiny ve výši 12 580,78 Kč.6. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o dodávce elektřiny ve smyslu § 50 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, na jejímž základě vznikla žalobkyni jako dodavateli povinnost dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa a žalovanému jako odběrateli povinnost zaplatit za dodávky elektřiny stanovenou cenu. Žalovaný však své povinnosti ze smluv porušil, když se dostal do prodlení se zaplacením řádně vyfakturovaných cen za dodanou a odebranou elektřinu. Žalovaný se dostal do prodlení v den následující po splatnosti příslušné faktury a od tohoto dne má žalobkyně právo na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.7. Žalobkyně svůj nárok prokázala, žaloba je důvodná a soud jí proto vyhověl.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 12580,78 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava věci, předžalobní upomínka, žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Žaloba má parametry tzv. formulářové žaloby ve smyslu § 14b odst. 1 a. t. a nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/11, což zjevně vyplývá z komparace s mnohými jinými, ke zdejšímu soudu žalobkyní podanými obdobnými návrhy.9. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.10. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní dle § 160 odst. 1 o.s.ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.