11 C 181/2024-44 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se svou žalobou včetně jejího doplnění domáhala proti žalovanému zaplacení částky 12 504 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www.rerum.cz, na níž si žalovaný vyplnil registrační formulář, kde uvedl své osobní údaje, uvedl heslo pro přístup k jeho uživatelskému profilu. Registrace a vstup do uživatelskému účtu byly podmíněny souhlasem žalovaného se smluvní dokumentací, kterou žalovaný odsouhlasil zaškrtnutím příslušného pole formulářů s odkazy na smluvní dokumentaci; registraci dokončil zadáním pětimístného verifikačního SMS kódu do žádosti o úvěr. K ověření údajů poskytl žalovaný žalobkyni fotokopii svého dokladu totožnosti a zaslal ověřovací platbu ve výši 1 Kč s variabilním symbolem odpovídajícím rodnému číslu žalované bankovním převodem za účelem ověření totožnosti a majitele bankovního účtu. K ověření výše příjmu žalovaný poskytl žalobkyni výpisy ze svého bankovního účtu, případně výplatní listy. Žalovaný byl dále žalobkyní lustrován ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI, načež mu byla schválena žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru. Žalovaný vložila SMS kód ve znění , Anonymizováno, do příslušného formulářového pole na webových stránkách žalobkyně a odesláním potvrdil svoji vůli být smlouvou vázán. Žalovaný dne , datum, uzavřel s žalobkyní smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr bankovním převodem. Na svůj bankovní účet žalovaný načerpal dne , datum, částku 8 000 KČ. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 40 % měsíčně z jistiny. Úvěr byl žalovanému poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaný měl úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách splatných vždy k 17. dni v měsíci. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru i přes opakované upomínání. V poslední upomínce ze dne , datum, byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru ke dni , datum, a vyzván k jeho úhradě. Uplatněný nárok žalobkyně sestává z nesplacené části jistiny ve výši 8 000 Kč a ze smluvního úroku ve výši 40 % měsíčně z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši 3 200 Kč. Pro případ prodlení žalovaného se splácením úvěru byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž byl žalovaný v prodlení. Žalovaný se do prodlení dostal následující den po dni zesplatnění úvěru, proto žalobkyně požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně v kapitalizované výši 1 304 Kč. Žalovaná dlužnou částku neuhradil ani přes předžalobní výzvu zaslanou zástupcem žalobkyně.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a zůstal nečinný.3. Soud nařídil jednání na den , datum, a účastníky k němu řádně a včas předvolal. Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila. Neúčastí na jednání, na něž byla řádně předvolána, se žalobkyně dobrovolně připravila o případné dobrodiní poučení ve smyslu § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též „o.s.ř.“). Žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto jednal a rozhodl podle § 101 odst. 3 o.s.ř., v nepřítomnosti účastníků, vyšel z obsahu spisu a provedených důkazů.4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že účastníci se prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne , datum, dohodli na uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , podle níž žalobkyně poskytne žalovanému peněžní prostředky až do výše 20 000 Kč, přičemž úvěr ve výši limitu poskytne dne , datum, na dobu neurčitou, kdy žalovaný úvěr splatí a tento bude úročen úrokovou sazbou ve výši 40 % měsíčně. Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně (zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, a z všeobecných obchodních podmínek). Žalobkyně ověřila totožnost žalovaného z jím předloženého dokladu (zjištěno z kopie OP č. , tel. číslo, ). V rámci kontraktačního procesu žalovaný dodal žalobkyni informace o svých příjmech a výdajích prostřednictvím mzdového výměru ze dne , datum, , oznámení České správy sociálního zabezpečení ze dne , datum, a výpisů z běžných účtů žalovaného za období od , datum, do , datum, , z nichž vyplývá, že žalovanému plynuly příjmy ze zaměstnání ve výši 14 000 Kč měsíčně hrubého a příjem z invalidního důchodu ve výši 14 640 Kč měsíčně, neboť žalovaný byl poživatelem invalidního důchodu III. stupně. Z předložených bankovních výpisů žalovaného vyplynulo, že ve sledovaném období žalovaným uváděné příjmy odpovídaly, jeho výdaje byly ovšem buď stejné nebo vyšší než jeho příjmy, navíc žalovaný již splácel půjčky/úvěry poskytnuté od , právnická osoba, a , právnická osoba, . (zjištěno z mzdového výměru ze dne , datum, , z oznámení , Anonymizováno, ze dne , datum, , z výpisů z běžného účtu č. , č. účtu, za období , datum, – , datum, , za období , datum, – , datum, , za období , datum, – , datum, , za období , datum, – , datum, ). Žalovaný dne , datum, zaslal ze svého účtu č. , č. účtu, žalobkyni částku 1 Kč coby ověřovací platbu (zjištěno z potvrzení o platbě ze dne , datum, ). Žalobkyně následně zaslala žalovanému na jeho účet dne , datum, částku 8 000 Kč (zjištěno z potvrzení o platbě ze dne , datum, ). Žalobkyně žalovaného o zaplacení jeho dluhu upomínala a následně vystavila dne , datum, zesplatnění spotřebitelského úvěru č. , hodnota, adresované žalovanému (zjištěno z nedatované upomínky žalobkyně a ze zesplatnění spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, ). Důkaz o odeslání oznámení žalovanému žalobkyně nepředložila. Právní zástupce žalobkyně zaslal žalovanému dne , datum, výzvu k úhradě dluhu ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, , a to do tří dnů (zjištěno z předžalobní výzvy k úhradě ze dne , datum, včetně poštovního podacího lístku ze dne , datum, ).5. O pravosti žalobkyní předložených provedených listinných důkazů soud neměl v řízení důvod pochybovat. Žalobkyně nicméně neprokázala, že by se jakkoli blíže zabývala poměry žalovaného poté, co z výpisů z účtů mohla a měla zjistit, že žalovaný má zjevně velké problémy s financováním svých potřeb, když jen ve sledovaném období jeho výdaje převyšovaly jeho příjmy a již využil služeb minimálně dvou nebankovních společností. Žalobkyně neprokázala, že by prováděla lustraci žalovaného v žalobkyni dostupných databázích. Žalobkyně coby poskytovatelka úvěru se měla lépe zabývat výdaji žalovaného, tyto však nezkoumala zjevně vůbec a neanalyzovala údaje plynoucí z výpisů z účtu žalovaného.6. Soud učinil na základě provedených důkazů a v kontextu tvrzení žalobkyně tento relevantní závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaný se dohodli na poskytnutí úvěru ve výši 8 000 Kč, který byl dne , datum, poukázán na účet žalovaného, o pět dní dříve žalovaný ze svého účtu zaslal žalobkyni částku 1 Kč k ověření. Žalobkyně před uzavřením smlouvy posuzovala úvěruschopnost žalovaného tak, že vycházela zřejmě toliko z informací, jež jí žalovaný sdělil a o jejichž pravdivosti musela mít s ohledem na žalovaným předložené výpisy z účtů důvodné pochybnosti. Žalovaný byla výzvou odeslanou dne , datum, vyzván k zaplacení dluhu do tří dnů.7. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Žalobkyně a žalovaný coby spotřebitel uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Vzhledem k tomu, že smlouva byla uzavřena mezi podnikatelem a spotřebitelem, jednalo se o spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též „ZSÚ“), ve znění ke dni , datum, , není-li dále uvedeno jinak (dále též „ZSÚ“), který je tak na věc nutno aplikovat, a to zejména jeho § 86 a § 87.8. Poskytovatel úvěru je podle § 86 odst. 1 ZSÚ povinen před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posuzovat úvěruschopnost spotřebitele, přičemž úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěru splácet.9. V předmětné věci žalobkyně neprokázala, že by coby poskytovatelka úvěru splnila povinnosti podle § 86 odst. 1 ZSÚ, když nepředložila žádné důkazy k tvrzení, že žalovaného lustrovala v žalobkyni dostupných databázích, navíc vůbec netvrdila, zda a jak příjmy a výdaje žalovaného ověřovala a jak se jimi konkrétně zabývala. Znalost příjmů a výdajů žadatele o úvěr uvedených v žádosti o spotřebitelský úvěr bez jejich bližšího ověření nelze v žádném případě považovat za dostatečné posouzení úvěruschopnosti. Poskytovatelka úvěru zřejmě dostatečně ověřila příjmy žalovaného, avšak nezabývala se dostatečně jeho výdaji. Pokud z poskytnutých bankovních výpisů žalovaného jasně vyplývá, že měsíční výdaje žalovaného byly v celém sledovaném období byly vyšší než jeho příjmy a navíc si vzal několik úvěrů od jiných nebankovních společností, pak to muselo nutně vést poskytovatelku úvěru, postupovala-li by v souladu s § 86 ZSÚ, ke zkoumání pravdivosti údajů, které měl žalovaný poskytnout žalobkyni v žádosti o úvěr, kterou k důkazu nepředložila, že je zcela