14 C 236/2022-170 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne , datum, se žalobce domáhal vypořádání zaniklého společného jmění manželů (dále jen „SJM“). Uvedl, že manželství účastníků, uzavřené dne , datum, , bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , který nabyl právní moci , datum, . Dále uvedl, že podání žaloby je především reakcí na situaci, kdy před uzavřením sňatku, v září , rok, , žalobce zakoupil 100% obchodní podíl za účelem podnikání v oboru pozemní a potrubní dopravy. Obchodní podíl byl uhrazen z výlučných prostředků žalobce, jako vlastník podílů a jednatelka byla formálně zapsána žalovaná, která se zavázala, že podíl následně převede žalobci, jakmile pro to budou podmínky (snaha vyhnout se případnému konkurenčnímu jednání). Tento závazek žalovaná nesplnila. , adresa, společnosti zajišťoval téměř výhradně žalobce, a to na základě pracovní smlouvy a za symbolickou odměnu. Výnosy z podnikání se staly příjmem do společného jmění. Žalobce aktivně pracoval na rozvoji společnosti až do konce března , rok, , kdy pro neplacení mzdy pracovní poměr ukončil. Společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , mj. využívala vozidlo ve výlučném jmění žalobce, ale na cestovních náhradách, stravném či mzdách žalobci jeho nároky neproplácela, protože jednatelka (žalovaná) peníze používala na jiné účely. Na cestovních náhradách, které v letech , rok, činily asi , částka, , mu společnost vyplatila asi , částka, . Mnohé položky tvořící drobný majetek společnosti byly hrazeny ze společných prostředků (ze mzdy žalobce), ale nebyly vráceny. Společnost fungovala jenom díky práci žalobce, který byl jediný zaměstnanec. Žalovaná si z firemních prostředků vyplácela peníze na svůj účet, žalobci však jeho pracovněprávní nároky nehradila. Existuje pohledávka za danou korporací, když nevyplacené závazky společnosti vůči žalobci zkrátily společné jmění. Předmětná společnost až do ukončení pracovního poměru žalobce poměrně slušně prosperovala, průměrné roční tržby byly asi , částka, , z toho v průměru , částka, ročního zisku v letech , rok, . Společnost byla zhodnocena osobní prací manželů. Za dobu trvání manželství měl žalobce příjem z mnoha pracovních aktivit, ale jeho příjmy fakticky končily v dané společnosti. Žalovaná si nějaké peníze ze společnosti vybrala a převedla zřejmě na své účty. Žalobce navrhuje vypořádání toho, co do společného jmění patří, příp. toho, o co je společné jmění kráceno ve prospěch žalované jako majitelky obchodního podílu dané společnosti. Jako společné jmění a předmět vypořádání žalobce označil následující:1) účet žalované č. , č. účtu, a spořicí účet u stejné banky (, právnická osoba, ., organizační složka) se zůstatkem, jehož výše není žalobci známa,2) úložky na stavebním spoření na jméno žalované u , právnická osoba, ., které tam byly spořeny od , datum, do , datum, (převodem na účet č. , č. účtu, ),3) pohledávka za společností , právnická osoba, ve výši určené znaleckým posudkem dle účetních dokladů společnosti (vnosy ze společných prostředků do společnosti, kterou po celou dobu spravoval, zabezpečoval její chod a zvýšil její hodnotu žalobce, kterému dle původní dohody měl být obchodní podíl převeden).2. Na přípravném jednání konaném dne , datum, žalobce doplnil, že za zásadní považuje otázku společnosti , právnická osoba, , kdy tuto společnost fakticky založil a vedl žalobce, společnost rozvíjel, ale přitom tam pracoval pouze na dohodu o provedení práce za , částka, měsíčně. Přitom společnost značně rozšířila svůj majetek a dosahovala vysokých zisků. Společnost fakticky neproplácela cestovní náhrady žalobci. Dále si žalovaná po celou dobu nevyplatila podíl na zisku, kdyby tak učinila, dostaly by se tyto částky do SJM, proto je třeba i k těmto prostředkům přihlédnout. Pokud jde o to, co představuje v žalobě uplatněná pohledávka za společností , právnická osoba, , tak k tomu doplnil, že se jedná o pohledávku z titulu nevyplacených cestovních náhrad žalobci za roky , rok, , které sice byly zaúčtovány, ale fakticky nebyly žalobci proplaceny. Dále je touto pohledávkou pohledávka z titulu nevyplaceného zisku. Žalobce však má podezření, že si žalovaná zisk fakticky vyplatila, ale žalobci není známo, co se s těmito penězi stalo. Pokud jde o účty žalované, nelze se spokojit s tím, že k datu rozvodu nebyly na účtech prostředky, když například krátce před rozvodem mohlo dojít k výběru. Žalobce navrhl vyžádání výpisů z účtů kvůli tomu, jak žalovaná s prostředky na účtu nakládala. Považuje za nutné zkoumat historii účtů, zda bylo s prostředky nakládáno ve prospěch SJM. Následně dále uvedl, že by se mělo přihlížet k tomu, co bylo vloženo do společnosti, jejímž majitelem je žalovaná. Soud by mě zohlednit specifika této věci, kdy se vzdal původního zaměstnání ve prospěch manželství, na základě určité dohody, o které předpokládal, že bude dodržena. Výsledek je však takový, že všechny výhody z této činnosti si z manželství odnesla žalovaná. Konečně poukázal na to, že byl po dobu 3 let vystaven nedůvodnému prověřování a následně trestnímu stíhání ze strany žalované, žalovaná nedodržuje od března 2023 pravomocný opatrovnický rozsudek, přes půl roku neviděl děti. Na jednání dne , datum, pak uvedl, že doplňuje žalobu o spořicí účet, který měla žalovaná u jiné banky, tedy žádá jeho vypořádání, přičemž tento nemohl označit dříve, neboť se o něm dozvěděl až při dokazování z výpisu z běžného účtu.3. Žalovaná k žalobě uvedla, že žalobce tím, že podal žalobu poslední den lhůty, znemožnil žalované také uplatňovat položky k vypořádání, takže nyní se lze bavit pouze o tom, co bylo označeno v žalobě. Pokud jde o účty a stavební spoření žalované, tak na jednom byla k datu zániku manželství částka asi , částka, , na ostatních již žádné prostředky nebyly, přičemž lze vypořádat pouze to, co bylo součástí SJM k datu jeho zániku. Pokud se žalobce zmiňoval o možných výběrech z účtů před rozvodem, tak to nebylo uplatněno v zákonné lhůtě pro vypořádání SJM. Za částku vybranou ze stavebního spoření byly nakoupeny zařizovací předměty do domácnosti poté, co se odstěhovala ze společné domácnosti. Již v polovině prosince , rok, účastníci ukončili rodinnou domácnost a žalovaná se ve vysokém stadiu těhotenství spolu s dětmi odstěhovala do , město, . Žalobce žalované neposkytl ničeho, neumožnil jí odvést si žádné společné věci, neplnil vůči žalované vyživovací povinnost, výživné na nezletilé děti hradil ve výši celkem jen , částka, . Žalovaná tak byla odkázána na peněžitou pomoc v mateřství a v rámci mateřské dovolené musela pracovat z domova. Za této situace si po odstěhování musela vybavit rodinnou domácnost. Celou částku uloženou na stavebním spoření spotřebovala na nákup zařizovacích předmětů do domácnosti, vybavení dětských pokojů a pomůcek , právnická osoba, . Jelikož tedy byly úložky na stavebním spoření spotřebovány za trvání manželství, nemohou být předmětem vypořádání zaniklého SJM. Předmětem řízení by mohly být pouze movité věci, které žalovaná za trvání manželství zakoupila, pokud by byly ve lhůtě tří let od rozvodu označeny jako předmět vypořádání. Pokud jde o v žalobě uvedenou pohledávku za společností , právnická osoba, , tak žaloba byla v této části nesrozumitelná a neurčitá a nebyla upřesněna ve lhůtě tří let od rozvodu manželství, a proto má žalovaná za to, že touto položkou se nelze při vypořádání zabývat. Ovšem i kdyby o ní soud rozhodoval, tak pohledávka z titulu cestovních náhrad žalobci v letech , rok, neexistuje, a kdyby existovala, byla by promlčena. Navíc dle zákona se takové nároky stávají součástí SJM v okamžiku, kdy manžel nabyl možnosti s nimi nakládat. Byl to tak pouze žalobce, kdo mohl pohledávku vůči zaměstnavateli řádně a včas uplatnit. Jelikož žalobce nenabyl možnost s tvrzenými cestovními náhradami nakládat ani nedisponuje pravomocně přiznanou pohledávkou vůči společnosti, není ve vztahu k SJM co vypořádávat. Navíc cestovní náhrady žalobci byly propláceny. Pokud jde o obchodní podíl ve společnosti, tak tento žalovaná nabyla před uzavřením manželství. Obchodní podíl náležející do výlučného vlastnictví jednoho z manželů se nezahrnuje do vypořádání SJM, při vypořádání SJM nehraje roli, zda během manželství vzrostla hodnota obchodního podílu, a to ani v případě, že manžel na toto zhodnocení vynakládal určité prostředky ze SJM. Z žádného právního předpisu nevyplývá pro právnickou osobu povinnost vyplácet zisk společníkům. Je rozhodnutím společnosti, jak s tímto ziskem naloží. Součástí SJM by se zisk stal pouze tehdy, pokud by byl vyplacen, navíc by nesměl být spotřebován a musel by existovat k datu zániku SJM. Po celou dobu trvání manželství zisk vyplacen nebyl. Žalobcem tvrzená hypotetická pohledávka z titulu nevyplaceného zisku proto nemůže být předmětem vypořádání společného jmění, neboť nevyplacený zisk zůstává ve vlastnictví společnosti, která je subjektem odlišným od manžela, a na této skutečnosti nemůže nic změnit ani to, že žalovaná je jediným společníkem. Pokud žalobce naznačoval, že zisk