14 C 299/2023-41 — Okresní soud v Ústí nad Labem

Žalobou došlou soudu dne , datum, , upřesněnou na jednání soudu, se žalobkyně domáhala určení, že žalovaný je od , datum, vlastníkem označeného vozidla. Žalobu odůvodnila tím, že dne , datum, uzavřela s žalovaným kupní smlouvu, kterou převedla vlastnické právo k vozidlu , značka automobilu, , RZ , SPZ, , VIN , VIN kód, , na žalovaného. Žalobkyně zjistila, že žalovaný neprovedl změnu vlastníka v registru vozidel, ač to měl učinit na základě plné moci. Vyzvala žalovaného ke splnění povinnosti, na výzvu nereagoval. Naléhavý právní zájem na určení vlastníka vozidla žalobkyně spatřuje v tom, že žalovaný nekomunikuje a odmítá provést příslušné změny v registru vozidel.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení zůstal pasivní.Soud věc projednal dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v nepřítomnosti žalovaného, který se k jednání bez omluvy nedostavil. Pro úplnost soud uvádí, že předvolání k jednání bylo žalovanému doručováno dne , datum, na adresu jeho tehdejšího trvalého pobytu (dle § 46b písm. a) občanského soudního řádu), jelikož nebyl zastižen, písemnost byla uložena a dle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu se považuje za doručenou 10. dnem od uložení, i když se adresát o uložení nedozvěděl.Z předložené písemné kupní smlouvy soud zjistil, že tuto uzavřela žalobkyně jako prodávající s žalovaným jako kupujícím dne , datum, . Předmět koupě byl označen jako osobní automobil , značka automobilu, , šedá metalíza, rok výroby , rok, , registrační značka , SPZ, , výrobní číslo podvozku , hodnota, , technický průkaz , hodnota, . Kupní cena byla sjednána ve výši 100 Kč. Bylo dohodnuto, že smlouva nabývá platnosti a účinnosti okamžikem, kdy ji obě smluvní strany podepíší. Dále bylo dohodnuto, že prodávající odevzdá kupujícímu předmět koupě s veškerým příslušenstvím (velký a malý TP, klíč) bezprostředně po podpisu smlouvy. Smlouva byla žalobkyní i žalovaným podepsána.Z předložených fotografií bylo zjištěno, že tyto zjevně zachycují nakládání předmětného vozidla na přívěs před jeho odvozem. U fotografií je uvedeno datum , datum, . Žalobkyně k fotografiím uvedla, že zachycují odvoz vozidla, na jedné fotografii je vidět žalovaný, jak klečí za vozidlem, další osobou na fotografiích je pan , jméno FO, , který prodej zprostředkoval.Ze zprávy Magistrátu města , adresa, – oddělení registru motorových vozidel ze dne , datum, bylo zjištěno, že jako vlastník a provozovatel vozidla , značka automobilu, , RZ , SPZ, , VIN , VIN kód, , je od , datum, do současnosti evidována žalobkyně.Na základě provedených důkazů, o jejichž pravosti nebyl důvod pochybovat, soud shledal, že bylo prokázáno, že mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena uvedená kupní smlouva, na základě které žalobkyně prodala žalovanému předmětný automobil (to prokazuje sama o sobě předložená kupní smlouva, jejíž pravost nikdo nezpochybňoval). Předložené fotografie svědčí o tom, že žalovaný automobil převzal, pro věc to však není zásadní. Ze zprávy Magistrátu města , adresa, – oddělení registru motorových vozidel vyplývá, že jako vlastník předmětného vozidla je stále evidována žalobkyně, žalovaný tedy na sebe automobil nepřepsal.Podle § 80 občanského soudního řádu se lze domáhat určení práva jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Soud shledal, že žalobkyně má naléhavý právní zájem na požadovaném určení vlastnictví vozidla. Už jen skutečnost, že žalovaný neprovedl přepis vozidla v registru vozidel (neposkytl k přepisu součinnost), zakládá žalobkyni naléhavý právní zájem na určení, když na základě rozhodnutí o určení vlastnictví bude žalobkyně moci dosáhnout změny zápisu v registru vozidel a tímto rozhodnutím se vytvoří pevný právní základ vztahů mezi účastníky (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2007, sp. zn. 32 Odo 10/2006). Žalobkyně se tedy může domáhat požadovaného určení vlastnického práva.Po právní stránce soud shledal, že mezi účastníky byla uzavřena kupní smlouva dle § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Kupní smlouvou se prodávající zavazuje kupujícímu odevzdat věc a převést vlastnické právo k ní a kupující se zavazuje věc převzít a zaplatit prodávajícímu kupní cenu. Předmětem koupě byl výše označený automobil. Pokud jde o převod vlastnického práva k věci, tak dle § 1099 občanského zákoníku se vlastnické právo převádí k okamžiku účinnosti smlouvy, pokud není ujednáno jinak. V tomto případě si účastníci ohledně okamžiku převodu vlastnictví nic jiného nesjednali. Bylo sjednáno, že smlouva nabývá účinnosti okamžikem jejího podpisu (tj. okamžikem jejího uzavření, což odpovídá též § 1725 občanského zákoníku). Okamžikem podpisu kupní smlouvy tedy smlouva nabyla účinností a tímto okamžikem také přešlo vlastnické právo k předmětnému automobilu na žalovaného.Bylo tedy prokázáno, že žalobkyně převedla na žalovaného vlastnické právo k předmětnému vozidlu dne , datum, (datum uzavření smlouvy). Žalovaný to žádným způsobem nezpochybnil, neuvedl žádnou skutečnost, pro kterou by neměl být vlastníkem. Proto soud žalobě vyhověl a určil, že vlastníkem automobilu je od , datum, žalovaný.O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve věci úspěšná, proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady žalobkyně představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, dále soud přiznal žalobkyni dle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. paušální náhradu za 2 úkony (podání žaloby, účast na jednání) 2x300 Kč, tj. celkem 600 Kč. Náklady žalobkyně tedy činí celkem 2 600 Kč.Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, když pro stanovení jiné lhůty neshledal důvod.