29 C 289/2024-71 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne , datum, se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný s žalobkyní (resp. jejím právním předchůdcem společností , právnická osoba, ) prostřednictvím internetových stránek www.zaplo.cz uzavřel dne , datum, Smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, a následně dne , datum, uzavřel Dodatek k této smlouvě, na jejímž základě půjčila a poskytla žalobkyně (resp. její předchůdce) žalovanému částku ve výši celkem , částka, . Žalovaný se zavázal předmětnou částku spolu s příslušenstvím vrátit do , datum, , což neučinil. Pohledávka právního předchůdce žalobkyně byla postoupena na žalobkyni v této věci smlouvou o postoupení pohledávky ze dne , datum, ke dni , datum, . Žalobkyně tedy po žalovaném požaduje částku ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 15 %, dále s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , dále kapitalizovaný úrok ve výši , částka, , dále částku ve výši , částka, jako náklady spojené s uplatněním pohledávky a dále částku ve výši , částka, jako smluvní pokutu.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Žalobkyně podáním ze dne , datum, doplnila k žádosti soudu svou žalobu tak, že upřesnila svá tvrzení a dále vzala žalobu částečně zpět co do částky ve výši , částka, představující příslušenství (tj. kapitalizovaný úrok ve výši , částka, a smluvní pokutu ve výši , částka, ).4. Soud ve věci rozhodl bez jednání, když žalobkyně s tímto souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud proto předpokládal, že s rozhodnutím bez jednání nemá námitky (§ 115a o.s.ř., § 101 odst. 4 o.s.ř.). Z listin založených ve spise soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovaným byla elektronicky uzavřena dne , datum, Smlouva o úvěru, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši , částka, a dále na základě Dodatku ze dne , datum, k této smlouvě o úvěru byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, a žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni tyto částky (tj. celkem , částka, ) spolu s příslušenstvím do dne , datum, . Žalobkyně poskytnuté prostředky ve výši , částka, převedla na bankovní účet žalovaného. Žalovaný však porušil své smluvní povinnosti, když ve lhůtě splatnosti dlužnou částku neuhradil, čímž se ocitl v prodlení. Žalovaný uhradil dne , datum, pouze částku ve výši , částka, . S ohledem na částečné zpětvzetí návrhu požaduje žalobkyně po žalovaném jistinu ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení ve výši 15 %, dále kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši , částka, (tj. zákonný úrok z prodlení počítaný z jistiny od 1. dne prodlení po splatnosti závazku, tedy od , datum, do , datum, ) a dále částku ve výši , částka, jako náklad spojený s uplatněním pohledávky (zaslání dopisu, telefonní hovor, osobní kontakt). Žalovaný dosud ani přes výzvu žalobkyně ničeho neuhradil. Tato částka byla žalobkyní vůči žalovanému uplatněna předžalobní výzvou ze dne , datum, , oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne , datum, . Soud při dokazování vycházel zejména ze smlouvy o úvěru, dodatku ke smlouvě, obchodních podmínek úvěru, výpisu z účtu, smlouvy o postoupení pohledávek, upomínek a dalších listinných důkazů.5. Při právním posouzení soud vycházel zejména z příslušných ustanovení občanského zákoníku, zejména § 2395 a následující občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. upravujících úvěrovou smlouvu. Věc by soud právně posoudil podle § 2395 a následující občanského zákoníku dle smlouvy o úvěru (dle rámcové smlouvy podepsané sms elektronickým podpisem), pokud jde o příslušenství pohledávky, § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Žalovaná žalobkyni z úvěrové smlouvy uzavřené na dálku dluží jistinu ve výši , částka, . Podle § 2395 obč. z. platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 platí, že úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. protože však žalobkyně neposoudila řádně úvěru schopnost žalovaného (resp. důkazy nebyly na výzvu soudu doloženy), posoudil soud nárok na dlužnou jistinu jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení.6. Žalobkyně v této věci byla tak jako nový věřitel, tj. postupník, oprávněna domáhat se úhrady dluhu po žalovaném dle výše uvedeného, když žalovaná pohledávka na ní přešla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, ke dni , datum, . Žalobkyně v této věci byla tak jako nový věřitel, tj. postupník, oprávněna domáhat se úhrady dluhu po žalovaném dle výše uvedeného. S ohledem na vše výše uvedené soud shledal, že pokud jde o nárok žalobkyně, odpovídá výši dluhu tak, jak žalovanému vznikl dle výše uvedeného. S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud shledal, že nárok žalobkyně je důvodný a podložený příslušnými důkazy (výrok I. tohoto rozsudku), když soud žalobkyni přiznal žalobou uplatněnou částku ve výši , částka, včetně příslušenství (2 2991 o.z.).7. Řízení co do kapitalizovaného úroku ve výši , částka, a smluvní pokuty ve výši , částka, soud zastavil (výrok II. tohoto rozsudku), s ohledem na zpětvzetí žaloby (nikoliv však pro chování žalovaného).8. Podle § 1970 obč. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Podle § 2991 o.z. platí, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.10. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Zákonný úrok z prodlení tak byl žalobkyni přiznán dle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.11. Podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 69,76 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 84,88 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 15,12 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .13. Za další písemné podání žalobkyně ze dne , datum, , obsahující doplnění žaloby včetně částečného zpětvzetí, soud žalobkyni náhradu odměny (a hotových výdajů) advokáta již nepřiznal, neboť skutečnosti v něm uvedené měly být součástí žaloby, a nelze jej tak považovat za účelně provedený úkon právní služby.14. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.15. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovanému třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.